V čele Orchestru Národní akademie Svaté Cecílie se Jakub Hrůša představil již v roce 2016 při interpretaci Smetanovy Mé vlasti a se dvěma dalšími velmi úspěšnými koncerty v letech 2018 a 2019. Letos s ním oslavil v přímém přenosu na italské televizní stanici RAI 1 založení Italské republiky.
„Lidská energie, se kterou italští hudebníci v Římě jdou do každého uměleckého projektu, je nesrovnatelná s většinou toho, s čím jsem se ve světě setkal,“ uvedl Hrůša. „Navíc dávají v případě, že jsou nadšení, svou radost tak nepokrytě najevo, že by musel být člověk z umělé hmoty, aby ho to do morku kostí neinspirovalo,“ dodal.
Hrůša v roce 2018 o dalších pět let prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků. V čele předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/2017, tak setrvá do roku 2026. Hrůša je pravidelným hostem nejvýznamnějších orchestrů světa. Předloni nejprodávanější světový časopis se zaměřením na klasickou hudbu BBC Music Magazine ocenil album klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů v interpretaci klavíristy Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků s jejich šéfdirigentem Hrůšou jako nahrávku měsíce (Recording of the Month).
Letos se Hrůša stal držitelem Ceny Antonína Dvořáka za propagaci české hudby v zahraničí a opětovně získal Cenu Anděl v kategorii klasické hudby. Během nadcházející sezony se představí u Berlínských filharmoniků, Newyorské filharmonie, v Královské opeře Covent Garden, na mnoha turné s Bamberskými symfoniky a na cestách do Japonska. V České republice Hrůša vystoupí s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha 19. a 21. září nebo na koncertě k výročí revoluce 17. listopadu.
Šéfdirigentem Orchestru Národní akademie Svaté Cecílie je Antonio Pappano. V Česku se orchestr naposledy představil v květnu 2019. Na festivalu Pražské jaro ve vyprodaném Obecním domě nabídl díla Modesta Petroviče Musorgského, Bély Bartóka a Nikolaje Rimského-Korsakova. Italský orchestr má více než stoletou historii, ale spojen je s Národní akademií Svaté Cecílie, jednou z nejstarších hudebních institucí na světě, která byla založena v roce 1585. Od roku 2005 sídlí v Římě v nové budově Parco della Musica navržené architektem Renzem Pianem. U jeho dirigentského pultu se vystřídala řada slavných jmen – Gustav Mahler, Claude Debussy, Igor Stravinskij, Paul Hindemith, Artur Toscanini nebo Herbert von Karajan. V letech 1983 až 1990 byl jeho čestným prezidentem Leonard Bernstein. Antonio Pappano je jeho šéfdirigentem od roku 2005.
