Jaké bude Pražské jaro 2019?

  1. 1
  2. 2
Mezi 12. květnem a 4. červnem se uskuteční 74. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. „V Praze se setkají největší osobnosti klasické hudby – opravdové legendy i mladé talenty. Každá z nich přinese jedinečný pohled na fascinující bohatství tohoto umění,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Posláním Pražského jara je přinášet koncerty, které aspirují na to stát se událostmi sezóny. Věřím, že nadcházející ročník jich nabízí celou řadu.“
Jakub Hrůša (foto © Andreas Herzau)

Zahraniční zahájení, avšak s českými kořeny
Samotné zahájení festivalu vzbuzuje velká očekávání – Smetanovu Mou vlast zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. Orchestr je pro tuto příležitost zajímavý i svým zrodem. Vznikl v roce 1946 z odsunutých Němců, hráčů Pražské německé filharmonie, a navzdory vyostřené poválečné situaci se k českým kořenům vždy hlásil a hlásí i dodnes. „Je úžasné, že tradice tohoto orchestru, který se tehdy podílel tak velkolepou měrou na slávě pražského kulturního života, se podařilo zachovat a přetavit do nového tělesa v Bamberku, patřícího dnes mezi nejlepší orchestry střední Evropy,“ říká Jakub Hrůša. „Jeho hostování na zahájení Pražského jara je pro mě tedy nejen hudebně, ale vlastně i z hlediska historie velmi krásnou symbolickou návštěvou původního domova – a pod mým vedením svým způsobem dvojnásob zajímavým. Za sebe mohu říci, že společně s ,mými´ muzikanty dnes již po nahrávání a několikanásobném uvádění cyklu v Bamberku i jinde považujeme Smetanovu hudbu za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře. Reprezentujeme tak střední Evropu způsobem, o kterém věřím, že má větší smysl než úzkoprsé lpění na výlučnosti kulturních výdobytků omezovaných politickými hranicemi. Má vlast je samozřejmě velmi a významně česká, ale její působivost tkví v hlubších a širších kořenech,“ doplňuje Jakub Hrůša.

Sir Antonio Pappano a Lisa Batiashvili (foto © Musacchio & Ianniello)

Slavné zahraniční orchestry
„Málokterý orchestr dokáže tak dokonale snoubit vnitřní vášeň s perfektní souhrou vypracovanou
do nejmenších detailů jako Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia – Roma,“
říká Bělor. Se svým šéfdirigentem sirem Antoniem Pappanem na festivalu vystoupí 17. května.

U newyorského Orpheus Chamber Orchestra se niternost charakteristická pro komorní ansámbly snoubí se sytostí velkých orchestrů. Na Pražské jaro se s nimi vrací i znamenitý klavírista Jan Lisiecki. Jejich koncert se odehraje 21. května v Rudolfinu.

Španělským temperamentem v orchestrální hudbě nás strhne Orquestra de Cadaqués. S dirigentem Jaime Martínem a hvězdnou houslistkou Leticií Moreno 30. května zahrají jedinečný program
s hudbou, se kterou se české publikum téměř nemá možnost setkat – z per největších španělských
a ibero-amerických skladatelů Albénize, Piazzolly, Fally a Arriaga.

William Christie (foto © Oscar Ortega)

Francouzský šarm

Šarmem francouzské hudby a interpretačního umění nás okouzlí slavní Les Arts Florissants
27. května. „Říká se, že William Christie vizionářsky pomohl nalézt opeře budoucí směr tím, že objevitelskou loučí rozjasnil její minulost,“ uvádí Bělor. „Svou autoritou a neúnavným objevitelstvím výraznou měrou přispěl k dnešní popularitě historicky poučené interpretace staré hudby na dobové nástroje.“ Na nadcházejícím koncertu v duchu francouzské linky festivalu uvedou Pařížské symfonie Josepha Haydna, které se u publika těší velké popularitě, a autorův slavný violoncellový koncert.
Na přání Pražského jara maestro Christie dále zařadil symfonii Leopolda Mozarta, čímž bude připomenuto třísté výročí skladatelova narození.

Ensemble Intercontemporain po více než čtyři desetiletí výrazným způsobem ovlivňuje směřování soudobé hudby. Na koncertu 27. května zaznějí dvě horké novinky – pár měsíců po světové premiéře v Los Angeles bude na evropském kontinentu poprvé uvedeno nové dílo Miroslava Srnky a v české premiéře Mantovaniho Cadenza č. 1 s virtuózním partem sólových bicích. Koncertem Ensemble Intercontemporain vstupuje festival do dalšího prostoru pomyslné pražské umělecké mapy, kterým je nedávno otevřený, více než třistamístní sál DOX+ soukromé holešovické galerie a kulturního centra.

Výhradně francouzský program přinese hostování dirigenta Louise Langréeho v čele České filharmonie na koncertu 31. května. „Můžete se těšit na nabídku tří charakteristických poloh francouzské orchestrální hudby: nevázanou hýřivost představovanou Berliozem, magickou průzračnost zosobněnou Ravelem a žhnoucí intenzitu Franckovu,“ říká Langrée.

Renaud Capuçon (foto © Paolo Roversi)

 

Debutem festivalovým i českým bude hostování Orchestre National du Capitole de Toulouse.
„Se svým šéfdirigentem Tuganem Sochijevem, který je čtvrtým rokem také hudebním ředitelem Velkého divadla v Moskvě, se postarají o emotivní závěr 74. ročníku Pražského jara,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. Program dvou vystoupení nabízí špičkové sólisty – na koncertu 3. června flétnista Emmanuel Pahud zahraje brilantní Ibertův koncert, v rámci druhého večera houslista Renaud Capuçon zazáří v Dvořákově houslovém koncertu. Dramaturgicky koncerty přinášejí nápaditý slovansko-francouzský hudební dialog. „Podle mnohých recenzentů je orchestr z Toulouse ztělesněním francouzského ideálu orchestrálního zvuku, který do popředí staví kultivovanost a průzračnost,“ říká Bělor. Sochijev během více než desetiletého působení v čele toulouského orchestru obohatil tento zvukový ideál o technickou brilanci a jistou slovanskou živelnost. Zvolený program dává orchestru
i dirigentovi široký prostor, aby české publikum přesvědčili o svých prvotřídních kvalitách.

John Nelson (foto Marco Borgg)
Reklama
  1. 1
  2. 2

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na