Hudební kurýr (23)

Letmý pohled na události ze světa hudby, k nimž došlo v první polovině srpna 2016. Nominace na Gramophone Awards 2016 oznámeny. Posluchačů klasické hudby na BBC Radio 3 přibývá. Mistrovské nahrávky Wagnera v podání Herberta von Karajana na iTunes. Anketa o nejoblíbenějších symfoniích v časopise BBC Music Magazine. Nové album Daniila Trifonova. Salzburger Festspiele: uzbecký dirigent Aziz Shokhakimov je vítězem. Prázdninový oddech s levorukým houslistou Charlie Chaplinem a Busterem Keatonem.

Nominace na Gramophone Awards 2016 oznámeny
Hudební časopis The Gramophone zveřejnil v každé kategorii šest nahrávek vybraných do užšího výběru pro každou z hlavních dvanácti kategorií.

The Gramophone Awards 2016 (foto archiv autora)
The Gramophone Awards 2016 (foto archiv autora)

Vítězové kategorií budou oznámeni již 22. srpna 2016, v dostatečném předstihu před londýnským slavnostním aktem, který se uskuteční 15. září 2016. Na seznamu letos z českých umělců figuruje pouze dirigent Jiří Bělohlávek za pultem BBC Symphony Orchestra. Na nahrávce s violistou Maximem Ryšanovem jsou mimo Rhapsody-Concerto Bohuslava Martinů také skladatelovy Tři madrigaly H 313, Duo č. 2 pro housle a violu H 331 a Sonáta pro violu a klavír H 355. Seznam všech nominovaných nahrávek najdete zde .


Posluchačů klasické hudby na BBC Radio 3 neustále přibývá

Podle výzkumu, zveřejněného začátkem srpna ve Velké Británii, čísla ukazují, že vysílání rozhlasové stanice Radio 3 BBC dosahuje svého absolutního maxima za posledních pět let.

BBC Radio 3 (foto archiv autora)
BBC Radio 3 (foto archiv autora)

V posledním čtvrtletí to bylo již 2,2 milionu posluchačů oproti 1,89 milionu v loňském roce. Nejsledovanějšími pořady byly Radio 3’s Breakfast a Essential Classics, které poslouchalo celkem 751.000 respektive 954.000 posluchačů. Pořady na BBC Radio 3 mají již sedmdesátiletou tradici a oblibě se rovněž těší noční vysílání. Celkový poslech všech stanic BBC rovněž dosáhl rekordní výše a přitáhl týdně 48 milionů posluchačů. Sledujte online zde .


Mistrovské nahrávky Wagnera v podání Herberta von Karajana na iTunes

Dne 12. srpna se objevil na iTunes v remasterované verzi čtyřdílný operní cyklus Richarda Wagnera pod třpytivou taktovkou Herberta von Karajana.

Herbert von Karajan (foto archiv autora)
Herbert von Karajan (foto archiv autora)

V nezapomenutelných legendárních nahrávkách cyklu s Berlínskou filharmonií z konce šedesátých let můžete zažít mimo jiné Dietricha Fischera-Dieskau jako Wotana, Gundulu Janowitz jako Sieglindu, Jona Vickerse jako Siegmunda a Christu Ludwig jako Waltraut.


Anketa o nejoblíbenějších symfoniích v časopise BBC Music Magazine

Symphony World Cup (zdroj classical-music.com)
Symphony World Cup (zdroj classical-music.com)

Beethovenova Eroica je podle hlasování největší symfonií všech dob. Podle průzkumu časopisu BBC Music, uskutečněného mezi sto padesáti jedna předními světovými dirigenty, obsadili přední místa němečtí a rakouští skladatelé. Na výběr bylo celkem dvacet orchestrálních děl. V konečném pořadí Beethovenovu vzrušující a elektrizující Eroicu následuje jeho 9. symfonie s Ódou na radost. Dvě díla Gustava Mahlera – Symfonie č. 9. a č. 2 – zaujímají po Mozartově symfonii „Jupiter“ čtvrté a páté místo.  Beethovenova Osudová skončila překvapivě až na jedenáctém místě.

Oliver Condy, šéfredaktor časopisu, přiznal, že nebylo velkým překvapením, proč Beethovenova díla na seznamu dominují. O absolutní genialitě díla zkomponovaného před více jak dvě stě lety není pochyb a hlasování rovněž ukázalo, že se těší u dirigentů mimořádné oblibě.

Britský dirigent Jonathan Nott, dirigent Bamberských symfoniků, řekl časopisu, že Eroica byla mezníkem: „Tato symfonie není o slávě Boží, ale je o lidech – jejich zápasech, výzvách a vítězstvích. Pozdější skladatelé se začali věnovat životním depresím a hořkostem, ale toto u Beethovena nenajdete.“

The BBC Music Magazine top 10
1.  Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3 (1803)
2.  Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 (1824)
3.  Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 41 (1788)
4.  Gustav Mahler: Symfonie č. 9 (1909)
5.  Gustav Mahler: Symfonie č. 2 (1894, revidována 1903)
6.  Johannes Brahms: Symfonie č. 4 (1885)
7.  Hector Berlioz: Fantastická symfonie (1830)
8.  Johannes Brahms: Symfonie č. 1 (1876)
9.  Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 6 (1893)
10. Gustav Mahler: Symfonie č. 3 (1896)

Na následujícím videu Riccardo Muti diriguje Philadelphia Orchestra při Beethovenově Eroice.


Nové album Daniila Trifonova

Daniil Trifonov se již etabloval jako pianista století. Jeho technické dovednosti, poetická jemnost a romantická vášeň ho předurčují jako žádného jiného pianistu své generace, aby šel ve stopách Vladimira Horowitze nebo Svjatoslava Richtera.

Daniil Trifonov (foto archiv autora)
Daniil Trifonov (foto archiv autora)

Deutsche Grammophon vydává 7. října 2016 dvojalbum s názvem Transcendental. Trifonov zde ukazuje jak pianistickou virtuozitu, tak něžnou poezii. Nové album obsahuje díla Franze Liszta včetně slavných Transcedentálních etud. Marta Argerich o Trifonovovi říká: „Včera v noci jsem ho znovu poslouchala na YouTube – má všechno a daleko víc. Co dělá s rukama, je technicky neuvěřitelné. Také jeho dotek na klaviatuře má v sobě měkkost i démonický prvek. Nikdy jsem nic takového neslyšela.”


Salzburger Festspiele: uzbecký dirigent Aziz Shokhakimov je vítězem

Mladému dirigentu Azizi Shokhakimovi z Uzbekistánu byla udělena první cena v soutěži mladých umělců v Salcburku.

Aziz Shokhakimov (zdroj nashagazeta.ch)
Aziz Shokhakimov (zdroj nashagazeta.ch)

Sedmadvacetiletý umělec se v posledním kole prosadil proti dvěma soutěžícím – Iru Ciaránovi McAuleymu a Alexanderu Priorovi z Velké Británie. Součástí ceny (15.000 €), která byla udělena letos již posedmé a je určena mladým dirigentům ve věku dvacet dva až třicet pět let, je vystoupení na příštím Salcburském festivalu. Finalisté dirigovali v posledním kole Camerata Salzburg jak v klasickém, tak také v současném repertoáru. Soutěžní porotu vedl hudební ředitel orchestru v Linci Dennis Russell Davies. Loňským vítězem byl švýcarský dirigent Lorenzo Viotti.


Prázdninový oddech s levorukým houslistou Charlie Chaplinem a Busterem Keatonem

Buster Keaton o Chaplinovi říká: „Nosil housle kamkoliv mohl. Struny měl obráceny tak, aby mohl hrát jako levák. A cvičil celé hodiny.“ Chaplin sám o sobě navíc prohlašuje: „Od šestnácti jsem cvičil čtyři až šest hodin denně ve svém pokoji. Každý týden jsem bral lekce buď od divadelního dirigenta, nebo koho mi doporučili. Měl jsem velké ambice být koncertním umělcem, případně nástroj použít ve varietním vystoupení, ale jak šel čas, uvědomil jsem si, že bych nikdy nemohl dosáhnout vynikajících výsledků, proto jsem to vzdal.“

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat