Janáčkova filharmonie oslaví v 70. sezóně stoleté jubileum György Ligetiho

Renomovaný český orchestr Janáčkova filharmonie Ostrava odhaluje program výroční sezóny. Orchestr symfonického formátu vznikl v Ostravě poprvé jako rozhlasové těleso v roce 1929 a jeho dirigentskými hosty se staly nejvýznamnější osobnosti tehdejšího hudebního dění – Igor Stravinskij, Sergej Prokofjev nebo Paul Hindemith. Za skutečný počátek dnešní Janáčkovy filharmonie se však považuje založení Ostravského symfonického orchestru v roce 1954 pod vedením dirigenta Otakara Paříka. Jako významný fakt určitě stojí za zmínku velký důraz na premiéry světových soudobých děl – například legendární provedení Stockhausenových Gruppen na Pražském jaru 1999.

Sezónu otevře 5. a 6. října 2023 šéfdirigent Janáčkovy filharmonie Vasilij Sinajskij Šostakovičovou uměřenou a klasicizující Symfonií č. 9 opus 70. Na koncertě vystoupí izraelský houslista ukrajinského původu Vadim Gluzman. Vadima Gluzmana pojí s šéfdirigentem JFO Vasilijem Sinajským nejen profesní, ale také dlouholeté přátelské pouto. Skladba ze samého počátku devatenáctého století sice ještě vyvěrá z klasicistního prostředí, svými proporcemi a postavením orchestru téměř naroveň sólistovi už ale přináší lehký závan romantismu. Sólista navíc Beethovenův koncert doplní netradičními, moderně pojatými kadencemi z pera Alfreda Schnittkeho.

Filharmonie oslaví stoletého výročí narození světového skladatele stále ještě „soudobé“ hudby György Ligetiho. Jeho skladby si vypůjčil Stanley Kubrick do soundtracku k americkému kultovnímu sci-fi filmu z roku 2001 Vesmírná odysea. Janáčkova filharmonie přednese skladby György Ligetiho pod taktovkou Ilana Volkova 14. prosince 2023. Na koncertě zazní autorův Dvojkoncert pro flétnu a hoboj v podání Mattea Cesariho a Viléma Veverky, Hodiny a mraky a známý Rumunský houslový koncert z roku 1951. Skladba, která čerpá z energické rumunské lidové hudby, byla kvůli svým moderním prvkům po zkoušce v Budapešti zakázána. Provedení se tak dočkala až o dvacet let později, v roce 1971. Po své emigraci do Rakouska v roce 1956 začal Ligeti pracovat s kompozičními technikami tehdejší západoevropské hudební avantgardy. Patrné jsou ve Dvojkoncertu pro flétnu, hoboj a orchestr i v kompozici Hodiny a mraky, jejíž název skladatel převzal z eseje významného filozofa Karla Raimunda Poppera. Ligeti ve své tvorbě vycházel z neofolklorního odkazu Igora Stravinského a Bély Bartóka. Tvorba těchto autorů bude na koncertě zastoupena Stravinského Symfonií pro dechové nástroje z roku 1920, kterou věnoval památce Clauda Debussyho, a Bartókovými Vesnickými scénami pro ženský sbor a orchestr, do nichž autor zapracoval slovenské lidové písně – a které jsou skladatelovou odpovědí na jinou Stravinského neofolklorní skladbu Svatba.

Mimořádný bude jistě premiérový koncert cyklu A 15. února 2024, na němž zazní světová premiéra díla 29letého českého skladatele Iana Mikysky, jehož název je zatím utajen. Možná dílo vzniká právě v těchto dnech. Koncert bude zároveň dirigentským debutem třicetileté francouzské dirigentky Lucie Leguay. Na koncertě také zazní zřídka hraný houslový koncert Albana Berga Památce anděla v interpretaci koncertního mistra Vídeňských filharmoniků Dalibora Karvaye. Dílo z roku 1935 vypráví příběh Manon Gropiusové, která v osmnácti letech podlehla dětské obrně. Bergův koncert vykresluje boj něžné dívky se zákeřnou nemocí a vrcholí variacemi na Bachovo zpracování luteránského smutečního chorálu Es ist genug.

Druhá premiéra díla na objednávku v cyklu A proběhne 11. dubna 2024. Na koncertě, který bude řídit ruský dirigent Andrej Borejko, zazní dílo skladatelky a filmové dokumentaristky Elišky Cílkové. Tuto premiéru doplní Mahlerovy Písně o mrtvých dětech a raritní úprava Smetanova Kvartetu č. 1 e-moll Z mého života pro orchestr od legendárního maďarského dirigenta Georga Szella. Ten v meziválečném období působil i v Novém německém divadle v Praze, proslul však zejména jako dirigent symfonického orchestru v americkém Clevelandu. Smetanova autobiografická zpověď vznikla dva roky po skladatelově ohluchnutí a díky Szellově instrumentaci získala podobu čtyřvětého symfonického útvaru.

Určitě si nenechte ujít závěrečný koncert sezóny 2. a 3. května 2024, ve kterém se po šestiletém působení rozloučí s orchestrem šéfdirigent Vasilij Sinajskij. Na posledním koncertě v rámci cyklu B zazní dvě symfonická díla velkého formátu – Dvořákova symfonická báseň Zlatý kolovrat, skladba formálně složitá, která prodělala ve své interpretační historii mnoho škrtů a retuší. Dílo z roku 1896 se téměř do detailu drží Erbenových baladických veršů a Dvořák v ní barvitě vykreslil pohádkově hororový příběh se všemi jeho podrobnostmi. Vzácným hostem Janáčkovy filharmonie bude také rusko-izraelský klavírista Boris Giltburg, který přednese Koncert č. 2 B dur opus 83 od Johannese Brahmse, velký symfonický monolit pro klavír v dialogu s orchestrem, který autor v žertu označoval za „malé klavírní kusy“. Kompozici typickou svou brilantní klavírní sazbou a mistrovskou invencí složil Brahms na vrcholu tvůrčích sil, v letech 1878–1881. Skladba sklidila bouřlivý úspěch hned během budapešťské premiéry, při které se sólového partu zhostil skladatel osobně. Pro interpretační i posluchačskou náročnost nezaznívá dílo příliš často. Využijte tuto příležitost si je poslechnout v mimořádné synergii vynikajícího dirigenta a světového sólisty.

Vzhledem k velkému zájmu posluchačů přidává Janáčkova filharmonie do programu nově také páteční reprízy čtyř posluchačsky nejatraktivnějších koncertů z cyklu A a B. Ty se uskuteční vždy v pátek po jejich čtvrteční premiéře. Předprodej abonentek a vstupenek se otevírá již dnes ráno v 9:00 hodin v Janáček pointu! Vstupenky se dají koupit také on-line, více informací najdete na webových stránkách Janáčkovy filharmonie.