Hudební léto Kuks už popáté
Už tato sobota přinese zahájení pátého ročníku festivalu Hudební léto Kuks, který potrvá až do poloviny srpna. Z důvodu celkové rekonstrukce kukského hospitalu se letošní ročník přestěhuje do kostela Povýšení sv. Kříže v nedalekém Choustníkově Hradišti. Na pěti sobotních koncertech se představí řada interpretů a souborů, například Schola Gregoriana Pragensis, německý kontratenorista David Erler, Collegium Marianum, kytarista Pavel Steidl, cembalistka Barbara Maria Willi či hobojista Vilém Veverka. V novodobé premiéře zazní skladba z kukského archivu v podání souboru Ensemble Inégal, ale i světová premiéra skladby profesora pražské AMU Ivana Kurze.Interpretem zahajovacího koncertu 21. června bude soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem. Na programu bude výběr z Franusova kancionálu, který nechal roku 1505 pořídit na vlastní náklad královéhradecký soukeník a purkmistr Jan Franus. Jde o jeden z nejdůležitějších pramenů českého vokálního vícehlasu z doby jagellonské. Navíc pochází z Hradce Králové, který se nachází nedaleko Kuksu. Na koncertu bude možno slyšet jednohlasý chorál, jednohlasé duchovní písně, ale i vícehlasé kompozice. Samotný program pak bude rozdělen do čtyř bloků podle liturgických témat – Posvěcení chrámu, Doba adventní a vánoční, Velikonoce, Boží tělo.Na druhém koncertu 5. července se mohou posluchači těšit na německého kontratenoristu Davida Erlera. Spolu s renomovaným souborem Ensemble Inégal a jeho uměleckým vedoucím Adamem Viktorou provedou díla sedmnáctého století. Osou koncertu budou díla skladatelů, kteří se narodili v Čechách a stali se významnými hudebníky své doby, zejména Samuela Capricorna a Heinricha Ignaze Bibera. Koncert zahájí skladba Adeste omnes fideles Samuela Capricorna, rodáka ze Žerčic u Mladé Boleslavi, který se vypracoval na jednoho z nejvlivnějších hudebníků začátku druhé poloviny sedmnáctého století. Z jeho pera pak posluchači ještě uslyší Surrexit Pastor Bonus. Dalším významným hudebníkem byl i český rodák Heinrich Ignaz Biber, u něhož si v letošním roce připomínáme výročí narození i úmrtí. Jeho odkaz bude zastoupen dvěma houslovými sonátami – Růžencová sonáta „Zvěstování“ a Sonata representativa. Kromě těchto autorů zazní díla dalšího českého rodáka Alberika Mazáka, ale i Georga Muffata, Johannesa Hieronyma Kapsbergera nebo Ruperta Ignaze Mayra. Vrcholem koncertu pak bude novodobá premiéra skladby Benedictus z kukského archivu, jejímž autorem je Wernerus Zich (+ 1755), český milosrdný bratr, který působil ve Vídni. Ostatně jedním z cílů festivalu je uvádění dochovaných skladeb z rozsáhlé kukské hudební sbírky založené v polovině 18. století členy řádu milosrdných bratří. V rámci festivalu již zazněly v novodobých premiérách skladby kukských regenschori osmnáctého století – Maxima Jantschara, Wernera Hymbra a Josepha Faltise. V letošním roce půjde o výše uvedenou premiéru skladby Wernera Zicha, který v Kuksu nepůsobil, ale byl členem řádu milosrdných bratří.Konfrontaci barokní a soudobé hudby přinese 19. července třetí koncert. Vystoupí na něm hobojista Vilém Veverka a cembalistka Barbara Maria Willi. Většina repertoáru bude z děl barokních mistrů. Sólový hoboj rozezní Vilém Veverka ve dvou Fantasiích Georga Philippa Telemanna, sólové cembalo pak Barbara Maria Willi ve skladbě „La poule“ Jeana Philippa Rameaua. Společně pak zahrají sonáty od Johanna Sebastiana Bacha a jeho syna Carla Philippa Emanuela Bacha. V kontrastu k těmto barokním dílům pak v závěru koncertu zazní ve světové premiéře skladba psaná na objednávku festivalu Hubertské převleky hraběte Šporka od profesora pražské AMU Ivana Kurze na téma Hubertské árie. Po loňské premiéře Emila Viklického jde o další skladbu inspirovanou takzvanými šporkovskými áriemi, což byly krátké, tehdy běžně známé písně či nápěvy, které se podkládaly různými texty a provozovaly se na Šporkových panstvích. Půjde tedy o soudobou skladbu inspirovanou kukskou historií. V této počínající tradici skladeb psaných na takzvané šporkovské árie, které zazní ve světové premiéře, bude festival pokračovat i v dalších letech.Sólistou čtvrtého koncertu 2. srpna bude kytarový virtuos Pavel Steidl. Koncert bude rozdělen do dvou částí. V první uslyšíme díla českých šlechticů baroka. Celkem čtyři skladby budou od Jana Antonína Losyho, po jedné pak od Filipa Hyacinta Lobkovice, Červenky a Jana Adama z Questenbergu. Tato série málo hraných českých barokních skladeb je jedním z příspěvků festivalu k letošnímu „Roku české hudby“. V druhé polovině pak zazní Bardenklange Caspara Josepha Mertze a výběr ze Sonate e Ghiribizzi Nicollo Paganiniho.A konečně závěrečný koncert 16. srpna bude patřit souboru Collegium Marianum. V první části budou na repertoáru Leclairova Sonáta e moll a Telemannova Fantasie g moll. Zbytek večera bude patřit českým autorům osmnáctého století, u nichž si připomínáme výročí narození či úmrtí. V novodobé premiéře zde budeme moci slyšet flétnovou Sonátu D dur Václava Vodičky. Koncert i festival zakončí Partita F dur Františka Ignáce Tůmy.Jak již bylo zmíněno, je rok 2014 Rokem české hudby, dramaturgie festivalu je sestavena tak, že se na každém z koncertů objevuje dílo českého autora. Navíc v případě letošního jubilanta Václava Vodičky jde o novodobou premiéru, u prof. Ivana Kurze jde o světovou premiéru. Pokud jde o premiéry, v letošním ročníku festivalu zazní celkem tři. Kromě výše zmíněných půjde o znovuuvedení skladby Benedictus z kukského archivu českého milosrdného bratra Wernera Zicha.
Foto archiv
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]