Tyto faktory společně s jeho konzumací alkoholu pravděpodobně stačily k tomu, aby způsobily selhání jater. Právě to podle vědců vedlo k jeho smrti, vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Current Biology.
V neděli uplyne již 196 let od smrti Ludwiga van Beethovena. Slavný skladatel zemřel ve Vídni v roce 1827 ve věku 56 let. Sám německý hudebník napsal, že chce, aby lékaři po jeho smrti zkoumali jeho zdravotní problémy.
„Zrovna u Beethovena tomu bylo tak, že ho nemoci někdy velmi omezovaly v jeho tvůrčí práci,“ uvedl jeden z autorů studie Axel Schmidt z univerzitní nemocnice v Bonnu. „A pro lékaře bylo vždy záhadou, co za tím bylo,“ dodal. Již od skladatelovy smrti se vědci snažili dát dohromady Beethovenovu zdravotní historii a nabízeli řadu možných vysvětlení pro jeho problémy.
Nyní díky pokroku ve zkoumání DNA získali experti genetické stopy z Beethovenových vlasů, které byly ustřiženy a schovány na památku. Zaměřili se na pět pramenů, které „byly téměř určitě autentické“ a pocházely od stejného evropského muže, vyplynulo ze studie. Zkoumali i další prameny, ale u nich nedokázali potvrdit, zda skutečně patřily Beethovenovi. Předchozí testy jednoho z těchto pramenů naznačily, že hudebník trpěl otravou olovem, nyní ale vědci dospěli k závěru, že tento vzorek vlasů patřil ve skutečnosti ženě.
Získat genetickou stopu z vlasů byla pro vědce velká výzva, uvedl paleogenetik Johannes Krause. Nakonec se to ale podařilo a experti odhalili známky genetického onemocnění jater.
Jak poznamenal další z autorů studie Tristan Begg z Cambridgeské univerzity, Beethoven byl během svého života velmi citlivý na tvrzení, že je opilec. „Ne, že bychom ho nějak hájili, nicméně fakt, že zde bylo genetické riziko a nejspíš žloutenka typu B – kdo ví, jak dlouho – by mohl znamenat trochu odklon od tvrzení, že za jeho problémy stálo jen přílišné pití alkoholu,“ dodal Begg.
