Jak se žije na nezávislé scéně (4): Pražský komorní balet

Dalším souborem, který otevřeně hovoří o podmínkách, které má pro realizaci letošní sezony, je Pražský komorní balet. Zakládá si již deset let na tom, že pro tanečníky vytváří možnost stálého angažmá, již mnohokrát ale stál těsně na hranici existence. V jaké situaci vstoupil do roku 2024? Respondentkami naší ankety jsou dnes ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová a umělecká šéfka souboru Linda Svidró.
Ladislava Dunovská Jandová a Linda Svidró (foto archiv Pražského komorního baletu)
Ladislava Dunovská Jandová a Linda Svidró (foto archiv Pražského komorního baletu)

Kolik členů mělo v loňském roce v Pražském komorním baletu (PKB) pracovní nebo uměleckou smlouvu? Jaké jsou náklady na honoráře pro jednoho tanečníka?

Linda Svidró: Pro kontinuální fungování souboru a udržení jeho umělecko-technické kvality a dramaturgie repertoárového divadla je pro soubory důležité pracovat (shodně s kamennými divadly) denně, celosezónně s možností každodenních tréninků a zkoušek. Takto pracujících tanečníků má v tuto chvíli PKB 8 (4 kluci a 4 dívky), dále 2 baletní mistři/asistenti choreografie, kteří mají některé specifické role v repertoáru a dále 8 externistů na umělecké smlouvy za jednotlivé role (většinou jsou to tanečníci na volné noze nebo členové Baletu Praha Junior).

Stálí tanečníci PKB jsou placeni roční (sezonní) smlouvou na 12 měsíců, přičemž jsou všichni OSVČ a z průměrné odměny 32.000 Kč si musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění, daně a úrazové pojištění. Je jim smluvně zajištěno 60 % měsíční odměny v případě nemoci a mají placenou dovolenou.

PKB má sice od roku 2021 vlastní střechu nad hlavou, ne však v osobním vlastnictví. Dnes zahrnuje velký zkušební sál, šatny, kancelářské prostory…

Linda Svidró: Dům tanečního umění, kde od srpna 2021 sídlíme, je citlivě zrekonstruovaná, památkově chráněná budova Pivovar Braník, která poskytuje kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání (konzervatoř TCP), kontinuální činnost nezávislých souborů (PKB, BBP, BPJ), Institut Pavla Šmoka a mnoho komunitních aktivit. Vedle 6 tanečních sálů a kancelářského zázemí je zde plně vybavená rehabilitace a prostory pro umělecko-technický provoz (technika, garderoba, sklady kostýmů i scénografie).

Aby mohl vzniknout Dům tanečního umění, byly prostory upraveny na náklady rezidentů. Pro chod souboru jsou prostory zcela zásadní, jen tak může fungovat profesionální taneční soubor nezávislé scény. Jedná se však o čistě komerční nájem a náklady na provoz jsou tak vysoké, že podpora dotací a grantů na ně vůbec nestačí. Praha neposkytuje prostory pro taneční umění za režijní cenu a komerční cena je pro sektor dlouhodobě neudržitelná.

Pražský komorní balet: Listy důvěrné (zdroj Pražský komorní balet, foto Serghei Gherciu)
Pražský komorní balet: Listy důvěrné (foto Serghei Gherciu)

Kolik by soubor potřeboval v rozpočtu na rok prostředků, aby mohl tanečníky bez starosti uživit a vytvořit novou premiéru? Můžeme prozradit, jaké jsou naproti tomu tyto příjmy reálně?

Ladislava Dunovská: Pokud bychom měli vycházet z celoročních nákladů na udržení min. 10–12 stálých míst tanečníků, 2–3 baletních mistrů a asistentů, 5–7 osob v umělecko-provozním managementu vč. náročného technického zajištění představení a zajištění prostor pro realizaci denních tréninků a zkoušek, dále náklady na pronájmy divadelních prostor v Praze včetně technických služeb (technici, uvaděčky, šatnářky, úklid) za účelem uvedení premiér a repríz, náklady na tolik potřebnou propagaci, výrobu kostýmů a dekorací k nové premiéře apod., potřebovali bychom rozpočet minimálně ve výši 17 mil. Kč.

Realita je však taková, že PKB na dotacích na celoroční činnost či nastudování premiér obdrží necelou třetinu z požadované výše dotace MKČR a v případě MHMP pouze necelých 10 %. A přitom právě dvě zmíněné instituce jako jediné mohou v mnohem vyšší míře podporovat nezávislá taneční tělesa z veřejných prostředků. Pokud tedy nepočítáme drobné příspěvky nadací a fondů. Ve srovnání s výší dotací u jiných žánrově podobných souborů, je na tom tanec opravdu nejhůře. Nejen PKB, ale též Asociace tanečních umělců ČR neustále upozorňuje MK i MHMP na tuto disproporci v oblasti rozdělení veřejných prostředků mezi jednotlivé žánry. Bohužel stále nenacházíme tolik potřebnou podporu u zástupců grantových komisí či politiků. Přičemž by to měli být právě členové grantových komisí, kteří by měli na tento fakt vedení MK a HMP upozorňovat a požadovat navýšení alokace veřejných prostředků pro celý obor tanečního umění!

Jaký je maximální a průměrný výnos z jednoho představení v Praze např. na Vinohradech / na zájezdu? Kolik hned „spolkne“ pronájem divadla?

LD: To je různé… pokud vycházíme z čistého pronájmu kamenného divadla v Praze včetně poměrně náročných technických služeb, za které hradíme všem složkám odměny na základě DPP (25–30členný tým techniků, uvaděček/šatnářek po úklid), potřebujeme získat tržbu za představení v minimální výši 125 tis. Kč. Vedle toho však musíme počítat s náklady na honoráře/rolovné našim tanečníkům, technickým pracovníkům, náklady na propagaci a další provozní výdaje spojené s uvedením reprízy.

V případě tuzemských zájezdů pokrývají honoráře za představení sotva dvě třetiny veškerých nákladů včetně nákladné dopravy, tedy přepravy dekorací, technického vybavení a přepravy osob. Časté výjezdy do různých koutů republiky musejí být tedy dotovány z dotace MK na celoroční činnost. Taneční umění, které není komerční, si není schopno na sebe vydělat.

Pražský komorní balet: Ornament (foto Serghei Gherciu)
Pražský komorní balet: Ornament (foto Serghei Gherciu)

Laik by si možná myslel, že soubor může vydělat peníze zájezdovou činností v zahraničí – to je asi hodně velká iluze, že? Není cestování dnes spíše prodělečné?

LD: Doba „covidu“ velmi ovlivnila zahraniční spolupráci. Téměř dva roky trvalo, než se nám podařilo opětovně navázat na předchozí spolupráci a oživit kontakty. Aktuálně máme navázáno mnoho zahraničních kontaktů, nicméně na veškeré zahraniční výjezdy je potřeba žádat o finanční podporu MKČR, zahraniční odbor, případně podávat žádosti v rámci aktuálních výzev Národního plánu obnovy. Zahraniční pořadatel je většinou schopen uhradit náklady na lokální dopravu, ubytování, poskytnout divadelní prostor, propagaci, případně občerstvení. Většinu ostatních nákladů, tedy těch nejzásadnějších, jako jsou náklady na dopravu osob, kostýmů a dekorací, honoráře členů souboru, cestovní pojištění aj. je potřeba hradit z rozpočtu PKB, resp. poskytnutých dotací.

Daří se získávat sponzory? Podpora drobných dárců a mecenášů má spíše psychologický efekt, jak je to ale s firmami?

LD: PKB má poměrně hodně drobných podporovatelů a mecenášů díky existujícímu Klubu přátel PKB, který vznikl před několika lety. Řada přátel a fanoušků podporuje aktivity souboru od částky 100 Kč až po desetitisícové částky… Je to velmi individuální a záleží na finančních možnostech členů. O všechny tyto podporovatele se staráme s veškerou péčí, pravidelně jim nabízíme vstupenky na představení, setkání s tanečníky či možnou účast na zkouškách či generální zkoušce. Poslední 2 roky od nás členové Klubu přátel PKB dostávají i nové publikace vydané Institutem Pavla Šmoka…

Forma finanční podpory větších společností či firem v České republice je velmi nepředvídatelná a nahodilá… Jednak není možno se na ni předem spolehnout, a jednak je potřeba vyvinout nezměrné úsilí, aby bylo možné docílit větší finanční podpory za účelem podpory umělecké činnosti PKB. Často se setkáváme s argumenty, že umělecká činnost, ať již se jedná o tanec či vážnou hudbu či jiný žánr, jsou jistě důležitými oblastmi, které by si zasloužily podporu, nicméně velké společnosti jsou ve svém portfoliu zaměřeny na ještě více palčivější problémy týkající se handicapovaných a nemocných osob, dětí, matek samoživitelek, seniorů…, což naprosto chápeme a naopak sami tyto oblasti často podporujeme, např. benefičními večery ve prospěch organizace Liga proti rakovině, sníženým vstupným pro děti a seniory, věnováním vstupenek organizacím na pomoc uprchlíkům, aj. Zájem o kulturu u větších společností bohužel často nenacházíme…

Pražský komorní balet: Na hraně iluze (foto Serghei Gherciu)
Pražský komorní balet: Na hraně iluze (foto Serghei Gherciu)

Je v současnosti existence souboru nebo jeho stávající podoby ohrožena? Jaké jsou vyhlídky na rok 2024, pokud můžete mluvit otevřeně?

LS: Ano je. Je únor roku 2024 a zatím známe jen výši víceletého grantu od MHMP, který představuje částku 1.500.000 Kč, což s platem 32.000 Kč měsíčně znamená mzdové náklady pro necelé 4 tanečníky na kontinuální roční práci v souboru. A to mluvíme pouze o mzdě těchto 4 tanečníků, nikoli o jejich umělecké činnosti, o nákladech za nájmy a celý umělecko-technický provoz repertoárového souboru. Nevěnujeme se komerci, ale čistě veřejné kulturní službě v oblasti profesionálního tanečního umění.

Ministerstvo kultury granty na tento rok ještě nezveřejnilo, takže vůbec nevíme, kolik peněz na tento rok dostaneme. Situace je tristní a veřejné prostředky jsou velmi nízké pro celou oblast tance. Stále více se potvrzuje, že řídit soubor, zaměstnávat profesionální tanečníky, dát možnost tvorby českým tvůrcům a prezentovat ČR v zahraničí je v podstatě nemožné.

LD: Jak uvedla Linda, stávající podoba celoročně fungujícího souboru v oblasti tance je ohrožena! Pokud se v rámci veřejných prostředků MK a MHMP nenastaví jasné priority podpory včetně podpory vytvoření a udržení stálých pracovních míst profesionálních tanečníků a dalších profesionálů v oboru, nebude možné soubory s celoroční činností nadále udržet. Apelujeme na tuto skutečnost již několik let, ale v jednání s politiky nepomáhá ani podpora osobností jakou je Jiří Kylián…

Nerozumím, proč stát i hlavní město investují do studentů a absolventů tanečních konzervatoří nemalé finanční prostředky, když tito absolventi poté nenajdou na trhu práce stálé angažmá… Přitom právě PKB nabízí v oblasti nezávislého profesionálního tance stálá angažmá již od roku 2013.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments