Tradiční média se snaží přizpůsobit novému digitálnímu prostředí a mnohá se uchylují k senzacechtivosti, používání clickbaitů a dalším taktikám, jak přilákat čtenáře a diváky. To samozřejmě vede k poklesu důvěry v žurnalistiku, protože mnoho lidí ji začalo vnímat jako kanál, který by měl spíše přinášet senzace než se starat o informování veřejnosti. Do této kategorie bychom mohli zařadit sobotní kontroverzní článek Los Angeles Times, ve kterém tyto jinak solidní noviny informují o podivné události na pátečním koncertě Losangeleské filharmonie, o které se šíří fámy na Twitteru – což už samo o sobě vyvolává několik otázek: Zda je nezbytně nutné sdílet na sociálních médiích opravdu vše a zda noviny musí opravdu tento trend přejímat.Patří vůbec takové události patří do zpravodajství o kultuře? Ostatně, posuďte sami…
Že hudba může silně ovlivňovat prožitky, a dokonce vyvolávat nebo prohlubovat emoce, je známým faktem. Je ovšem otázkou, zda je vždy vhodné se nechat hudbou zcela unést tak, aby tím bylo rušeno několik stovek dalších posluchačů, kteří se snaží vychutnat si koncert. Do poněkud zvláštní situace se dostali návštěvníci koncertu Losangeleské filharmonie v zaplněné koncertní síni Walta Disneyho – během druhé věty Čajkovského 5. symfonie jedna z návštěvnic doprovodila hudební vrchol hlasitým sténáním, připomínajícím prý podle reportérky Christy Carras orgasmus.
Někteří uživatelé sociálních sítí tvrdili, že dokonce orchestr přestál hrát, to však vyloučil zvukový záznam a výpovědi ostatních svědků – orchestr se zachoval profesionálně i přes hlasité zvuky vycházející z publika a dál pokračoval v provedení symfonie pod taktovkou dirigentky Elim Chanové.
Údajný zvukový záznam extatického zážitku oné dámy koluje po sociálních sítích a stal se virálním. Někteří uživatelé sociálních sítí vyjádřili o incidentu pochybnosti a jeden z návštěvníků koncertu naznačil, že žena měla možná zdravotní potíže. To však jiní posluchači, kteří seděli blíže k fanynce Čajkovského hudby, zcela vyloučili, stejně tak odmítli událost jako projev Tourettova syndromu. Poukazují při tom na fakt, že dotyčná zůstala na svém místě po celý zbytek koncertu a její chování bylo normální. Ozývají se i spekulace, zda povznášejícímu prožitku nenapomohla nějaká erotická hračka, ať už dálkově ovládaná mobilem přes aplikaci, či synchronizovaná s hudbou.
Davové šílení publika je v dějinách hudby známé. Příkladem je například takzvaná „Lisztománie“, kdy posluchači během koncertů Franze Liszta propadali šílenství, některé ženy dokonce házely části své garderoby na pódium a sbíraly nedopalky jeho cigaret. Těžko se však s podobným chováním setkal sám Petr Iljič Čajkovskij.
Mnozí považují reakci mladé ženy za pozitivní, a zmiňují údajně „skvělé načasování“. Jiní v diskuzi poukazují na nevhodnost takového chování, neváhají jej označit za odporné a hrubé (aby byli následně nazváni prudérními puritány). Otázkou ovšem je, zda se jednalo o vědomé nerespektování společenských pravidel a norem, neslušnost nebo náhodu.
Dalším příkladem excesu při představení z nedávné doby byla událost v Manchesteru, kdy se návštěvníci muzikálového představení pokoušeli přezpívat herce a musela kvůli tomu být povolána dokonce policie.
