Začíná Smetanova Litomyšl

  1. 1
  2. 2

Vstupenky na letošní jubilejní 55. ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl, který začíná právě dnes večer Smetanovou Mou vlastí v podání České filharmonie s Jiřím Bělohlávkem, jsou už téměř vyprodány. Z celkového počtu 20 tisíc jich zbývá zhruba sedm set, v programu jsou přitom bezmála tři desítky koncertů a představení.Letošní program v Litomyšli trvá do 30. června, po skončení litomyšlské části pokračuje letní hudební sezona až do 4. července v nedalekých Nových Hradech, kde se v barokním přírodním divadle v areálu tamního rokokového zámku uskuteční dalších pět představení loňské inscenace opery Henryho Purcella Královna víl. Z úsporných důvodů bude i tak ale letošní ročník kratší, zatímco loňský trval pětadvacet dní, letos to bude jen dní osmnáct. Jako dramaturg je pod ním i letos podepsán Vojtěch Stříteský, po dlouhá léta jedna z neodmyslitelných tváří festivalového zákulisí.

Dnes, na prahu nejnovějšího ročníku Smetanovy Litomyšle, jinak snad ani začít nelze: Jaký výsledný pocit máte z programu, který letos vašim návštěvníkům nabízíte? Co vám z něj dalo jako pořadatelům nejvíc „zabrat“, na co jste vy osobně nejvíc pyšný a je něco, co vám v letošním programu chybí?

Pocit mám nakonec velmi dobrý. Ten program se totiž nerodil úplně snadno, už vloni bylo zřejmé, že nebude dostatek financí, musel jsem tedy přistoupit k určitým redukcím, změnám a přesunům, což je v téměř hotové dramaturgii vždy problém. Ale podařilo se sestavit takový finální program, který nejenže „drží pohromadě“, je umělecky vyvážený, ale především se těší obrovskému návštěvnickému zájmu – a to je za všech okolností a zejména dnes tím zásadním kritériem i metou.

Je několik pořadů, které nám skutečně zabrat dávají a ještě dají, třeba závěrečný koncert s téměř dvěma sty účinkujícími je náročný logisticky. Koncert plný překvapení není – také vzhledem k účasti České televize, složitému zvučení i bohatosti interpretů a programu – snadný produkčně, ale nemyslím si, že by to překračovalo obvyklou mez.

Možná právě k oběma zmíněným pořadům, přestože e-mailová korespondence kolem nich (telefonáty a osobní schůzky nepočítaje) se počítá již na stovky, mám vztah mírně nadstandardní – ale je jasné, že o každý pořad musí být postaráno produkčně na 110 procent. Ale úplně konkrétně mám velkou radost z toho, že se lidé doslova „hrnou“ i na autory a skladby, které koncertně možná ještě nikdy neslyšeli – třeba Wojciecha Kilara a Miklóse Rózsu…

Samozřejmě někdo může postrádat tradiční galakoncert některé z operních hvězd. Dílem je to kvůli penězům a také proto, že je letos v Čechách k slyšení nebývalá plejáda těch skutečně nejlepších hlasů, resp. zvučných jmen – je složité konkurovat Bartoli, Gheorghiu, DiDonato (a to pomíjím dalších nejméně čtrnáct hvězd) – také proto od příštího ročníku začínáme s vlastním neotřelým projektem operních galavečerů, který včas představíme veřejnosti.

Hlavní „bonbónky“ v letošním programu?

Bezesporu zahajovací Má vlast s Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií – to je skutečnou slavností našeho půlkulatého jubilea! Rád bych zmínil i Rachmaninovovu poemu Zvony s Jakubem Hrůšou, novou pražskou inscenaci Dvou vdov i Koncert na přání, v němž se představí všestranný Vojtěch Dyk. Ale to jsem možná trochu nespravedlivý ke skvělému Jakobínovi, který musel být vloni kvůli nepřízni počasí předčasně ukončen…

Smetanova Litomyšl je operním festivalem. Jak se podle vašeho názoru daří naplňovat toto programové poslání? Vím, že jste si v posledních letech stýskali například nad tím, jak obtížné je pro váš festival zajistit inscenace oper Bedřicha Smetany…

Letos můžemě být na operní nabídku a výběr hrdí: Otello a Sicilské nešpory ke dvoustému výročí narození Giuseppe Verdiho, Don Giovanni (třebaže jej kritika rozhodně nešetří), právě Jakobín, ale také již zmíněné Dvě vdovy, první verze Smetanovy (Vy)Prodané nevěsty v podání Dětské opery Praha, brněnský Papageno pro nejmenší a samozřejmě nesmím zapomenout na Purcellovu Královnu víl, kterou v opakované ministagioně uvádíme na rokokovém zámečku Nové Hrady.

V otázce dostupnosti (a vhodnosti) inscenací oper našeho rodáka pro Smetanovu Litomyšl jsme museli velmi aktivně vstoupit do vyjednávání ve střednědobém horizontu a například v osobě pana Jiřího Nekvasila jsme opět našli vynikajícího partnera – za rok tak uvedeme ostravskou premiéru Čertovy stěny (nehráli jsme ji dlouhých 17 let!), jednáme s Plzní o Tajemství, v roce 2016 bychom mohli uvést Branibory. I v tom vidím festivalový přínos – bez našich objednávek a aktivity by se třeba některé inscenace „nenarodily“.Hodně vašich kolegů z jiných festivalů si naříká na výpadky v příjmech. Jak je na tom letošní Smetanova Litomyšl? A jak v tomto ohledu vychází srovnání s předchozími ročníky?

V poslední době jde zřejmě o nejsložitější ročník a obávám se, že pokud bude živé umění i nadále kráceno, resp. nebude-li posilováno, může to mít závažné následky. To nejdůležitější – udržet si přízeň generálního partnera festivalu České spořitelny – se nicméně podařilo a také jinak se snažíme pomáhat si, jak to jen jde – letos jsme například založili Klub mecenášů Smetanovy Litomyšle… Uvidíme, s čím přijde nové vedení Ministerstva kultury, chci doufat, že bude-li stát v čele muzikant, bude to lepší…

S jakým rozpočtem tedy letos pracujete?

Ta částka se opět pohybuje kolem třiceti milionů korun. A má-li si Smetanova Litomyšl zachovat svůj rozsah, kvalitu a umělecké niveau (a my bychom chtěli být samozřejmě ještě lepší!), pak nelze počítat, že bychom se dokázali dostat na částku dramaticky nižší. Přeci jen je nutné připomenout, že se sice pohybujeme v unikátním prostředí státního zámku, ale stále a znovu, každoročně, stavíme festival od první do poslední podlážky. Nic nemáme zadarmo, jen tak… Ale i v tom spočívá jistá výlučnost festivalu, jehož dominantní složka je open air.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na