Měla vystoupit španělská houslistka Leticie Moreno a hrát Čtvero ročních dob v Buenos Aires od Astora Piazzolly, ale vzhledem k její zdravotní indispozici se koncert uskutečnil bez jejího sólového vystoupení. O to byl program zkrácen a ochuzen.
Rumunský dirigent Gabriel Bebeselea, který je pravidelným hostem Janáčkovy filharmonie Ostrava, přednesl dva další body programu. Nejprve to byl koncert, který představil jeho vlast, Rumunské lidové tance Bély Bartóka. Klasika, která nemůže zklamat. Pět tanců, každý vyjadřuje jinou náladu a jiný charakter. Úvodní Jocul cu bâtã (Hra s pálkou), pomalé, vznešené, poté Brâul (Opasek), lehké a líbezné, třetí Pe loc (Na místě), s chromatickými postupy nejen v picola solo, další Poargã Romanescã (Rumunská polka), melodie v houslích, naříkavé, mollové a romantické. A závěrečné, ohnivé Mãruntel (Krátké), ale vzdorující a plné ohně. Barevnost instrumentace a plnokrevné provedení přineslo kus rumunské historie.
Další skladbou byla suita Maurice Ravela, Náhrobek Couperinův. Hold baroknímu skladateli, Francois Couperinovi, vzdal autor v taneční suitě, ve které cituje témata barokního skladatele. Suitu napsal za války a každý tanec věnoval jednomu svému spolubojovníkovi. Prelude.Vif, Forlane. Allegretto, Menuet. Allegro moderato, Rigandon. Assez vif. Části, ve kterých skladatel použil neoklasicistní přístup spolu s impresionistickou instrumentací. Precizní výrazové a tempové provedení udělalo z menší skladby hudební skvost. Komorní orchestr smyčců skvěle doplňovaly dechové nástroje – zejména sóla flétny, hoboje, lesk dodaly decentní lesní rohy a klavír s harfou. Závěrečné taneční finále přineslo uvolnění a radost.
Orchestr i dirigent v černých rouškách ještě stále nevěstili nic dobrého, ale i tak patří orchestru dík a uznání za zpestření pátečního večera. Díky za něj!
