„Varhany ve Smetanově síni jsou do značné míry specifické. Jedná se o typ sálového nástroje, jsou určeny hlavně na pozdně romantickou hudbu, což je oblast nesmírně široká, zahrnující i spoustu skladeb z dvacátého století. Proto jsem se ve výběru repertoáru rozkročil mezi Charlesem-Marie Widorem, jeho 5. symfonií a mezi dvěma díly českých skladatelů Aloise Háby a Jana Hanuše. Zvláště skladba Suita lirica Jana Hanuše mě oslovuje tím, že autor není prvoplánově efektní, nebere varhany jako virtuózní nástroj, který má ohromovat svým zvukem, ale dává prostor interpretovi, aby vyjádřil nejniternější polohy hudebního výrazu v dynamice od úplného pianissima přes různé zvláštní barvy až k plénu. Je to záležitostí nesmírně lyrickou, řekl bych až duchovní,“ uvedl Jaroslav Tůma.
Jaroslav Tůma je nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci v Norimberku v roce 1980 a v holandském Haarlemu v roce 1986; je laureátem řady interpretačních varhanních soutěží, například v Linci v roce 1978, v soutěži Pražského jara v roce 1979, v soutěži Johanna Sebastiana Bacha v Lipsku v roce 1980 a dalších. V rámci bohaté koncertní činnosti navštívil téměř všechny evropské země, také USA, Kanadu, Kubu, Japonsko, Mongolsko, Jihoafrickou republiku, Singapur atd. Je činný i jako předseda nebo člen porot mezinárodních hudebních soutěží. V Tůmově repertoáru se nacházejí stěžejní skladby českých i světových skladatelů v širokém spektru stylů od renesance až po 21. století. Jeho diskografie čítá dosud 64 sólových titulů.
Varhanní recitály ve Smetanově síni zahájil právě Jaroslav Tůma na společném koncertě s varhanicí Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK Danielou Valtovou Kosinovou při příležitosti 100. výročí vzniku Československa v roce 2018. Od té doby se za manuály skvostného nástroje od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu vystřídala řada špičkových varhaníků, jako je Přemysl Kšica, Aleš Bárta, Markus Eichenlaub, Markéta Schley Reindlová či Elisabeth Ullmann. Obrovský třímanuálový nástroj s 4.736 píšťalami byl v době svého vzniku (roku 1912) třetím největším v Rakousko-Uhersku. „Ve své době to byl jeden z nejmodernějších nástrojů na světě a dodnes si zaslouží zvláštní pozornost pro specifický způsob hry na ně,“ řekl Jaroslav Tůma. Zajímavostí je, že k varhanám patří pojízdný hrací stůl, tedy že varhaník při hře na tento nástroj je vždy dobře vidět, neboť může sedět kdekoli na pódiu Smetanovy síně.
Slovo dramaturga Martina Rudovského: „Kdo jiný by měl otevírat již 5. sezónu varhanních recitálů ve Smetanově síni než patron místního magického nástroje, český fenomén Jaroslav Tůma? Bude to entrée vskutku honosné! Nejdříve dvě významné osobnosti české hudby – Alois Hába a Jan Hanuš, hlavním chodem pak opulentní symfonie krále francouzských varhaníků Charles-Marie Widora. Ano, krále, neboť v 25 letech se stal varhaníkem v kostele sv. Sulpicia v Paříži, čímž stanul na nejprestižnějším varhanickém trůnu ve Francii, kde panoval celých 64 let. Symfonie č. 5 je vskutku královská, neboť její poslední část často korunuje královské svatby: Princ William s princeznou Catherine by mohli vyprávět.“
