Porotci Schallplatenkritik Preis nominovali na 103 nahrávek z oblasti všech hudebních žánrů, které vyšly v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku za posledních 18 měsíců.
„Když jsme v lednu 2020 vyjeli s Bamberskými symfoniky na turné s Mahlerovou 4. symfonií, nikdo netušil, že na dlouho dobu to bude naše poslední symfonické dílo, které jsme mohli zahrát posluchačům naživo,“ uvedl Jakub Hrůša. „O to víc jsem rád, že se nám během léta 2020 povedlo CD natočit. V rámci zdravotních restrikcí samozřejmě s rouškami a s patřičnými rozestupy, ale o to intenzívněji jsme prožívali naše společné snažení. Hudba Gustava Mahlera je pro nás společnou hudební domovinou,“ dodal.
Zprávu o ocenění se Hrůša dozvěděl krátce předtím, než 7. října slavnostně otevře sezonu italského orchestru Národní akademie Svaté Cecílie (Accademia Nazionale di Santa Cecilia) Mahlerovou symfonií č. 2, známou jako Vzkříšení. Zahájí tak své působení v Římě v pozici hlavního hostujícího dirigenta.
Dirigent Hrůša v roce 2018 o dalších pět let prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků. V čele předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/2017, tak setrvá do roku 2026. Hrůša zároveň působí jako hlavní hostující dirigent České filharmonie. Je pravidelným hostem nejvýznamnějších orchestrů světa.
Za trvalé prosazování především děl českých autorů v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Hrůšovi Cenu Antonína Dvořáka. Letos se stal vítězem cen České hudební akademie Anděl v kategorii Klasika. Akademici ocenili Hrůšu spolu s klavíristou Janem Bartošem za nahrávku Klavírního koncertu a symfonické básně Toman a lesní panna ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Hrůša navázal na své loňské vítězství, kdy získal cenu Anděl za společnou nahrávku klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, kterou nahráli s Bamberskými symfoniky.
