Hudební kurýr

  1. 1
  2. 2
Vydání číslo 41. Letmý pohled na události ze světa hudby, k nimž došlo ve druhé polovině května 2017: Emmanuel Macron: Schumann a Liszt v Elysejském paláci? Jakub Hrůša a Má vlast zářili s Chicago Symphony Orchestra. Nový koncertní sál Valerije Gergieva v Petrohradě. Zemřel dirigent Sir Jeffrey Tate ve věku 74 let. Orchestrální akademie Berlínské filharmonie přejmenována po Herbertu von Karajanovi. Drážďanský festival slaví čtyřicet let. Obdivuhodný repertoár 93letého Menahema Presslera na koncertě v Paříži. Paavo Järvi byl jmenován hudebním ředitelem Tonhalle-Orchester Zürich. Ruská violoncellistka Natalia Šachovska zemřela ve věku 81 let. Příjmy ruských umělců. Chcete se stát koncertním mistrem? Tipy na zajímavé nahrávky – Friedrich Gulda: Gulda plays Mozart & Gulda, James Ehnes: Homage, Herbert von Karajan: kompletní nahrávky.
Emmanuel Macron (zdroj twitter.com/emmanuelmacron)

Emmanuel Macron: Schumann a Liszt v Elysejském paláci?
V životopise nově zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je hudební zajímavost: Je vášnivým amatérským klavíristou. Vedle trvalé slabosti pro karaoke, jak oznámila rozhlasová stanice Europe 1, Macron studoval po dobu deseti let klavír na konzervatoři v Amiensu. V rozhovoru v ClassiqueNews.com Macron řekl, že by chtěl hrát znovu, „jakmile bude mít čas“, a řekl, že chová zvláštní lásku k hudbě Roberta Schumanna („jehož obrazy a pocity nemohu najít nikde jinde“) a k Années de pèlerinage Franze Liszta. Naposledy prezident pianista působil v Bílém domě – Richard Nixon.


Jakub Hrůša a Má vlast zářili s Chicago Symphony Orchestra

Chicago se stalo v polovině května posledním přírůstkem do seznamu amerických orchestrálních debutů dirigenta Jakuba Hrůši, které zahrnují Boston, New York, Philadelphii, Cleveland a Los Angeles.

Jakub Hrůša nad Smetanovou Mou vlastí s poznámkami Theodora Thomase – Rosenthal Archives 19. 5. 2017 (zdroj FB Chicago Symphony Orchestra)

Nadšené recenze po provedení Smetanova cyklu Má vlast hovoří jasně: „Hrůša uskutečnil významný debut s Chicago Symphony Orchestra a řídil provedení národního eposu, které se ukázalo jako vrchol této hudební sezony… (…) Zaslouží si návrat do Orchestra Hall.”


Nový koncertní sál Valerije Gergieva v Petrohradě

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil nový koncertní sál, který postavil Valerij Gergiev v zahradě svého domu v Repinu na předměstí Petrohradu. Ruský vůdce si prohlédl sál, postavený v souladu s nejnovějšími technologiemi, který může pojmout až tři sta diváků. Jeho celková plocha je 315 čtverečních metrů a jeho vnitřní výzdoba je celá ze dřeva.

Vladimir Putin a Valerij Gergiev – nový koncertní sál v Repinu v Petrohradu (zdroj en.kremlin.ru)

Podle odhadů stála výstavba, kterou hradil sám Valerij Gergiev, v přepočtu asi 2 miliony dolarů. Dům, který býval domovem odborových svazů, obdržel Gergiev od guvernéra Petrohradu v roce 2005. Kromě koncertní síně komplex zahrnuje také dvoupodlažní administrativní budovu, dvoupodlažní dům pro hosty a bazén.


Zemřel dirigent Sir Jeffrey Tate ve věku 74 let

Anglický dirigent Sir Jeffrey Tate byl šéfdirigentem Hamburských symfoniků a patřil k nejuznávanějším a nejvšestrannějším dirigentům své generace a zejména hudebních dramat Richarda Wagnera. Za své zásluhy byl teprve před nedávnem, 19. dubna 2017, povýšen princem Williamem do rytířského stavu. Jeho hudební kariéra začala v Královské opeře Covent Garden v Londýně. Pracoval jako asistent Herberta von Karajana v Salcburku a Jamese Levinea v New Yorku, dříve než se stal asistentem Pierra Bouleze v roce 1976 na festivalu v Bayreuthu. Poté byl činný v newyorské Metropolitní opeře, u English Chamber Orchestra, Orchestre National de France, Teatro San Carlo v Neapoli. Hamburské symfoniky vedl od roku 2009.

Jeffrey Tate (zdroj YouTube)


Orchestrální akademie Berlínské filharmonie přejmenována po Herbertu von Karajanovi

Orchestrální Akademie Berlínské filharmonie nyní nese jméno Herberta von Karajana. Přejmenování je poctou zásluhám bývalého šéfdirigenta, s jehož osobou je nerozlučně spjata dlouhá a úspěšná historie akademie.

Herbert von Karajan (1908–1989) uvedl akademii v život v roce 1972. Byla první institucí svého druhu v Německu. Vzdělává mladé talentované hudebníky z celého světa.

Herbert von Karajan a členové Berlínské filharmonie v roce 1971 propagují nápad Orchestrální akademie (zdroj berliner-philharmoniker.de / foto archiv Berliner Philharmoniker)

Lektory jsou převážně koncertní mistři a vedoucí nástrojových skupin. Většina stipendistů získala bezprostředně po absolvování uplatnění v tomto prestižním orchestru. Asi jedna třetina současných členů Berlínské filharmonie prošla akademií.


Drážďanský festival slaví čtyřicet let

Program pod heslem Licht zahrnuje 59 akcí na 22 místech po celém městě. Až do 18. června se na něm představí téměř 1.500 umělců. Úvodní koncert v Semperoper představil houslistku Anne-Sophie Mutter s Tonhalle Orchester Zürich řízeným dirigentem Fabiem Luisim. Na festivalu hostuje Orchestr Mariinského divadla s Valerijem Gergievem a City of Birmingham Symphony Orchestra s Gustavem Gimenem. Vystoupí zde mimo jiné renomovaní umělci jako Diana Damrau, Jan Lisiecki, Leonidas Kavakos a Bryn Terfel. Česká filharmonie zazářila v čele s Petrem Altrichterem v drážďanském Paláci kultury brilantním provedením Smetanovy Mé vlasti. Intendantem festivalu je violoncellista Jan Vogler.


Obdivuhodný repertoár 93letého Menahema Presslera na koncertě v Paříži

Jeho křehká postava stěží přesáhne 140 centimetrů. Nemůže chodit sám a potřebuje hůl a doprovod, aby došel ke klavíru. Následně si na posledním koncertě víc než minutu instaloval tři polštáře na svoji koncertní židli. Pak se prsty Menahema Presslera dotkly klaviatury a už z jeho hry vyzařovala grácie a inteligence. Magický recitál v nádherném novém sále Seine Musicale v Boulogne-Billancourt přinesl následující program: Georg Friedrich Händel – Chaconne C dur, HWV435. Wolfgang Amadeus Mozart – Fantasie c moll KV475; Sonáta c moll KV 457. Claude Debussy – Préludes, výběr z 1. knihy I (č. 1, 2, 8, 10 & 12); La plus que lente; Rêverie. Frédéric Chopin – Mazurka h moll, op. 33; Mazurka en fis moll op. 59, č. 3; Mazurka a moll, op. 67, č. 4; Ballada č. 3 As dur, op. 47.

Menahem Pressler (zdroj menahempressler.org)
  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář