Jak zazpívat Brahmse? Na klarinet!

Sharon Kam si na koncert pozvala podle jejích slov „svého nejoblíbenějšího violistu“, vlastního bratra Oriho Kama, a klavíristu Matana Porata. Všichni tři mladí hudebníci pocházejí z Izraele, prošli vynikajícím školením v New Yorku a získali řadu soutěžních úspěchů. I když každý buduje svou kariéru samostatně, sourozenci Sharon a Ori se snaží čas od času společným vystoupením udržovat svůj hudební vztah.

Specifické trio klarinet, viola a klavír se neobjevuje v hudební literatuře příliš často. Jako první toto složení nejspíše použil Mozart ve svém „Kegelstatt-Triu“ Es dur, K. 498 z roku 1786, kdy byl klarinet ještě poměrně novým vynálezem. Jednoduchá třídílná optimistická skladba, kterou Mozart zkomponoval pro svou klavírní žačku a pro přítele Antona Stadlera, vynikajícího klarinetistu, se posléze vžila v jiných (smyčcových) nástrojových verzích. My jsme tedy mohli slyšet tu původní.

Následovaly Schumannovy „Märchenerzählungen“. Pod tímto dlouhým názvem se skrývají Pohádky, čtyři kusy pro klarinet, violu a klavír op. 132. Přestože patří mezi poslední opusy, jež Schumann ještě stihl napsat před svým definitivním nervovým zhroucením na sklonku života, je to skladba veskrze pozitivní, hravá a energická. Což mladé umělce inspirovalo k výraznému živému a dynamickému  přednesu.

Velké překvapení a čirou krásu přinesly Dva zpěvy op. 91 s violou a klavírem Johannesa Brahmse, v nichž altový hlas nahradil klarinet. Najednou jsme místo písně s doprovodem, kde by pěvec a text na sebe strhnul přirozeně veškerou pozornost, slyšeli tři rovnocenné nástroje, jejichž party se prolínají, spojují a doplňují do jemného přediva a vytvářejí úchvatnou romantickou krajku. Klarinet je jedním z těch nástrojů, které dokážou promlouvat působivě jako lidský hlas – a zvláště je-li v rukách tak mistrovské hráčky, jako je Sharon Kam. Dokáže tvarovat jeho tón do nejjemnějších nuancí a dávat mu nejrůznější významová zabarvení, od sladké melodie po vyčítavý nářek. Hezky jí zní hluboké polohy, kultivovaně a lehce. Také violista Ori Kam se po výrazové ani technické stránce nenechal zastínit, byla to opravdu krásná spolupráce všech talentovaných hudebníků. Dva zpěvy mají mimochodem docela zajímavou genezi: první z nich Brahms složil ke sňatku svého přítele, legendárního houslisty Josepha Joachima (hrál i violu) s jeho ženou zpěvačkou. Po letech, kdy se pár rozcházel v hádkách, měl být nový zpěv od Brahmse pro dvojici záminkou k usmíření – na takový úkol ovšem přes veškerou hudební krásu nestačil.

O klavíristovi Matanu Poratovi jsme zatím mnoho neřekli – on si však pozornost publika získal vedle citlivé spolupráce i sólovým příspěvkem do večera: slavné Debussyho Preludium k Faunovu odpoledni zahrál ve vlastní úpravě pro klavír. A to je docela výzva – nahradit proslulý motiv flétny a typické barvy Debussyho orchestrální instrumentace. Zdařilo se mu to výtečně; díky kultivovanému tónu, vcítění do podstaty partitury a jemnému čarování s pedalizací se z Debussyho snové nálady nic neztratilo. Myslím, že tato úprava by mohla u pianistů získat popularit. Porat sám také komponuje – napsal například operu Farma zvířat podle George Orwella.

Nejnáročnější skladbu si trio nechalo na závěr:  Kontrasty pro violu, klarinet a klavír, Sz. 111 od Bély Bartóka. Moderní skladba prověřila virtuozitu všech zúčastněných beze zbytku, byly zde divoké verbuňky, strhující tempa, hra v náročných polohách. Také nelehká intonace – některé disonantní pasáže připomínají rozladěnou cimbálovku nad ránem, vedení hlasů jde v nelibozvučných paralelách. Violista musel během hry střídat nástroje (původní verze byla pro housle). Nejvíce experimentovala s výrazem a barvami Sharon Kam, předvedla široký rejstřík zvukových možností svého nástroje. Provedení Bartóka bylo brilantní a zaslouženě sklidilo největší aplaus publika.

Hodnocení recenzenta: 80%

Festival Dvořákova Praha
Anežský klášter, čtvrtek 13. září, 20.00

Sharon Kam (klarinet)
Ori Kam (viola)
Matan Porat (klavír)

Program
Wolfgang Amadeus Mozart: Trio pro klarinet, violu a klavír Es dur, K. 498 („Kegelstatt-Trio“)
Robert Schumann: „Märchenerzählungen“ – čtyři kusy pro klarinet, violu a klavír, op. 132
Johannes Brahms: Dva zpěvy pro klarinet, violu a klavír, op. 91
Claude Debussy, arr. Matan Porat: Preludium k Faunovu odpoledni
Béla Bartók: Kontrasty pro violu, klarinet a klavír, Sz. 111