Hudební festival Znojmo začíná. Říká si o další růst, plánuje jeho šéf

Rozhovor s Jiřím Ludvíkem, prezidentem festivalu 

Letošní festivalovou dramaturgii jste zacílili na Jiřího Antonína Bendu a George Philippa Telemanna. Proč zrovna na ně? Jak hodně dopředu se festivalová dramaturgie rodí?

Jiří Antonín a Georg Philipp jsou dle našeho názoru nedocenění mistři. Jejich díla se u nás příliš často neuvádí a náš festival si zakládá především na neotřelosti témat, které se snaží uchopit. Momentálně máme jasno do roku 2017. Během festivalu se dohodneme na ročníku 2018–2019.

Co konkrétně z tvorby zmíněných dvou velikánů nabídnete?

Od Bendových symfonií přes komorní skladby obou autorů až po vrchol – scénické provedení Telemannova oratoria Daniela v jámě lvové.

Toto Telemannovo oratorium, tedy jeho scénické nastudování v režii Heleny Kazárové bude jistě jedním z magnetů programu. Co o jeho podobě můžete prozradit?

Celý projekt je vlastně neuvěřitelně živý a stále v pohybu. Diváci se mohou těšit na barokní divadlo zahrané v mystickém kostele sv. Michala, kdy se dokonce obraz anděla na oltáři stává součástí děje. Odbornice na barokní gestiku, profesorka Kazárová, však nechá promluvit mnohem více než barokní formu. Bude jí pomáhat moderní světlo a scéna, která dle našeho pomůže vytvořit opravdu působivou atmosféru.

Proč jste tuto inscenaci umístili právě do kostela sv. Michala? Kapacita bude oproti jízdárně Louckého kláštera zcela jistě nižší, a navíc na rozdíl od předchozích let letos scénický projekt uvádíte jen dvakrát. Není to škoda? Počítáte alespoň i pro letošek s jeho záznamem?

Kostel sv. Michala je nejstarším kostelem na území města. Zároveň jej po svém uvedení do Znojma spravovali Jezuité, kteří zde pořádali velmi často sakrální divadelní představení. Vlastně jen navazujeme na velmi starou tradici. Co se týče počtu diváků, věříme, že se nám podaří Daniela přenést na další scény nejen v České republice. Záznam letos připraví Český rozhlas Vltava. Nebudu zakrývat, že důvody pro nižší počet představení jsou i ekonomické.

V letošním programu také figuruje vůbec první uvedení skladby Lukáše Hurníka Sturm und Drang. Je tato světová premiéra přímo objednávkou vašeho festivalu?

Ano, již druhým rokem se snažíme obohacovat českou moderní hudbu o projekty ze Znojma. Zde se zároveň jedná o neotřelý pokus spojit poučenou interpretaci s cítěním moderního skladatele. Sám jsem zvědavý na výsledek. Skladba je velmi pěkná. Budeme se snažit o další podobné projekty.Slibujete i unikátní program, připravovaný speciálně pro váš festival, na němž se bude podílet trio violoncellistka Michaela Fukačová, houslista Pavel Šporcl a klavírista Ivo Kahánek. V čem spočívá ona avizovaná unikátnost? Jak bude večer vypadat?

Festival je letos německo-český a tak i koncert těchto tří virtuózů bude takový. Zahrají Beethovenovo Klavírní trio „Archduke“ a Dvořákovo Klavírní trio č. 3 f moll a nastudování proběhne přímo ve Znojmě. Všichni tři budou několik dnů zavření u klavíru a budou své sólové zvyky obrušovat ve prospěch těchto dvou úžasných kusů.

Nabízíte také koncertní cestování, kdy „festival opět přiváží hudbu divákům až téměř domů“. Prozraďte prosím víc…

Výlet s Jiřím Antonínem je vlastně hudební projížďka v okolí Znojma. Mohou se jí zúčastnit jak obyvatelé místní, tak ostatní festivaloví diváci, pro které je připraven autobus. Série tří komorních vystoupení vokálního souboru Ensemble Baroque Quintet zavítá postupně do kostelů v Únanově, v Prosiměřicích a v Božicích.

Ani letos nebudou chybět dobročinné Uherčice Pavlíny Senić. Jak je vůbec obnova uherčického zámku daleko? Stará se o ni i někdo jiný, než jen váš festival?

Ano, Uherčice se pomalu, ale jistě dostávají do zorného úhlu příslušných míst, snad i díky festivalu. Konečně se podařilo důstojně upravit pokladnu a toalety, teď už to půjde jak po másle. Nám se snad zase podaří vydražit víno na některé okno z Andělské chodby.

Jak na tom je váš festival letos po finanční stránce? S jakým rozpočtem pracujete a jak jste spokojeni s dosavadním zájmem o vstupenky?

Musím poděkovat všem soukromým sponzorům a divákům, kteří se již velmi stabilně zajímají o všechny naše koncerty. Jsou důkazem, že festival má smysl dělat. Od municipalit bychom očekávali menší rozkolísanost a větší stabilitu podpory. I tak jim za podporu velmi děkujeme. Ministerstvo momentálně pracuje na koncepčním řešení grantů a dotací. Zde se snažíme připomínkovat podobu podpor přes Českou asociaci festivalů, jíž jsme členem. Náš rozpočet je vzhledem ke každoroční přípravě operního projektu asi směšně malý, ale nevím, jestli ho můžu sdělit. Abych potom nedostal od kamenných divadel… (smích)

Na závěr dovolte jednu osobnější otázku: Letošní ročník je jedenáctý – jak se za tu dobu změnil Jiří Ludvík?

Přibral, ale na festivalu vždy pohubne. A jinak jsem asi mnohem zkušenější… Naším cílem je dnes postupná profesionalizace. To je asi největší změna v mém uvažování. Dřív jsem si myslel, že to prostě zvládneme i jako dobrovolníci, ale vytvořili jsme akci, která si díkybohu říká o další růst a ten bude možný jen s profesionální základnou.

Děkuji za vaše odpovědi, ať se i váš letošní ročník vydaří!

Vizitka:
Jiří Ludvík (1979) se narodil ve Znojmě. Je prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, primášem Cimbálové muziky Antonína Stehlíka, pedagogem, producentem, dramaturgem, aktivistou.

Absolvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo a poté Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové – obor hudba a historie.

Zakladatel Hudebního festivalu Znojmo, Znojmo Jazz Festu a Festivalu vína VOC se kromě unikátní produkce oper na Hudebním festivalu Znojmo zabývá kulturní produkcí na akcích českého biatlonu, folklorem ve Znojmě a okolí. Také se věnuje pedagogické činnosti na znojemském gymnáziu, kde vede místní pěvecký sbor, a při folklorním souboru Dyjavánek vede dětskou cimbálovou muziku.

www.hudbaznojmo.cz

Foto Lenka Jíšová