Hvězda? Kdo je to?

Dokončování inventury toho, co před pár týdny skončilo. A poslední úpravy plánů období nadcházejícího. Tak to v těchto dnech, při startu nové sezony, vypadá i ve FOKu. Tedy – Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Jednou z jeho klíčových osob je programový ředitel Petr Daněk.

Co ze zatím poslední ukončené sezony FOK zůstalo ve vaší paměti zapsáno nejvýrazněji?

Na to se mi odpovídá velice těžko. Celou sezónu považuji za své dítě, každý koncert jsem promýšlel a připravoval, takže zdůrazněním jednoho ublížím jiným. Myslím, že to byla v mnoha ohledech bohatá a úspěšná sezóna. Mám-li ale přece jen odpovědět konkrétně, tak velkým posluchačským zážitkem pro mně osobně byl koncert z děl Antona Weberna, Arnolda Schönberga a Alexandera Zemlinského v březnu, který nastudoval finský dirigent Petri Sakari. Silným dojmem na mě zapůsobilo i vystoupení Karla Košárka s druhým klavírním koncertem Bohuslava Martinů či nádherný recitál Eugena Indjice. Z komorních koncertů zřejmě jen tak nezapomenu na dvojí vystoupení našeho nového komorního souboru Juventus Collegium FOK, složeného z mladých hráčů orchestru, na spolupráci hammerklavíristky Petry Matějů s mezzosopranistkou Franziskou Gottwald či na Ensemble Phoenix Munich.

koncert orchestru FOK v Bělehradě – červenec 2009

 

Nechali jste se slyšet, že blížící se pětasedmdesátiny FOK jsou mimo jiné důvodem k sebereflexi. Co vám z ní vyšlo? Kde vidíte slabá místa a kde naopak vaše přednosti?

Slabá místa vám neprozradím. Naší předností je jasné umělecké vedení, flexibilita a průběžné omlazování orchestru. Většina problémů, které vznikají v běhu sezóny, vzniká z nedostatku finančních prostředků, kterými disponujeme. Orchestrální hráči, kteří jsou z pohledu profilu naší společnosti do jednoho mimořádně talentovanými a výjimečnými jedinci, kterých bychom si měli vážit, jsou zcela podhodnoceni. Ale to je stále dokola obehrávaná písnička a nemá cenu s ní veřejnost neustále zatěžovat. Ten, kdo o případné změně podfinancování naší kultury může rozhodnout, stejně tento rozhovor číst nebude.

 

 

zkouška orchestru FOK před koncertem v Lublani – červenec 2009

Jiří Kout – šéfdirigent orchestru FOK

Konkurence je zdravá věc. V čem si myslíte, že byste mohli být v nové sezóně lepší, než Česká filharmonie?

Interpretační úroveň ČF a FOK je v současné době zcela srovnatelná. Domnívám se, že orchestr FOK naopak prožívá v posledních letech vzestup. Českou filharmonii navštěvuji pravidelně a mohu srovnávat. Je to skvělý orchestr, který hraje v akusticky příznivějším sále Rudolfina. Některé koncerty ČF jsou stále ještě mimořádné. Ale zažil jsem i výkony velice průměrné. Myslím, že ČF chybí autorita. Především autorita šéfdirigenta. Tu mi naštěstí stále máme.

Jedním ze slibovaných magnetů nadcházející sezóny je Magdalena Kožená. Jak obtížené ji bylo sehnat a jak dlouho vám to trvalo?

Stále se setkávám s představou, že sehnat „hvězdu“ je něco mimořádně obtížného. Prozradím vám skutečnost : Máte-li dost peněz, seženete kdykoliv kohokoliv. Magdalena Kožená přijede s vynikajícím souborem Venice Baroque Orchestra a program je zcela věnován Antoniu Vivaldimu. Náš koncert je součástí delšího turné, které souvisí i s nově vydaným CD.

Na jaké další hvězdy se mohou vaši návštěvníci těšit?

Kdo je to hvězda ? Já tomu stále nerozumím. Toto je totiž nejčastější otázka novinářů. Proč bychom měli stále vozit nějaké“ hvězdy“? Za svůj život jsem byl na mnoha koncertech, kde vystupovali mediálně „živení“ umělci. Řada výkonů, které jsem slyšel, byla opravdu vynikajících, ale velice často – v posledních letech i v Praze – jsem byl svědkem průměrných výkonů, které se jen pouťově prodávaly za něco mimořádného. A snobští návštěvníci, kteří se poprvé a naposledy v roce vydali na koncert, jim zuřivě aplaudovali, protože jim media sdělila, že uslyší či uvidí „hvězdu“. Doufám, že my máme jiná kriteria. V naší letošní promo kampani používáme slogan “Fandíme Opravdové Kvalitě”. A věřím, že se nám ho podaří naplňovat. Snažíme se dát příležitost skutečně talentovaným, bohem obdařeným interpretům. Ona i ta kriteria na „hvězdnost“ se liší. Řada našich hvězd svět vůbec nezná a naopak některé umělce, kteří již „září“ na nebi hudebního umění Evropy pražské publikum vzalo docela chladně, protože předem netušili, že hvězdami, kupříkladu v Berlině či Vídni, jsou. Dovolte mi odpovědět otázkou : Nebylo by na čase dávat větší prostor české interpretační škole ? Vždyť u nás je tolik talentovaných hudebníků ! A zájem médií by jim jen prospěl!

Jak vypadá dramaturgie nové sezóny? Jaké má pilíře a proč?

Dramaturgie nové sezóny je, alespoň doufám, v dobrém slova smyslu pestrá. Příprava znamená zvažování řady otázek. Tou základní je: Čím obohatit kulturní nabídku Prahy, čím rozšířit obzor či život našich návštěvníků ? Vzhledem k výročí jsme se rozhodli ukázat orchestr trochu netradičně. Pozvali jsme všechny žijící šéfdirigenty FOKu a k nim jsme přizvali sólisty z našeho orchestru. Nedostali příležitost zdaleka všichni, protože sólisticky disponovaných hráčů máme v našem orchestru řadu. Oproti minulé sezóně, kdy jsme sledovali výběrem skladeb určitá témata (kupříkladu téma balady v hudbě, III. symfonie významných autorů, houslové koncerty 20. století atd.) je nadcházející sezóna méně tématizovaná. Připomeneme samozřejmě některá výročí (Richard Strauss, Bohuslav Martinů, Hector Berlioz, Frederic Chopin ad.), ale naším záměrem bylo vytvořit dvě stejně důležité řady (A/B, C/D), které by abonentům představily koncerty, symfonie a další orchestrální díla od klasicismu po úplnou současnost. Celá sezóna je vlastně věnována orchestru a jeho interpretačním možnostem.

 

Těším se na sezónu jako na celek. Mám radost, že zazní písně Albana Berga a Alexandera Zemlinského v interpretaci Stelly Doufexis a Dagmar Peckové. Těším se na znovuuvedení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové. Určitě nebudu chybět – ale já chodím na všechny koncerty – na večerech, kdy se bude interpretovat Richard Strauss a Gustav Mahler. Velice zvědav jsem na ohlasy na naši novou řadu nedělních koncertů pro celou rodinu, kde uvedeme skladby populární a posluchačsky vděčné, včetně kompozic téměř exotických. Myslím, že jsme připravili i programově velice hezký Velikonoční festival, kde nabízíme žánrově pestré koncerty, včetně jazzových. A doufám, že ve zdraví a klidu dožijeme i do závěrečného koncertu sezóny, kterým bude, chcete-li, hvězdně obsazené provedení Verdiho Requiem.

 

 

www.fok.cz