Další z koncertů v pořadu již šestého ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks nabídl v sobotu 25. července posluchačům vskutku nápaditý program, v němž se originálním způsobem setkala díla z období baroka a romantismu, doplněná navíc světovou premiérou kompozice renomovaného českého skladatele Otomara Kvěcha. Podobně jako v uplynulých dvou ročnících, i letos se inspirací pro skladbu, která vznikla přímo na objednávku festivalu, stala jedna z tak zvaných šporkovských árií, tedy díla přímo spjatého s nově rekonstruovanými unikátními prostory Šporkova kukského hospitalu milosrdných bratří, v jehož kostele Nejsvětější Trojice se všechny koncerty festivalu konají.
Na poměry nevelkého hospitálního kostela početné posluchačstvo – mezi nímž nechyběl ani šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek, který letošní ročník zaštiťuje – si přišlo vyslechnout dvojici Jaroslav Halíř (trubka) a Pavel Černý (varhany).
Úvodní Preludium Es dur BWV 552a Johanna Sebastiana Bacha bylo skvělým, po interpretační stránce velmi jasně vystavěným a jistým vstupem do programu večera, který se zpočátku nesl více v barokním duchu. Následovalo Concerto c moll pro trubku a varhany Georga Philippa Telemanna (transkripce Hobojového koncertu TWV 51:c2), v němž se Jaroslav Halíř prezentoval jako zdatný hráč na piccolo trubku; zejména v drobné třetí větě Adagio bylo nutné obdivovat jeho čistý a úžasně jemný zvuk, kterému v závěrečném, virtuózním Allegro nechyběla potřebná lehkost. Wagnerův slavný Sbor poutníků z opery Tanhäuser v parafrázi Ference Liszta byl potom nejen pro ty, kteří znají originál, zajímavým hudebním zážitkem – k varhanní „verzi“ tohoto slavného kusu se podle mě posluchač dostane jen zřídkakdy. Neméně známý Bachův chorál Jesu bleibet meine Freude z kantáty BWV 147 potom navodil v prostorách kostela úžasně klidnou atmosféru. Krásný, sonorní zvuk Halířova nástroje se ve skvělé souhře doslova ladně prolínal s varhanním doprovodem Pavla Černého, který následně přednesl Lisztovo mohutné Preludium a fugu na B-A-C-H. Toto místy až impresionistické dílo, jehož druhou verzi skladatel dokončil v roce 1870, plné technicky velmi obtížných míst Černý zahrál s potřebnou dravostí a technickou jistotou; jeho podání taktéž nechybělo potřebné napětí, které po celou dobu směrem k závěru neustále kulminovalo a dalo krásně vyniknout závěru fugy, v němž se z velkého forte náhle přechází do úplného pianissima.
Na závěr večera zazněla již zmíněná světová premiéra Fantazijních variací na „Zaječí árii“ pro trubku a varhany Otomara Kvěcha, který se dle svých vlastních slov snažil především „napsat hudbu prostou a přes všechny rafinovanosti technického kompozičního řemesla takovou, aby řečeno čapkovsky hřála, svítila a vůbec byla k užitku“. To se mu nepochybně vydařilo ve všech ohledech; originálně pojatým variacím jednoduchého, avšak zajímavého tématu nechyběla jiskra a důmyslnost, která dala bezezbytku vyniknout oběma nástrojům a dlouhý závěrečný potlesk byl tak po právu zasloužený. Myšlenka ředitele a dramaturga festivalu Víta Havlíčka postupně takto „zpracovat“ i další šporkovské árie, je tak nepochybně skvělým nápadem, který nejen dává vyniknout zajímavým osobnostem naší současné hudební tvorby, ale také skvělým příslibem do budoucna.
Hodnocení autorky recenze: 90%
Hudební léto Kuks 2015
Jaroslav Halíř (trubka)
Pavel Černý (varhany)
25. července 2015 kostel Nejsvětější Trojice Kuks
program:
– Johann Sebastian Bach: Preludium Es dur BWV 552a
– Georg Philipp Telemann: Concerto c moll pro trubku a varhany
– Richard Wagner: Sbor poutníků z opery Tannhäuser (parafráze Ference Liszta)
– Johann Sebastian Bach: Chorál Jesu bleibet meine Freude z kantáty BWV 147
– Ferenc Liszt: Preludium a fuga na B-A-C-H
– Otomar Kvěch: Fantazijní variace na „Zaječí árii“ pro trubku a varhany
Foto Hudební léto Kuks
