Humperdinck ve Státní opeře: prostě pohádka

Druhá premiéra Humperdinckovy opery Jeníček a Mařenka se ve Státní opeře odehrála v pátek 24. dubna. Navzdory rušnému předvíkendovému provozu na magistrále se prostor kolem divadla proměnil v příjemném téměř letním podvečeru v cirkusovou arénu, kde klauni a akrobati lákali obecenstvo na představení, na „senzaci, jakou jste ještě neviděli“. Režisér Matěj Forman zde propojil svůj svět nového cirkusu s operou a bylo to spojení šťastné. Vskutku – vzniklo představení, jaké se hned tak nevidí, plné fantazie a krásy, z dětských inscenací srovnatelné jen s Louskáčkem nebo Čarokrajem.

Pohádkově kouzlit se začalo již v předehře: proměna orchestru pod taktovkou Martina Leginuse byla nápadná a blahodárná, od prvních taktů jejich vřelý angažovaný a přesný výkon vtahoval diváka do děje. Jeníček s Mařenkou jsou v této inscenaci děti chudých komediantů, jejich maringotky za vesnicí a hlavně loutkové divadlo, v němž se hrají představení pro publikum, připomínají genezi Humperdinckovy opery Hänsel und Gretel.Její první písně vznikly pro domácí loutkové divadlo Humperdinckovy malé neteře. I Jeníčka a Mařenku ztvárňují loutky, střídavě s živými pěvci, a děje se to všude tam, kde je potřeba zachovat velikostní poměr proti dospělým postavám, aby pokud možno byly děti vždy malé. Pro pěvce, kteří s loutkami sami hrají a pohybují, částečně se za nimi ukrývají nebo mizí za různými rekvizitami, je to jistě hodně náročná (a nová!) práce.Matěj Forman jako režisér a autor scény je jednoznačně hlavní hvězdou večera. Jeho invence a magická scéna, kde se stále něco proměňuje, ožívá, světélkuje, zjevuje a tak dále, je spolu s hudbou zásadní esencí představení. Jeho rukopis, vtip, hravost a vkus vidíme na každém kroku, a přesto tam není ani náznak nějaké režisérské sebeprezentace nebo samoúčelnosti, jaké bohužel vídáme v operách často. Forman to režíruje prostě jako pohádku, bezelstnou a čistou pohádku pro děti, bez přidávání fórků pro dospělé nebo nějakých dalších vrstev a skrytých významů.

Vrcholnou scénou je čarovný les (druhý obraz) plný groteskních zvířat (vynikající kostýmy Andrey Sodomkové), kdy opuštěné děti usínají na povel spánkové víly, do náručí je berou čtyřrucí andělé a odnášejí je alespoň ve snu domů k mamince a tatínkovi. Tento obraz je tak silný, že v druhé polovině představení už jej nic nepředčí, možná i proto se druhá půlka zdá slabší. Ježibaba není moc strašidelná, ani dost legrační, kdo se těšil na perníkovou chaloupku, asi bude zklamaný (ostatně zmizela i ze zaužívaného názvu opery a tvůrci se přiklonili k původnímu). Les zůstává po druhou půli nezměněn a Ježibaba má jen pícku připomínající milíř.V druhé premiéře jsme viděli pěvecky vyrovnané obsazení: lahodný mezzosoprán Jany Horákové Levicové (Jeníček) se dobře snoubil s flétnově zabarveným sopránem Yukiko Šrejmové Kinjo, zvláště hezky sladěný byl duet v lese na konci druhého obrazu. Sopranistka měla slabší i silnější chvíle, někdy byla slyšet méně a jako by bojovala s dechem, někdy se ve vysokých kantilénách rozezpívala k veliké dynamice, někdy se k ní ale trochu násilně nutila.Roli Maminky hezky ztvárnila Veronika Hajnová, vynikající byl opět Svatopluk Sem jako Tatínek, Ježibabu spolehlivě zpíval Martin Šrejma (herecky by to chtělo ještě možná přidat) a Vílu Lucie Silkenová.Představení bylo také zalidněno řadou klaunů, akrobatů, tanečníků, polykačů ohně a podobně, kteří bavili obecenstvo na scéně i o přestávce ve foyer a před divadlem. Kühnův dětský sbor ztvárnil děti, které Ježibaba v pícce proměnila v perník (hezký taneček perníkových figur na kolečkách) a které kupodivu nesnědla a Jeníček s Mařenou je vysvobodili ze zakletí. Takže happy end se sborem, jak má být. Skoro největší potlesk při děkovačce sklidil nakonec němý protagonista v roli psa, jehož realistická maska s věrným psím čumákem obecenstvo evidentně konsternovala.

Hodnocení autorky recenze: 90 %

Engelbert Humperdinck:
Jeníček a Mařenka
(Hänsel und Gretel)
(adaptace libreta Adele Wetteové: Matěj Forman, Andrea Sodomková a Radek Malý, přebásnění: Radek Malý)
Hudební nastudování: Martin Leginus
Dirigent: Martin Leginus
Režie: Matěj Forman
Scéna: Matěj Forman, Andrea Sodomková
Kostýmy: Andrea Sodomková
Choreografie: Veronika Švábová
Animace: Anna Krtičková a Magdalena Bartáková
Sbormistři: Jiří Chvála, Adolf Melichar
Dramaturgie: Beno Blachut
Orchestr Státní opery
Kühnův dětský sbor
Dámy Sboru Státní opery
Premiéry 23. a 24. dubna 2015 Státní opera Praha
(psáno z druhé premiéry 24. 4. 2015)

Jeníček – Jana Horáková Levicová
Mařenka – Yukiko Šrejmová Kinjo
Tatínek – Svatopluk Sem
Maminka – Veronika Hajnová
Ježibaba – Martin Šrejma
Víla – Lucie Silkenová

www.narodni-divadlo.cz

Foto Irena Vodáková, Hana Smejkalová

Hodnocení

Vaše hodnocení - Humperdinck: Jeníček a Mařenka (ND Praha)

[Celkem: 13    Průměr: 3.8/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentujte

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
HonzaB

Zajímavé je tuto recenzi (stejně jako druhou recenzi na operaplus od p. Vejvodové)porovnat s recenzemi v denním tisku: Právo (p. Hrdinová), Lidové noviny (p. Havlíková) nebo MFD (p. Drápelová), které jsou mnohem kritičtější a mají o dost nižší procentní hodnocení. Osobně souzním spíše s těmi recenzemi zde. Zvláště po zhlédnutí dvou zahraničních moderních inscenací přes youtube (Mannhein a Maastricht)musím říct, že poetika, jakou do inscenace vložil M. Forman,je naprosto úžasná…