Jan Páleníček: Preferuji tvrdošíjnou snahu dobu kultivovat, nikoliv se jí přizpůsobovat

  1. 1
  2. 2
Udělení Pamětní medaile Nadace Bohuslava Martinů pro Smetanovo trio, které se významně zasloužilo o provádění komorních skladeb Martinů, a to na koncertních turné u nás a v zahraničí i v mezinárodně oceněných nahrávkách, dalo podnět pro rozhovor s violoncellistou Janem Páleníčkem.

Jan Páleníček (zdroj Jan Páleníček)
Jan Páleníček (zdroj Jan Páleníček)

Jan Páleníček je předním českým sólistou a komorním hráčem, nositel velké rodinné hudební tradice, členem Smetanova tria, nositelem řady ocenění, bývalým pedagogem na Pražské konzervatoři a HAMU. Svým uměním inspiruje řadu mladých českých hudebníků.

Pro mladší generaci – jsi synem klavíristy, skladatele a pedagoga Josefa Páleníčka, kterého si my starší pamatujeme především jako uznávaného interpreta Beethovena, Janáčka, Martinů a francouzského repertoáru. A také jako zakladatele původního Smetanova tria. Působil spíš přísně, a taky mimo jiné vystudoval práva. A přitom ty jsi takový usměvavý pohodář. Jak si svého otce pamatuješ Ty?
Byl to vzdělaný bohém se vším všudy. Křest Paříží, kde studoval ve třicátých letech dvacátého století klavír a kompozici u dvou velikánů světového renomé – Cortota a Roussela, na něm nechal celoživotní stopy v tom nejlepším slova smyslu. Přísný byl na sebe, ale k okolí byl nanejvýš tolerantní. Jeho široký záběr v mnoha hudebních, ale i organizačních oblastech ho zcela zaměstnával, tedy mnoho času na naše společná setkání nezbývalo, ale každé bylo o to cennější, obohacující a inspirativní.

Máš nějakou klíčovou zlomovou vzpomínku, která tě motivovala ke kariéře hudebníka? A proč jsi si vybral právě violoncello?
Jako malý chlapec jsem trpěl nemocí, které se říká lenost. Rád jsem dělal cokoliv z čeho nevyplývala práce. Jako každý normální kluk jsem raději hrál fotbal než na housle, ke kterým mě uvázali v šesti letech s přesvědčením, že jakýmsi hudebním talentem disponuji. Byla to hotová hrůza, trpěl jsem jako zvíře, a tak se mi pod různými záminkami podařilo rodiče přesvědčit, že housle byl omyl, ale klavír, to bude ono. Avšak po čase jsem zjistil, že i hra na klavír předpokládá práci a dril, a vše se opakovalo. Tentokrát byl však tatínek neoblomný. Nezbylo než použít lsti, a tak jsem tajně přemluvil Sašu Večtomova („strýčka“ cellistu), že toužím po violoncellu a že bych rád hrál jako on. A tu jsme míjeli obchod s hudebními nástroji, Saša zastavil a koupil mi dětské čelíčko. Předal mě otci se slovy: „Jožko, tady ho máš, koupil jsem mu cello, nechte ho hrát na cello.“ A bylo. Od té doby se stal Saša Večtomov mým guru a je jím dodnes.

Co může předat dobrý pedagog svému žákovi a čím se v tomto lišili tvoji učitelé profesor Večtomov a profesor Sádlo?
Měl jsem obrovské štěstí na setkání především s mimořádnými osobnostmi z řad violoncellistů. Ať to byla setkání dlouhodobá nebo letmá. Byli to zmínění mí profesoři Večtomov a Sádlo, ale taky Paul Tortelier. Každý byl zcela odlišný, ale v tom bylo to kouzlo v získávání širšího obzoru, a to jak hudebního, tak technického. Jsou pro mne dodnes bezednou studnicí inspirace.

Smetanovo trio (zdroj Smetanovo trio)
Smetanovo trio (zdroj Smetanovo trio)

Měla pro tebe nějaký významný kariérní dopad ocenění v mezinárodních soutěžích, která jsi získal, nebo spíš to bylo pro tebe potvrzením, že jsi na správné cestě?
Soutěže, jak je dnes považuji za zcela dezinformační, nepatřící do tvůrčího světa, byly a nepochybně jsou bohužel dodnes pro všechny mladé interprety jistým odrazovým můstkem. Ne jinak tomu bylo i v mém případě. První mé sólistické možnosti se opíraly o mé soutěžní výsledky, ale snad právě proto, že jsem až takovou soutěžní hvězdou nikdy nebyl, jsem věřil, že moje cesta je právě tou správnou.

Jsi zároveň sólista s mezinárodní kariérou i komorní hráč ve Smetanově triu, kde koncertuješ zároveň se svojí ženou Jitkou Čechovou a houslistou Janem Talichem, který také pochází ze slavné hudební rodiny. Navázal jsi v tomhle na komorní kariéru svého otce. Prakticky každý rok získáte už přes dvacet let nějaká prestižní ocenění (opakovaně BBC Music Magazine Awards, francouzský Diapason D´Or) a také skvělé kritiky doma i na zahraničních turné. V čem vidíš kvalitu Supraphonu, se kterým nahráváte od roku 2000, a v čem Smetanova tria?
Každý ansámbl si buduje od svého vzniku vlastní image, abych použil dnešní terminologii. Ve Smetanově triu jsme, inspirováni velikány z řad komorních českých souborů, ať to byl můj otec se svým triem nebo Vlachovo kvarteto, hledali vždycky ryzí hudební náboj, interpretační prapodstatu, abychom ideálně naplnili obsah jednotlivých skladeb při zúročení našich individuálních talentů. A hle, výsledek se dostavil. Publikum nás rádo poslouchá a my máme pocit, že poctivě sloužíme velikánům našeho repertoáru. A to snad bylo kdysi pobídkou pro Supraphon, aby nás vzal pod svá křídla. Díky této spolupráci se pak naše nahrávky dostaly na mezinárodní trh a přinesly zmíněný oboustranný pozitivní výsledek ku radosti nás všech.

Bezprostřední podnět k rozhovoru vznikl díky udělení Pamětní medaile za vynikající tuzemskou a zahraniční prezentaci díla Bohuslava Martinů v červnu 2022. V roce 2016 jste nahráli soubor trií Bohuslava Martinů, které (opět) ocenil BBC Music Magazine. Máte na svém kontě ale i další komplety – Brahmse, Beethovena, Šostakoviče, Ravela nebo méně obvyklé opusy Zemlinského, Rachmaninova, Arenského. Kdo sestavuje dramaturgii nahrávek, koncertů? A přihlížíte k lokalitě, kam jedete na turné?
Dramaturgie většinou vzniká konsenzuálně spolu s vydavateli a pořadateli. Je jisté, že pro vydavatele je důležitá frekvence už vydaných děl. To se někdy zcela neslučuje s naší uměleckou touhou, která vychází z potřeby zvěčnit to, co se domníváme, že za zvěčnění v naší interpretaci stojí. Pořadatelé čeští i zahraniční rádi žádají díla, která získala ocenění, a chtějí je slyšet od nás live. Pochopitelně v zahraničí se prezentujeme především díly české literatury coby přímí pokračovatelé české komorní tradice.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments