Hororový Marschnerův Vampýr v Hannoveru jako pouťová revue

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Marschnerova dramatická a ryze romantická hudba zcela odpovídá obsahu a charakteru literární předlohy. Je stejně mnohovrstevnatá, působivá, orchestrální a pěvecké party nejsou nikterak snadné. Je pozoruhodnou spojnicí mezi dvěma podstatně známějšími operami s nadpřirozenými prvky – starším Čarostřelcem Carla Maria von Webera (1821) a pozdějším Bludným Holanďanem Richarda Wagnera (1843). Některá místa připomínají Weberovu operu – například duet Aubreyho a Malvíny, árie Malvíny je obdobou velké árie Agáty, podobnost lze najít mezi Sabatem čarodějnic a Vlčí slují. Zpěv propojují mluvené dialogy a melodramy. Naopak úvodní Ruthvenova árie „Ha, ha, welche Lust“ se smíchem neviditelných duchů připomíná svou celkovou koncepcí vstupní árii Holanďana „Die First ist um“ (a zejména Pizzarovu „Ha! Ha! Ha! Welch ein Augenblick!“ z Beethovenova Fidelia), zatímco působivá balada Emmy o bloudění upíra předznamenává Sentinu baladu o Holanďanovi – v obou se dokonce objevuje stejný popis muže „der bleiche Mann“ – bledý muž. Wagner Marschnerova Vampýra dokonce dirigoval v roce 1833 ve Würzburgu.

Z původního Marschnera, z jeho sugestivního napětí, romantiky a atmosféry nenajdeme v hannoverské inscenaci takřka nic. Vampýra inscenoval režisér a výtvarník scény Ersan Mondtag. Z libreta Wilhelma Augusta Wohlbrücka zůstaly jen zpěvní texty, ale zcela nové současné dialogy, s původním obsahem jen velmi málo související, napsal dramaturg Till Briegleb, který je podepsán spolu s Julií Huebner i pod celkovou dramaturgií. Děj, charaktery a pointa jsou přepracovány. K vampyrismu přistupuje ještě babylónská mytologie, problematika židovství a arabská otázka. Na scéně se objevují nové postavy, které v sobě slučují snahu o parodii díla a jednajících osob s krkolomný pokusem o začlenění hlubších myšlenek souvisejících s věčným hledáním, s vyvrženci, lidskou společností a judaismem. Jasně je tento záměr vyjádřen v názvu příspěvku Tilla Briegleba v programu: Sympatie k upírovi.

Nový děj je nepřehledný a těžko v něm hledat smysl. Úlohu Vampyrmeistera převzala Královna upírů (Vampyrmeisterin), která dává Lordovi Ruthvenovi ono ultimátum. Je to Astarte, vítězstvím biblických náboženství na démona degradovaná babylonská bohyně lásky, komentující celý děj opery. Nová je také činoherní postava infantilně excentrického Lorda Byrona v růžovoučkém oblečku a paruce, který sleduje konání svého literárního hrdiny, glosuje je a vysvětluje rovněž své vlastní pohnutky také tím, že na jeviště přivede nahého muže (Byronovi byla připisována i homosexuální orientace). Dále přibyla ještě role Ahasvera, věčného Žida bloudícího světem, který má být jakýmsi protipólem a přitom souputníkem Lorda Ruthvena. Tyto velmi výrazné mluvené role mění zásadně charakter a vyznění díla.

Dlužno říci, že z růžovoučkého Lorda Byrona se vhledem k množství mluveného textu i jeho přidanému současnému songu stává hlavní postava zcela zastiňující všechny ostatní. Ze sira Johna Berkleyho, otce první Ruthvenovy oběti, se stal kardinál, který pobíhá u vstupu do upířího doupěte (zde je to ruina synagogy) v doprovodu dvou dětských ministrantů. K tomu je třeba připočítat posun do podivné nenormální současnosti, který vyjadřují nevkusné kostýmy (Josa Marx), v nichž všichni aktéři vypadají jako vystřižení z pouťové jízdy strašidelným hradem. Nechybějí balónky a ano – samozřejmě auto (zde VW Brouk), z něhož se už stává u podobných inscenací skutečné klišé. Je to zkrátka takové kolotočové revuální zmatení pod pomyslnou Babylónskou věží. Po počáteční polorozbořené synagoze je ve druhém a třetím obraze na scéně letní zámeček s neonovými arabskými nápisy a na konci podivné sloupoví připomínající vstup do krematoria s reliéfem Marschnerova poprsí. Ruthven není ve finále zničen, ale znovu ožívá. Je věčný – stejně věčný jako Ahasver. Oba jsou vyvrženci té „civilní“ společnosti. Tím je ovšem celý originální děj postaven na hlavu. A hudba samozřejmě s novým děním vůbec nekoresponduje.

Heinrich Marschner: Der Vampyr – Staatoper Hannover (foto Sandra Then)
Heinrich Marschner: Der Vampyr – Staatoper Hannover (foto Sandra Then)

Z postav se v této koncepci stávají neživotné, nereálné figurky, je zbytečné popisovat všechny, charakteristika těch hlavních zcela postačí. Podle původního libreta má být lord Ruthven mladý švihák, u nějž nelze tušit jeho pravou identitu. Zde je to holohlavý, nepřitažlivý, spíše obstarožní muž, který vypadá v metalicky stříbrném hávu jako monstrózní kosmonaut a těžko věřit, že by mu ženy padaly k nohám. Sir Humphrey je ropný magnát – v přeneseném slova smyslu též upír, vysávající ovšem přírodní zdroje. Je oděn v černém arabském hábitu a jeho dcera Malvína ve výstředních šatečkách s výmluvnými otisky lastury – dobře známého loga společnosti Shell. Jen Edgar Aubrey vypadá relativně normálně, odmyslíme-li si nafialovělou paruku. Sbor je oblečen v černých latexových oblecích (také ropa?), jeho členky vozí černé kočárky, v obdobném lesklém oblečku je i Emmy. Těžko v takto koncipované inscenaci hledat skutečné herecké výkony, vypracované vztahy a charaktery. Vše padlo za oběť tomuto podivnému vnějškovému efektu a úporné snaze o nový děj.

Revuálnost a parodičnost inscenace se promítla i do hudebního provedení. Hudebně inscenaci nastudoval Stephan Zilias, reprízu dne 8. dubna však dirigoval Giulio Cilona. Technicky precizní orchestr Státní opery Hannover hrál pod jeho taktovkou v příkladné souhře, ansámbly byly provedeny v odpovídající jednotě. Nakolik se ovšem držel v celkovém výrazu původního záměru hlavního dirigenta, těžko říci. Marschnerovu dramatickou romantickou hudbu dirigoval Cilona lehkou rukou jako operetní až muzikálový kus. Přesto nebylo možné zcela zastřít její barevnost a cituplnou rozervanost. Nutně se tedy tříštila s tím, co se dělo na jevišti. Operu postihly samozřejmě i výrazné hudební škrty nejen částí výstupů, ale i náročnějších pasáží především v pěveckých partech Malvíny a Aubreyho, čímž došlo i k deformaci hudebního účinku.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments