Když v prosinci 1956, po potlačení maďarského povstání sovětskou armádou, emigroval skladatel György Ligeti z Budapešti do Vídně, vzal s sebou jen některé své partitury – ty, které považoval za nejdůležitější. Concert Românesc z roku 1951, byl mezi nimi. Je založen na skutečné rumunské lidové hudbě i na autorově vlastní tvorbě napsané v duchu hry vesnických kapel. Připomeňme, že Ligeti se mimo jiné věnoval etnografickému výzkumu v rodné Transylvánii a s kompozicí začínal jako autor sborových skladeb i úprav lidových písní, ovlivněný hudebním jazykem Bély Bartóka.
Přestože Ligetiho Concert Românesc vyjadřuje skladatelovu lásku k rumunské lidové hudbě, byl kvůli vtipným místům označen v komunistickém Maďarsku za „podvratný“, okamžitě zakázán – a znovu uveden až s odstupem mnoha let. Koncert pro housle a orchestr s podobně strhujícím finále vznikal sice ve svobodných poměrech, ale také měl složité osudy. Skladatel ho totiž postupně výrazně přetvářel. Definitivní podoba měla premiéru v roce 1993. Hrál proslulý bulharsko-německý houslista Saschko Gawriloff a Ensemble InterContemporain pod taktovkou Pierra Bouleze.
Lontano z roku 1967 je mistrovská kompozice, ve své době výjimečná koncepcí i zvukem. V italštině znamená toto slovo „V dálce“. K charakteristikám Ligetiho stylu, který i v této kompozici vyplouvá jasně na povrch, patří „mikropřesnost“, komplexní rytmy, proměnlivá dynamika, neklid a napětí, alternativní systémy ladění i citace a pseudocitace jiných skladeb. (Část skladby Lontano využil režisér Martin Scorsese v psychologickém thrilleru Shutter Island.)
Večer završí suita z baletu Podivuhodný mandarín Bély Bartóka, klasika maďarské hudby, který měl na Ligetiho silný vliv. Děj křiklavě modernistické baletní pantomimy vychází z příběhu Melchiora Lengyela, ztvárňujícího poměrně brutálním způsobem téma sexuality a násilí. Není divu, že premiéra v roce 1926 v Kolíně nad Rýnem vyvolala skandál a byla zakázána. Dílo potom ještě dlouho zaznívalo převážně jen v podobě koncertní suity. Ta dodnes uchovává podstatnou část pasáží z expresivně vyhrocené Bartókovy hudby.
