Z archivu: Petr Zuska

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Právě dnes šéf Baletu pražského Národního divadla Petr Zuska přichází s prvním večerem cyklu (či lépe festivalu, jak je v programu divadla uvedeno), nazvaného Petr Zuska Gala X, kterým chce v šesti večerech – z nichž každý bude uveden hned třikrát – připomenout desetiletí svého působení v čele baletního souboru první scény a rekapitulovat své jevištní práce, které tu během této doby uvedl. V našem volném cyklu, v němž vybíráme texty z archivů dob více či méně vzdálených, jsme proto tentokrát sáhli do doby, v níž Petr Zuska do vedení Baletu Národního divadla nastupoval. Jako jeden z nových uměleckých šéfů, které si přivedl nový ředitel ND Daniel Dvořák, tak od července 2002 vystřídal svého předchůdce Vlastimila Harapese.***

Ředitel Dvořák nastupuje do ND
Národní divadlo má dva ředitele

Národní divadlo má od soboty 1. září dva ředitele. Vedle Jiřího Srstky, který povede divadlo až do příštího července, do ředitelského křesla usedl architekt a scénograf Daniel Dvořák. Dvořák tedy nyní bude sedět na dvou židlích – do konce nastávající sezony zůstává i v čele Státní opery Praha. Ministra kultury Pavla Dostála před prázdninami oslovila Dvořákova koncepce, jež slibuje přeměnit Národní divadlo na pružnou a schopnou instituci, která se zařadí po bok významných evropských divadelních domů a nebude se vyhýbat experimentům. V řadách zaměstnanců Národního divadla Dvořákovy plány zatím vyvolávají nejeden otazník, v některých případech i zděšení. „Nejhorší je, že s námi nikdo o ničem nemluvil, po divadle kolují nejrůznější historky a všichni se bojí, co bude,“ říká Srstkova tajemnice Marie Hradecká. Podle ní se zaměstnanci neobávají pouze hromadných výpovědí, ale prý se dokonce strachují i o osud Národního divadla jako takového.

Největší změny ohlásil Daniel Dvořák v baletu. Více než deset let stál v čele baletního souboru ND Vlastimil Harapes; vystřídá jej mladý choreograf a tanečník Petr Zuska. „Rozhodli o nás bez nás,“ neskrývá Harapes rozčarování. Nevadí mu ani tak střídání stráží, ale forma, jíž k němu dochází. „Pár dnů předtím, než jsem se z televize dozvěděl o svém odvolání, přišla mi od ministra kultury Dostála gratulace s poděkováním za celoživotní práci pro český balet,“ konstatuje s trpkostí v hlase Harapes.

V Dvořákově plánu se zatím objevují dvě premiéry a jeden komorní projekt, vše z oblasti moderního tance. Absence klasického repertoáru v projektu, s nímž Dvořák v konkursu zvítězil, nahání hrůzu Vlastimilu Harapesovi i souboru.

„Nejsme králíci, na kterých si Zuska bude zkoušet své moderní choreografie! Obdivuji jeho schopnosti a píli, s jakou se dokázal vypracovat, ale ke klasickému tanci nemůže mít žádný vztah. Nikdy jej nestudoval,“ tvrdí sólista Stanislav Fečo.

„Pokud se splní naše nejčernější obavy a klasika z Národního zmizí, znamená to konec tohoto umění u nás,“ dodává Fečo. Tiskový mluvčí baletu Saša Hrbotický mluví s obdobnými obavami: „Proslýchá se, že se bude soubor redukovat a umělci specializovaní na klasiku přijdou o práci. Souboru poplašné zprávy na náladě moc nepřidávají. Vzniká panika.“

Vlastimil Harapes apeluje i na ekonomickou stránku věci. „Diváci Národního divadla experimenty nechtějí. Moderní tanec má své místo třeba v nově otevřeném Ponci nebo v Divadle Archa a chodí na něj odlišné publikum.

Divadelní budovu s tisícovkou míst však dokáže vyprodat pouze klasický velký balet,“ říká Harapes a argumentuje trvale dobrým ohlasem Labutího jezera či nedávným úspěchem Raymondy od Alexandra Glazunova.

Náladu v opeře charakterizuje šéf umělecké správy Zdeněk Harvánek jako napjaté očekávání. „Situace v opeře je trochu jiná než v ostatních souborech, neboť tu působí nejen stálí zaměstnanci, ale řada hostů. Nikdo samozřejmě neví, s kým bude nové vedení spolupracovat, ale nervozita zde není tak velká jako u tanečníků,“ míní Harvánek.

Nedostatek informací tedy považují zaměstnanci první divadelní scény v zemi za nejvíce znejisťující a stresující. To by se však mohlo změnit právě dnes, kdy baletnímu souboru své vize představí oba ředitelé Národního divadla, Jiří Srstka a Daniel Dvořák, a nový umělecký šéf baletu Petr Zuska.

Daniel Dvořák všechny obavy zaměstnanců razantně odmítá jako naprosté fámy, kterým je leda tak možné se od srdce zasmát.

(MF Dnes – 2.9.2001 – Kateřina Kolářová – kráceno)***

Petr Zuska počítá se třemi premiérami ročně

Třemi premiérami ročně hodlá obohacovat repertoár baletního souboru Národního divadla v Praze jeho budoucí šéf Petr Zuska. V úvodní sezóně 2002/2003 však vyšel z toho, co se hraje, i ze současné dramaturgie, kterou připravil jeho předchůdce Vlastimil Harapes.

„Můj model bude střídat moderní taneční divadlo s velkými baletními díly a večery složenými z moderních choreografií. Předpokládám, že v nadcházející sezóně repertoár opustí necelá pětina titulů. Budou mezi nimi například Čajkovského Oněgin a baletní večer Malý pan Friedemann/Psycho,“ řekl Zuska ČTK.

Klasika podle něj v nabídce zůstane. „Deficit však vidím z hlediska skutečně moderního tance – v tom využiji i svých zahraničních kontaktů,“ přiblížil Zuska představy, jak by měl velký baletní soubor divadla v srdci Evropy fungovat.

Po dvouletém angažmá v Německu je tento dvojnásobný držitel prestižní ceny Thálie v Torontu druhým rokem členem jednoho ze tří velkých kanadských baletních souborů. Vedle toho působí jako choreograf. Naposled spolupracoval s baletem Semperovy opery v Drážďanech a pražskou Laternou magikou. Nyní dokončil choreografii pro Pražský komorní balet Pavla Šmoka.

V sezóně 2002/2003 uvede Zuska Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v choreografii předčasně zesnulého velikána světového baletu Johna Cranka. „Ve světě se stále hraje, nechybí jí nadsázka, humor a poetika divadla commedia dell’arte,“ podotkl.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat