Hornisté České filharmonie předvedli v Litni nečekanou show

Na Galakoncertu hráli všichni přítomní hornisté České filharmonie včetně svého kolegy Mikuláše Kosky. Dramaturgicky atraktivní program zahájil Hornový kvartet skladatele, dirigenta a varhaníka Leopolda Eugena Měchury (1804–1870). Jindřich Kolář, Jan Vobořil, Kateřina Javůrková a Hana Sapáková hráli v přesné souhře krásným, plným, vyrovnaným zvukem.

První větu Koncertu pro lesní roh e moll, op. 118, Allegro moderato německého pianisty a skladatele Julia Weismanna (1879-1950) provedl virtuózně Mikuláš Koska za citlivého doprovodu Aleny Grešlové.

Původ lesního rohu připomnělo zařazení Bon repos (Lovecká árie) neznámého autora, která však nezazněla na horny – Jindřich Kolář, Jan Vobořil, Kateřina Javůrková a Hana Sapáková měli připravené zcela specifické žesťové nástroje – Wagnerovy tuby, které přitahovaly pozornost publika už před zahájením koncertu. Vznikly na popud Richarda Wagnera pro jeho operní tetralogii Prsten Nibelungův a poprvé byly použity při bayreuthském provedení tohoto díla v roce 1876. Jindřich Kolář seznámil publikum s jejich historií a specifiky – hned byl neobvyklý nástroj se sametovým, přitom průrazným zvukovým témbrem posluchačům bližší.

Ze zcela jiného soudku byla následující skladba In Freundschaft německého kontroverzního hudebního experimentátora Karlheinze Stockhausena (1928–2007) v podání Kateřiny Javůrkové. In Freundschaft je spojení tónů, fyzického projevu hornisty a jeho osobního přístupu, kterým vyjádří myšlenku neobvyklé skladby s obtížně postižitelnou melodikou. Je jakousi hudebně hereckou kreací, jakousi performancí. Kateřina Javůrková smysl i charakter skladby vtipně a s nadhledem okomentovala. Podstata skladby je setkání dvou osob odlišného charakteru, kteří se během skladby sbližují, až se jejich odlišnosti prolnou, a najdou společnou řeč. A aby hornistka posluchačům orientaci ve Stockhausenově skladbě usnadnila, oblékla si černobílý overal. „Komunikace mezi osobami se rozbíhá a rozvíjí. Černý hraje hluboko a nahlas, bílý mu odpovídá nahoře a jemně, vším se prolínají různé trylky. A skladatel tóny doplňuje pokyny jako: ‚teď tancuj‘, nebo: ‚udělej velké překvapení‘,“ vysvětlovala Kateřina Javůrková. „Každé provedení je tak trochu originál,“ podotkla. A pak už hudebně herecká performance začala. Kateřina Javůrková hrála nejen ve stoje a v sedě, ale v předklonu, v kleče, a dokonce i v leže na zádech! Opravdu také tančila a zařadila rovněž herecký skeč. Její vystoupení tak působivě otevřelo dvířka do světa avantgardních německých experimentů 50. a 60. let minulého století.

Zpět na pomyslné časové přímce vrátila publikum Hana Sapáková, když precizně provedla 1. větu (Allegro) z proslulého Koncertu Es dur op. 11 (1883) Richarda Strausse (1864–1949) a své vystoupení uvedla i krátkou charakteristikou díla.

Ryzí romantika pak zazněla v základní melodii symfonické básně Bedřicha Smetany (1824–1884) Z českých luhů a hájů z cyklu Má vlast upravené pro kvartet lesních rohů. Ovšem i zde místo horen vzala čtveřice hornistů do rukou Wagnerovy tuby.

Koncert uzavřely lesní rohy. Jindřich Kolář, Mikuláš Koska, Kateřina Javůrková a Hana Sapáková provedli působivě Suitu pro čtyři lesní rohy francouzského skladatele Eugèna Bozzy (1905–1991).

Publikum nechtělo účinkující jen tak propustit, vřelý potlesk a celkový bezprostřední zájem o dechové nástroje inspiroval hornisty k neobvyklému přídavku. Na Wagnerovy tuby zahráli znovu Smetanovo téma Z českých luhů a hájů, ale ve dvou odlišných tóninách. Jan Vobořil využil příležitosti a vtipně a širokému publiku přístupně vysvětlil způsob transponování partů lesních rohů a Wagnerových tub. Posluchači potleskem nešetřili a zdálo se, že by hornisté České filharmonie mohli přidávat ještě hodně dlouho.

V jistém smyslu se přídavek dostavil příští den – byl to závěrečný koncert Českého trubačského sboru, který v odpoledních hodinách oživil hudbou zámecký park. Těleso hrálo ve složení Marie Kosová, Jan Karas, Filip Špingl a Petr Duda, který vtipně a s humorem prováděl celým koncertem. V jeho průběhu byl vhodně voleným repertoárem připomenut vznik a vývoj lesního rohu. Ve výborném provedení renomovaných hornistů zazněla česká a světová lovecká a koncertní hudba pro lovecké rohy – lesnice a lesní rohy. Posluchači se mohli do produkce zapojit, a to při mysliveckých popěvcích. A protože byli mezi přítomnými také jejich znalci, z publika se ozýval nejen srdečný potlesk, ale i zpěv.

Jarní akademie hornistů České filharmonie v Litni představila i hornové mládí. Přítomní lektoři vyzdvihli tři nejlepší interprety na koncertech masterclass – nejmladšího účastníka, desetiletého Pavla Pawlicu, Hanu Molvovou a Jana Vobořila jun. Letošní hornové setkání v Litni přineslo hudební inspiraci studentům i publiku a všem přítomným příjemné okamžiky s hudbou, jak ve vnitřních prostorách zámku, tak ve volné přírodě krásného zámeckého parku.

Festival Jarmily Novotné Liteň: Galakoncert hornistů České filharmonie
13. dubna 2024, 18:30 hodin
Čechovna, Zámek Liteň

Program
Leopold Eugen Měchura: Hornový kvartet
Julius Weissmann: Koncert pro lesní roh e-moll, op.118, 1. věta Allegro moderato
Bon repos (Lovecká árie)
Karlheinz Stockhausen: In Freundschaft
Richard Strauss: Koncert Es – dur op.11, 1. věta Allegro
Bedřich Smetana: Kvartet ze symfonické básně „Z českých luhů a hájů“
Eugen Bozza: Hornový kvartet

Účinkující
Jan Vobořil – lesní roh
Kateřina Javůrková – lesní roh
Hana Sapáková – lesní roh
Jindřich Kolář – lesní roh
Mikuláš Koska – lesní roh
Alena Grešlová – klavír
Jana Jechová – klavír

Festival Jarmily Novotné Liteň: Koncert Českého trubačského sboru
14. dubna 2024, 14:00 hodin
Zámecký park, Zámek Liteň