Historie soutěže úzce souvisí s poválečným formováním samotných pedagogických fakult v Československu na základě zákona z dubna 1946. S postupným zakládáním kateder hudební výchovy vyvstala potřeba motivovat studenty k vyšším uměleckým výkonům a porovnávat úroveň jednotlivých pracovišť. Tradice celostátních přehlídek a soutěží se začala formovat v druhé polovině 20. století a plynule pokračovala i po vzniku samostatné České republiky. Pořadatelství se v cyklickém systému každoročně mění.
Složení kolektivu soutěžících vykazuje vždy velké výkonnostní rozdíly vyplývající z hloubky dlouhodobé nástrojové, popř. hlasové průpravy. Proto je soutěž rozdělena do dvou kategorií. Do první jsou zařazeni studenti pedagogické fakulty v jakémkoli oboru, kteří jsou studenty či absolventy konzervatoře nebo vysoké umělecké školy v oboru, ve kterém soutěží (dále pro přehlednost „profesionálové“). Do druhé kategorie spadají ostatní, vyjma studentů doktorských programů (dále pro přehlednost „amatéři“).
Zásadním faktorem ovlivňujícím rozvíjení interpretačních dovedností je však především pedagogicky zaměřený studijní obor sám. Musíme si totiž uvědomit, že dnešní požadavky na vzdělání budoucího specializovaného učitele obsahují nejen teoretické vědomosti a praktické dovednosti v daném oboru, k tomu je vyžadováno samozřejmě hluboké studium obecného psychologicko-pedagogicko-didaktického komplexu věd. K tomu nutno připojit, že na pedagogických fakultách se studují především předmětové kombinace, kdy se hudba spojuje s českým či cizím jazykem, výtvarnou výchovou atd. Jinými slovy – kdo chce mistrovsky hrát či zpívat a k tomu ještě studovat pedagogickou fakultu, začíná svůj pracovní den velmi brzy ráno a končí v pozdních nočních hodinách. I tací se však najdou. Dokázali to vítězové jednotlivých kategorií.
První ceny byly uděleny Anně Kuželoužkové z FPE Západočeské univerzity v Plzni (klavír; kategorie „amatéři“), Jakubu Špačkovi zPedF Univerzity Karlovy v Praze (klavír; kategorie „profesionálové“), Petře Krajčové z PF Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře (ostatní nástroje; kategorie „profesionálové“), Šárce Tomkové z PedF UK Praha (smyčcové nástroje, kategorie „amatéři“), Adéle Svobodové z PF Masarykovy univerzity v Brně (smyčcové nástroje, kategorie „profesionálové“), Kristýně Mrázkové z PF Masarykovy univerzity v Brně (zpěv; kategorie „amatéři“), Martině Brhlíkové z PF Univerzity Hradec Králové (zpěv kategorie „profesionálové“) a pěveckému duu Eliška Mužová, Jana Šístková z FPE ZČU v Plzni (komorní zpěv). Zběžným pohledem lze vysledovat, že pronikavé hudební talenty jsou rozprostřeny v širokém prostoru naší vlasti.
Do odborných porot zasedly významné umělecké osobnosti a pedagogové – vedle učitelů z hostující katedry také Vladimír Novotný, Gabriela Kubátová, Jitka Hosprová, Libuše Tichá, František Hudeček, Libor Nováček, Michael Havlíček, Miriam Žiarna, Lucie Hilscherová či Christine Kluge Mrázková.
Jeden z nejhlubších zážitků z celé soutěže přinesl posluchačům Jakub Špaček, vítěz I. kategorie v oboru klavír, jenž před svým vystoupením na závěrečném koncertu vítězů v samém závěru promluvil k publiku. Ve stavu silného citového pohnutí pronesl, že skladbu Variations serieuses Felixe Mendelsohna Bartholdyho hraje naposledy a brzy se s ní rozloučí. Vnímá ji totiž jako pomyslné rekviem za svou zesnulou kamarádku, která byla obětí nedávné tragédie na Filozofické fakultě University Karlovy. Následně se však dokázal maximálně koncentrovat a předvedl heroický výkon. Ovace po jeho vystoupení nebraly konce.
Akce byla realizována s využitím Grantové podpory aktivit studentů (GRAS) Západočeské univerzity v Plzni. Provázelo ji také společenské setkání pedagogů, které se stalo prostorem odborných diskusí.
