Jinou podobu lidových písní Leoše Janáčka, než nazpívala na nahrávce Janáčkových písňových cyklů Moravská a Ukvalská lidová poezie v písních, v pátek nabídne v rámci festivalu Pražské jaro sopranistka Martina Janková. Zatímco loňskou desku nahrála s klavíristou Ivo Kahánkem, v Rudolfinu ji doprovodí její bývalý učitel, švýcarský pianista Gérard Wyss.
„Interpretace Janáčka – Gérard Wyss – je bezprostřední, tak jako když si dítě hraje na písku a objeví třeba nové kamínky. Wyss samozřejmě není žádný janáčkovský specialista, ale je to obrovský nesmírně intuitivní muzikant a dokáže pochopit běh rytmu. Ta interpretace bude možná trochu svižnější, neočekávejte nějaké Po zarostlém chodníčku. Lidovka se v každé vesnici hrála jinak, takže proč ne takto,“ svěřila se dnes odpoledne v Praze Martina Janková.
Sopranistka, která v lednu debutovala v milánské La Scale, vystoupí 20. května s programem, kterým vzdává hold lidovým písním. Provází ji od mládí, kdy se jako čtyřletá dívka dostala na pódium s písní Rožnovské hodiny a cimbálovou muzikou Kotci. „Písně, které od Janáčka prezentuji, jsou často pejorativně dávány do škatulky školního materiálu pro studenty konzervatoří. Myslím si, že jsou velice nespravedlivě hodnoceny komentáři typu ‚tyhle jednoduché lidovky‘. Ale to vůbec není pravdou! Jsem dojatá, že mezinárodní tisk píše o janáčkovské nahrávce jako o objevu,“ uvedla Martina Janková.
Například britský deník The Guardian v recenzi napsal: „Janáček věřil, že z písní má vyvěrat opravdový život: píseň o tanci má být skrápěna potem, nevěstiny slzy melancholie zase svlažit svatební písně. Mnohé operní hlasy příliš šlechtí tuto drsnou duši či barví vše příliš do krásy. Janková Janáčka dokáže zprostředkovat upřímným a opravdovým projevem“.
V Praze Janková vystoupí s písněmi Janáčka, Johanesse Brahmse, Manuela de Fally, Josepha Canteloubeho a Ottorina Respighiho, zazní rovněž švýcarské lidové písně z kantonu Bern a Ticino. Svůj festivalový recitál sólistka Curyšské opery vměstnala mezi turné s Les Arts Florissants a Williamem Christiem, Matoušovými pašijemi s Orchestrem Lipské opery Gewandhaus a opětovným angažmá na Salcburském festivalu.
Letos čtyřiačtyřicetiletá sopranistka Janková patří k nejvýraznějším interpretkám mozartovského repertoáru současnosti. Od roku 1998 stálá členka souboru Curyšské opery ztvárnila většinu hlavních rolí v Mozartových vrcholných operních kusech. Kromě Curychu hostovala také v pařížském divadle na Champs-Elysées, pražském Národním divadle, ve Státní opeře a v ženevském Velkém divadle. Pravidelně účinkuje na Salcburském festivalu. Vedle sólových recitálů se věnuje nahrávací činnosti.
Ze zítřejšího recitálu Martiny Jankové na Pražském jaru chystáme recenzi.
