Hudební toulky salónem Marie Josefy Saské ve Versailles

Salón korunní princezny, takové nesl označení v pořadí pátý koncert v rámci osmnáctého ročníku hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby, který se uskutečnil posledního červencového večera v prostorách Zámku Troja. Dramaturgie festivalu je letos věnovaná hudbě v honosném sídle francouzských králů Versailles na konci sedmnáctého a v průběhu osmnáctého století. Salón korunní princezny tedy posluchače pomyslně přenesl do komnat Marie Josefy Saské, matky Ludvíka XVI., kde zněla hudba pozdního baroka a galantního slohu francouzských, italských i německých mistrů. Nutno zdůraznit, že pro tak skvostné a dobrodružné putování si nebylo možné přát lepší průvodce než sopranistku Raffaellu Milanesi společně s Ensemble Odyssee.

Výběr skladeb, které toho večera zazněly, nebyl nikterak nahodilý, ale opíral se o dlouhodobý pramenný výzkum Jany Semerádové a Jany Frankové ve francouzských archivech. Díky tomu mělo publikum možnost slyšet skladby, které buď prokazatelně, nebo alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti zazněly ve versailleských komnatách Marie Josefy Saské. Mimořádný umělecký zážitek byl tedy i umocněn pravdivou historickou výpovědí a autenticitou.

Mezi autory, jejichž díla v rámci koncertu zazněla, dominoval německý skladatel Johann Adolf Hasse. Hasse se za svého života proslavil především operami a dalšími vokálními kompozicemi. Jeho árie jsou pro každého interpreta či interpretku skutečnou výzvou, a to nejen po technické, ale i výrazové stránce. Raffaella Milanesi se provedení Hasseho árií zhostila naprosto fantasticky. Vysoká pěvecká virtuozita jí umožnila nejen s přehledem zvládnout technické nároky skladeb, ale i plně zprostředkovat jejich citový obsah. To vše podpořila vkusnými, ale ne příliš zbytečně okázalými improvizacemi v příslušných pasážích skladeb, tak jak se na historicky poučenou interpretaci sluší.

Mimo vybrané árie Johanna Adolfa Hasseho zazněla taktéž kantáta Vado dal piano al monte (Z nížiny na horu stoupám) jeho o málo staršího souputníka Leonarda Lea. I zde předvedla Raffaela Milanesi zcela výjimečný výkon, zejména po výrazové stránce. V souladu s emočním obsahem textem přecházela zcela přirozeně z lyrických do vášnivých poloh, díky čemuž vynikla široká škála barev jejího nádherného hlasu.

Raffaela Milanesi byla jednoznačně hvězdou celého koncertu, dlužno však dodat, že její výkon významným způsobem podpořili hudebníci z Ensemble Odyssee, kteří jí byli rovnocennými partnery. Soulad mezi nimi a sopranistkou vytvořil velmi příjemnou poklidnou atmosféru koncertu, která byla vítaným vytržením z každodenních starostí.

Hudebníci z Ensemble Odyssee však nejsou zdaleka pouze skvělými doprovazeči. Přesvědčit se o tom bylo možné v instrumentálních dílech Antonia Vivaldiho, Jeana-Phillippa Rameaua a Jeana-Pierra Guignona. Celková kultivovanost jejich hudebního projevu, hluboká erudice v oblasti historicky poučené interpretace, bezchybná intonace a smysl pro jemné výrazové nuance potvrzují, že Ensemble Odyssee jednoznačně patří mezi špičku ve svém oboru.

Absolutně suverénní byl výkon hráčky na zobcové flétny Anny Stegmann, která se publiku představila jako sólistka i jako komorní hráčka. Bohužel se zde negativně projevily omezené zvukové možnosti níže položených fléten, které byly v některých pasážích slyšitelné jen s velkými obtížemi. Pro posluchače sedící dále od pódia mohl být nástroj chvílemi i prakticky neslyšitelný.

Návštěva salónu korunní princezny Marie Josefy Saské byla mimořádným hudebním zážitkem, a to jednak díky vybranému repertoáru, jednak zásluhou vynikajících průvodců, kteří nám jej představili. Celkový dojem byl umocněn i bouřlivým potleskem publika, jež si vyžádalo přídavek v podobě árie Venti, fermate z rané kantáty Armida abbandonata (HWV 105) Georga Friedricha Händela.

Pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby předvedli, že mají posluchačům rozhodně co nabídnout. Neotřelá dramaturgie festivalu ve spojení s vynikajícími umělci dokazují, že tento festival by si rozhodně zasloužil i více pozornosti a prostředků na realizaci dalších zajímavých uměleckých počinů.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Letní slavnosti staré hudby 2017
Salón korunní princezny
Raffaella Milanesi (soprán)
Ensemble Odyssee
– Andrea Friggi (cembalo, umělecký vedoucí)
– Anna Stegmann (zobcové flétny)
– Eva Saladin (barokní housle)
– Ivan Iliev (barokní housle)
– Agnieszka Oszanca (barokní violoncello)
31. července 2017 Zámek Troja Praha

program:
Johann Adolf Hasse:
– kantáta Bell’aurora che d’intorno
– Didone abbandonata
(“Non ha ragione, ingrato”, “Ombra Cara”)

Antonio Vivaldi: Koncert pro dvoje housle a zobcovou flétnu a moll

Jean-Philippe Rameau: výběr tanců z Les Festes de l’Hymen et de l’Amour

Jean-Pierre Guignon:
– Six Sonates en trio
– Sonata Seconda

Leonardo Leo: kantáta Vado dal piano al monte

přídavek:
Georg Friedrich Händel: Venti, fermate z kantáty Armida abbandonata (HWV 105)

www.letnislavnosti.cz