Jan Šťáva: Nebyl to Novák ani Haken, ale dobrý…

  1. 1
  2. 2

I když v Janáčkově opeře po dvouletém hostování dostal sólovou smlouvu teprve loni v lednu, ve svých jednadvaceti, už delší dobu se o něm jako o velké basové naději mluví i mimo Brno. Brzy tak dostal příležitost nejen třeba i v Olomouci a Ostravě, ale též v pražském Národním divadle. Jan Šťáva (1988), brněnský rodák, syn operních pěvců Zdeňky Rybecké a Aleše Šťávy, je bezesporu velkým talentem, s jakým se u opery v našich krajinách každý den nepotkáte.

Jedním z vašich posledních velkých úspěchů byl bezpochyby Mozartův Osmin v nové pražské inscenaci Únosu ze serailu, kdy jste se pro řadu lidí stal velkým objevem. Jak jste Osmina prožíval vy? Měl jste z debutu v Praze trému?

Osmin vždy patřil k mým vysněným rolím. I režijní pojetí v této inscenaci mně naprosto vyhovuje – nerudný dědek, který by nejradši pozabíjel všechny přítomné, se nehraje špatně. Jako debut v Praze jsem si asi nic lepšího nemohl přát, zejména s dotyčným realizačním týmem. Práce s Tomášem Netopilem byla pro mě obrovským přínosem a stát na jevišti s takovými umělci, jako je Simona Houda-Šaturová, je pro mě velkou ctí.

Trému jsem neměl až do té doby, kdy jsem se den před premiérou dozvěděl, že ji budu zpívat. Mischa Shelomianski, který měl zpívat obě premiéry, onemocněl, takže jsem musel naskočit já. Ale vzhledem k tomu, s jak malým předstihem jsem se to dozvěděl, vlastně na nějaký velký strach ani nebyl čas, prostě jsem šel na jeviště s tím, že se budu jako vždy snažit o to nejlepší, čeho jsem momentálně schopen. Jestli se to povedlo a bylo to dostatečné, to už záleží na uchu každého z diváků.

Osmin je obecně vzato poměrně obtížná role, už třeba jen kvůli svým nejhlubším tónům. Jak hodně obtížný je ten part pro vás? Zpíval jste jej před Prahou už někde? Jak dlouho jste se vůbec tuhle roli učil?

Celou roli jsem dělal poprvé, ale všechny árie a duet Viva Bacchus jsem už v minulosti zpíval na koncertech. I z toho důvodu jsem si říkal, že mám tu těžší část role celkem osahanou a že to nebude tím pádem zas tak strašně obtížné. Omyl. V rámci úplně celé role je to zcela něco jiného. Navíc “pomstu basistům” v podobě árie, v níž se Osmin těší, až budou všichni viset za krk, dal Mozart až k závěru opery, kdy jsem rád, že žiju, a kdy to poslední, co bych v tu chvíli chtěl, je zpívat… S tím označením “pomsta” to nepřeháním, protože Mozart ji údajně zkomponoval po neustálém dotírání ze strany prvního představitele Osmina, který si stěžoval, že toho má v této opeře málo. Mozart tedy vytvořil roli, která se dá zařadit mezi nejtěžší z basového oboru vůbec. Při jejím studiu se objevil další, řekl bych očekávaný nepřítel – němčina, hlavně německá próza. Zpíval jsem v němčině řadu věcí, takže nějaké ponětí o tom jazyku mám, rozeznám ho třeba od ruštiny a někdy i jiných jazyků, ale větu neposkládám. A učit se nazpaměť věci, kterým ale vůbec nerozumíte a snažit se o dobrou dikci, je místy problém. Velice mi pomohla Martina Stejskalová, jazyková poradkyně pro tuto inscenaci a zejména vedoucí hudebního nastudování Mark Pinzow, se kterým jsme probírali podrobně nejen všechny významy, ale samozřejmě i správné hudební frázování. Takže to, že se můj Osmin dá někdy i poslouchat, je z velké části jeho zásluha.

Z vašich dalších velkých rolí bezpochyby stojí za zmínku Kecal. Jaké to je zpívat Kecala tak mladý, krátce po dvacítce? Když vás má snad každý tendenci srovnávat s dřívějšími legendárními představiteli?

Upřímně řečeno, dlouho jsem zvažoval, jestli se do Kecala mám takhle brzy pouštět. Přesvědčily mě až okolnosti. Asi nejdůležitější z nich je pro mě velikost a výborná akustika ostravského divadla. Třeba v Praze nebo Brně bych se do Kecala zatím rozhodně nepouštěl, i kdyby mi to někdo omylem nabídl. V této roli bych takový prostor, stejně jako i přece jen dost velký orchestr těžko utáhl. Další okolností, proč jsem se nakonec s ostravským Kecalem souhlasil, je mladé obsazení, celkově příjemná atmosféra v divadle a rovněž tradiční inscenace. Jsem rád, že můj první Kecal je opravdu dohazovač na vesnici, která vážně vypadá jako vesnice, není to dokonce ani psychopat, který na konci všechny postřílí, nikdo tam není na drogách – navíc pivo jen předstíráme, prostě tak trochu „nuda“ od začátku do konce, ale publikum kupodivu vyprodá každé představení a podle reakcí se i taková Prodanka líbí. Stojí možná za zamyšlení, jestli je lepší vždy všechno posunovat, abychom vytvořili něco moderního a snažili se o nový výklad. Tím nechci říct, že jsem nějak proti moderní režii obecně, naopak, ale zkrátka jsem rád, že zrovna v roli jako je Kecal můžu pracovat v duchu jakési interpretační tradice.

Z Kecala mám pochopitelně vždy velký respekt, už jen proto, že je spolu s Vodníkem v českém prostředí symbolem oboru bas. Doufám ale, že stejně jako u každé jiné role bude i v tomto mém případě platit, že úroveň roste s reprízami. Práce na postavě premiérou ani náhodou nekončí. I vzhledem k tomu, že jsem vstupoval do běžící inscenace a neměl tím pádem možnost projít si celým zkoušecím procesem, bylo pro mě hned druhé moje představení skokem dál. Uvidíme na podzim, kdy zpívám vlastně teprve potřetí. A samozřejmě je můj sen někdy v budoucnu slyšet: Nebyl to Novák, ani Haken, ale dobrý…

Ve vašem životopise mě zaujala zmínka o tom, že zpívat jste se začal učit poměrně brzy, a to u své matky. Byla to pro vás spíš výhoda nebo nevýhoda? Ptám se i proto, že mnohým mladíkům jejich matky nezřídka tak trochu lezou na nervy…

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


7
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
7 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

Děkuji za zajímavý rozhovor a Janu Šťávovi přeji do příštích měsíců hodně sil a pevné nervy! Věřím, že se mu bude dařit,slyšela jsem jej v olomoucké inscenaci Straky zlodějky před třemi lety a už tehdy to byl pozoruhodny vykon!Věřím, že o něm operní fanoušci ještě hodně uslyší!
Zdena Plachá

Anonymous

Pan Šťáva byl pro mě objevem loňského roku. Nejdřív jsem ho slyšela koncertně a pak jsem měla to štěstí trochu ho sledovat i při práci na Únosu ze serailu – jeho "Wer ein Liebchen" na samém začátku, "Marsch, marsch" uprostřed a i tu zmíněnou "pomstu basistům" jsem slyšela, už když se rodily, a bylo mi jasné, že jsem se přichomýtla k něčemu HODNĚ zajímavému. Moc se těším na další podobné zážitky a panu Šťávovi přeju, ať se mu daří i dál. Jen se obávám, že o hlas tohohle formátu Česko brzo přijde…

Anonymous

Nevím, ale v Ostravě moc neuspěl. Asi to bude tím, že NDM se doslova utrhlo a je nejlepší a nejprestižnější scénou v ČR. V Ostravě hned tak někdo neprojde.

Anonymous

Doufám, že časem uspěje třeba ve Vídni, aby měla Ostrava vhodný protějšek co se věhlau opernío domu týká :-). Jinak chci pchválit vysokou kvalitu rozhovorů na tomhle serveru. Vynmykají se z klišovitosti průměru a velmi se odlišují od rozhovorů, které "odvádějí" naše hudebně publicistické hvězdy v Harmonii a HR či v novinách. Jen tak dál! Dobrých rozhovorů se zajímavými (i nebo hlavně) mladými umělci není nikdy dost.

Anonymous

"NDM se doslova utrhlo a je nejlepší a nejprestižnější scénou v ČR ???"
Co treba nejlepsi v cele Evrope?
Asi bych se s timto hodnocenim trochu krotil pane "Ostravaku".
Uznavam, ze je to JEDNA z nejlepsich scen, ale nejlepsi,to bych netvrdil!
Honzu znam osobne a jak po pevecke, tak lidske strance o nem nemohu rici nic negativniho.
Verim, ze se brzy prosadi i v zahranici.
Skoda jen, ze nekteri jini kolegove nejsou schopni prekousnout jeho kvality a uznat, ze se nekomu dari!
Hodne zdaru!
JB

Anonymous

Sice nejsem z Ostravy, ale i já považuji operu NDM za nejlepší v ČR. Bohužel.

PzL

Honzík je bezesporu zpěvák Světového významu, což je bezesporu patrno z toho, že již v tak mladém věku se mu podařilo vystupovat na “prknech” Světové Líšně. Jen skutečně málokdo se sem dostal! Jeho role v představení Tajemství hradu v Líšni je prostě nezapomenutelná a tam teprve jeho hlas získal ten pravý BAS!
Přejeme mu vše dobré a věříme, že ho u nás v Líšni zase brzo uslyšíme i uvidíme!
:)