Jaromír Javůrek je znám jako šéf ostravského hudebního festivalu, jeho ředitel i dramaturg. „Každý rok bojujeme o místo na slunci,“ říká hlubokým sametovým hlasem, který je jeho poznávacím znamením, stejně jako i rozsáhlé vědomosti a znalosti o klasické hudbě. 
Janáčkův máj 2013 před pár hodinami skončil. Jak dopadl?
Letošní festival byl především úspěšný posluchačsky. Návštěvnost byla skutečně vysoká, překročila devadesát procent. Lidé projevovali svou spokojenost potleskem ve stoje, někteří si našli čas a napsali děkovné e-maily nebo bezprostředně po koncertech telefonovali. Je to příjemný pocit.
Váš malý přípravný tým v čele s čestným prezidentem, po celém světě uznávaným dirigentem Zdeňkem Mácalem odvedl skvělou práci. Co vám pomáhalo vydržet a zvládat několikatýdenní festivalový maraton v klidu a pohodě? Alespoň jste tak celou dobu působili…
Patří k profesionalitě festivalového týmu, aby veřejnost viděla jen výslednou, pozitivní stránku akce, tedy aby vnímala pouze krásu hudby a interpretačních výkonů. A to se letos náramně podařilo. Změny příjezdů a začátků zkoušek, náhlé požadavky na osvětlení notových pultů, nároky na ubytování, shánění součástí oblečení a podobně, to vše zůstává důsledně skryto v zákulisí. Tam se snažíme schovat také každým dnem přibývající únavu a vyčerpanost. Důležitý je ten nejužší tým, což jsou pracovnice naší produkce a sekretariátu Jarka Koňaříková, Martina Illichmannová a Dajána Krestová. A pak je to ten širší přípravný štáb, který už ale také patří k pevnému festivalovému zázemí – řidiči a technici, všechny ty krásné hostesky… Málokdo ví, že jsou to vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé. Nesmím samozřejmě zapomenout ani na okruh spolupracovníků, kteří se podílejí na textech programů koncertů hodnocených jako jedny z nejkvalitnějších. Jejich autory jsou velké osobnosti hudebního světa Ivan Měrka, Jiří Čech, Hana Adámková a další. Skutečnost, že se můžeme jeden na druhého spolehnout, že každý zná své místo a odvede svou práci s plným nasazením, musí být znát na festivalovém obraze.
Čím je podle vás Janáčkův máj jiný než obdobné akce?
Je podobný mnoha festivalům klasické hudby v Evropě. Je limitován financemi a „koncertními sály” v Ostravě a regionu. Je determinován dlouholetou tradicí, první hudební festival v tom pravém slova smyslu se konal v Ostravě už v roce 1950, velmi pozitivně působí na festivalové hosty svým vzdělaným, kultivovaným a srdečným publikem a nezvyklou vřelostí. A ještě něco, profil festivalu vytváří především program, který je obohacen o skvělé umělecké osobnosti celého světa. Není tomu naopak! A to je možná to, co Janáčkův máj dělá Janáčkovým májem.
Takže o partnery festival nouzi nemá?
Má a nemá. Vyhýbavá odpověď? Vůbec ne! Má stálé partnery, kterých si nesmírně vážím – to není fráze! Ale někdy jsem překvapen, že tam, kde bych čekal pochopení a ekonomickou podporu ji nenalézám. Takže velké poděkování patří těm věrným, stálým a mimořádné uznání těm nově příchozím.
Píšete si během festivalu řekněme nějaký deník – nejzajímavější postřehy ze zákulisí?
Říkáme si každý rok, že je nejvyšší čas zaznamenat, co se stalo a zajímavého přihodilo – ať už je to z kategorie humoru nebo hororu. Nikdy jsme na to zatím nenašli čas. Ale slibuji si, že jednou, dokud si vše pamatuji, o všem napíši.
Nenastal pro Janáčkův máj právě teď čas jít dál?
Jde stále dál, nemůže se zastavit, naše aktivity směřují i do jiných měsíců v roce. V různých podobách a různých situacích dostávám stále stejnou či podobnou otázku, co děláme celý rok, když festival trvá jen tři týdny. Už během tohoto ročníku jsem se snažil doladit program příštího Janáčkova máje, který se bude konat uprostřed Roku české hudby. V září by se k němu měla vyjádřit umělecká rada a pak začne jeho konkrétní příprava a realizace. Koordinuji své záměry s plány divadla, filharmonie, abychom se doplňovali a zbytečně si nekonkurovali. Připravujeme další cyklus hudebních komorních večerů ve Vítkovickém zámku a cyklus vzdělávacích hudebních pořadů pro školy Moravské Ostravy a Přívozu. A mohl bych pokračovat dál. Rozhodně se nenudíme a skutečně nežijeme jenom ty tři týdny v roce. Ale přiznávám, že všichni členové organizačního týmu se už těší na léto a dovolenou.
Díky za rozhovor!
www.janackuvmaj.cz
Foto Janáčkův máj
