Janáčkova opera Brno: První ohlédnutí šéfky Evy Blahové

  1. 1
  2. 2

První dáma Janáčkovy opery v Brně Eva Blahová to při svém nástupu na svůj nynější post rozhodně neměla snadné. Výměna uměleckých šéfů operního souboru moravské metropole byla vzhledem k poměrně rychlému odchodu jejího předchůdce Rocca do Prahy překotná, příliš času na předání komplikované agendy tedy nebylo. Profesorka Eva Blahová je navíc sice mezinárodně uznávanou hlasovou pedagožkou, kterou všude přijímají s otevřenou náručí a jejíž žáci sklízejí úspěchy po celém světě, operní soubor ovšem sama nikdy nevedla. A co víc: krátce po jejím příchodu začalo operní Brno nečekaně bojovat o samotnou svoji existenci, když správci městské kasy hledali, na čem by se dalo ušetřit, a kdy o ty nejčernější scénáře a emoce i v samotném divadle nebyla nouze.V Brně pomalu dokončujete svoji první sezonu v čele souboru Janáčkovy opery. Jaké ty první měsíce byly?

Při nástupu do funkce umělecké šéfky Janáčkovy opery jsem zjistila, že jsem první ženou, která působí v této pozici. Ženské myšlení se od mužského liší. Mou snahou bylo navázat na započatou práci. Nejprve jsem se snažila seznámit se všemi zaměstnanci Janáčkovy opery brněnského Národního divadla. Věnovala jsem maximální množství času, abych poznala kolegy – sólisty, ze sboru, z orchestru, také z techniky, administrativy, z dílen… Myslím si, že správně komunikovat s lidmi můžete jedině, když je poznáte. Dílo lze vytvářet, pokud budete mít vedle sebe spolupracovníky, kteří svým způsobem souznějí, mají stejný záměr. Také jsem chtěla podrobně poznat veškerý repertoár a téměř každý večer jsem chodila na představení. Jde mi hlavně o podporu souboru.

Vaše představy, se kterými jste nastupovala do Brna, se od reality zcela zákonitě musely odlišovat. V čem hlavně? Ať už v dobrém nebo naopak v tom horším?

Nikdy před tím mě nenapadlo, jak se mi bude hodit, že jsem absolvovala matematicko  – fyzikální gymnázium. V číslech se trochu vyznám a mám pro ně určitý cit. Od začátku nástupu do funkce jsem musela hlavně počítat: abychom se vtěsnali do daných mezí, aby vše bylo finančně v pořádku. To bylo to horší. Dobré bylo, že jsem brněnskou operu znala a znám. Vím, že i běžná představení mají vysokou úroveň a že se mohou rovnat operním divadlům v Evropě. Plánů – ať už těch proklamovaných nebo jistě i nevyřčených – jste na začátku měla celou řadu. Co z nich zůstalo dnes? Resp. co z nich se povedlo splnit a čemu jste zatím nejvíce dlužna?

Musím se přiznat, že na vytváření plánů nebyl čas. Nastoupila jsem rychle. Obyčejně se nový šéf oslovuje minimálně rok, nejlépe dva dopředu, aby se seznámil s předešlou sezonou a připravil novou dramaturgii a svou vizi. Já jsem přišla do rozběhnuté sezony. Snažila jsem se navázat na práci mého předchůdce, jak jsem už řekla. Jelikož ještě není konec sezony, nemůžu zhodnotit, jestli jsem nebo nejsem něco dlužna. Navíc nás čeká největší titul této sezony – Straussova Elektra.

Krátce po vašem nástupu přišlo určitě i pro vás nelehké období, kdy se mluvilo o tom, že by činnost souboru mohla být pozastavena. Jak se na tohle zpětně díváte?

Vůbec jsem neuvažovala, že by opera byla pozastavena. Od začátku jsem tvrdila, že věřím tomu, že v čele města Brna a kultury stojí lidé, kterým na divadle, na opeře záleží. Janáčkova opera má dlouhou a bohatou tradici a je kvalitní. Jiná věc je, pokud se hovořilo o rekonstrukci budovy Janáčkova divadla, ale o zrušení opery jsem nezapochybovala ani na chvíli. Začátek byl pro mě velmi turbulentním obdobím. Byla to doba největších diskuzí a manifestací, což pro mě nebylo nijak jednoduché. Byla jsem nový prvek a prakticky jsem se s novým prostředím seznamovala. Po psychické stránce to pro mě bylo hodně vyčerpávající. Jak na tom teď podle vás je soubor Janáčkovy opery? V čem jsou jeho přednosti a kde naopak slabiny?

Brněnskou operu znám dlouho. Zpívalo zde mnoho mých žáků a absolventů. Navštěvovala jsem představení. Měla jsem vždy dobrý vztah k tomuto divadlu. Opravdu si velmi cením vynikajícího sboru a orchestru. I když máme poměrně malý soubor sólistů, musím říct, že i menší role jsou hodně kvalitně obsazeny. Ohledně velkých sólistických rolí jsme odkázáni na sólisty z jiných divadel nebo ze zahraničí.

Se souborem jsem už vycestovala do Regensburgu, kde Janáčkova opera zahájila Thurn und Taxis Schlossfestspiele dvěma představeními inscenace Turandot. Mí kolegové odvedli nádhernou práci a výborně reprezentovali Českou republiku. Soubor by měl dostávat více možností, prezentovat sebe i stát v zahraničí.

Jak hodnotíte první operní premiéry za dobu vašeho šéfování? Ohlasy na ně zdaleka jednoznačné nebyly…

Musím přiznat, že skoro s každou premiérou v této sezoně jsem měla problémy. V Ruletě Zdeňka Merty- první premiéře této sezony v režii Stanislava Moši – nám vypadla hlavní představitelka. Zaskočila za ni Katarína Jorda Kramolišová z opavského divadla. Velmi nám pomohla.

Perikola možná nebyl úplně nejšťastnější titul, který jsme mohli z oblasti operety zvolit. Na druhou stranu je to méně hraná věc a chápu, že dramaturgie sáhla po něčem, co v Brně ještě nebylo uvedeno. Navíc pan dirigent Caspar Richter je specialista na Offenbacha.

Rusalka přinesla snad největší potíže. V krátkém čase jsme museli hledat nové realizátory – režie, scéna, kostýmy. Jsem velmi vděčná panu režisérovi Vladimíru Morávkovi. Je to profesionál, který Rusalce věnoval hodně času a sil a dal jí jedinečnou podobu. Byla s ním skvělá spolupráce. Rusalka je krásné představení. Znám tuto operu v provedení zahraničních divadel. Vím, jak s Antonínem Dvořákem nakládají třeba v Londýně, v Německu, v Rakousku. Jsem vděčná, že právě díky Vladimíru Morávkovi máme tak hezké představení, které se těší zájmu publika, a hlavně zájmu mladých diváků.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na