Jestli jsem operní pěvec, je to díky Mariu Lanzovi

Ve věku pouhých osmatřiceti let umírá v Římě 7.října 1959, tedy před rovnými padesáti lety, na selhání srdce, slavný italský tenor amerického původu Mario Lanza. Svou nesmírnou popularitu po celém světě si zajistil nejen operou, ale i filmem a populární hudbou.
Hlas, který se slyší nejvýše jednou za sto let. Tak ho hodnotil také dirigent Sergej Kusevickij, který Lanzovi poskytl plné stipendium na Berkshireském hudebním festivalu v Tanglewoodu v Massachusetts.
Mario Lanza se narodil v Pensylvánii jako Alfredo Arnold Cocozza a původní profesí byl přepravním dělníkem. Se zpěvem začínal u ochotníků a po studiích s Leonardem Bernsteinem a Borisem Goldovskim debutoval v opeře ve svých jednadvaceti, v srpnu 1942 jako Fenton ve Veselých paničkách windsorských Otty Nicolaie. Představení vyvolalo mimořádný ohlas, například The New York Times psaly o objevu, kterému se jen málokdo z tehdejších tenorů vyrovná kvalitou, vřelostí a mohutností hlasu.
Za předčasnou smrt osmatřicetiletého Maria Lanzy mohl podle dobových zpráv především nezřízený způsob jeho života a špatná životospráva.

Řada novinových článků ale při Lanzově úmrtí před padesáti lety také připomínala jeho nedostatečné pěvecké vzdělání. Pravda ovšem krom toho je, že jeho pěveckou kariéru přerušila druhá světová válka, kdy byl povolán ke zvláštní službě ve vojenském letectvu USA.

Konec války přinesl Lanzovi pokračování jeho kariéry. To ale už začínal být nesmírně populární i díky biografu. Hlavně filmy Velký Caruso (kde právě Lanza slavného Enrica Carusa ztělesnil), Rybář z Luisiany či Serenáda doslova obletěly celý svět.
Slavné Lanzovo turné po Spojených státech, Kanadě a Mexiku čítalo bezmála stovku koncertů, v dubnu 1948 zpíval s nesmírným úspěchem u diváků Pinkertona v neworleanské opeře ve dvou představeních Madame Butterfly. Velký ohlas také měla jeho vystoupení v rozhlase.
Stále úspěšnější kariéra jakoby ale Maria Lanzu začala pohlcovat, film se přetahoval s operou a zpíváním, jedno přestával zpěvák nestíhat pro druhé. Přicházely konflikty s producenty a režiséry a také zdravotní potíže. Nakonec se Mario Lanza v depresi a se značně podlomeným sebevědomím stáhl na více než rok stáhl do ústraní, začal se utápět v alkoholu a měl velké finanční problémy. Později se sice pokusil o návrat, ale comeback se nekonal…
M.Lanza jako Verdiho Otello

Mário Lanza byl prvním umělcem, který prodal dva a půl miliónu alb. Životopisy slavného tenora také zdůrazňují, že Lanza inspiroval mnohé kariéry následující generace operních pěvců, včetně Plácida Dominga, Luciana Pavarottiho, Lea Nucciho a José Carrerase, stejně jako pěvců jiných žánrů, jako například Elvise Presleyho.
Canio M.Lanzy v Leoncavallových Komediantech
V roce 1994 vzdal slavný tenorista José Carreras hold Mariu Lanzovi svým celosvětovým turné, které vysvětloval těmito slovy: “Jestli jsem operní pěvec, je to díky Mariu Lanzovi.”
M.Lanza v roli Pinkertona v Pucciniho Madame Butterfly

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na

Díky za příspěvek o Mariu Lanzovi. Musím se přiznat, že miluji tenory a právě hlas Maria Lanzy patří k mým nej nej spolu s Giglim a Bergonzim. A jací to byli krásní muži!!!!
Ráda poslouchám starší live nahrávky oper, je v nich pro mě jakési neopakovatelné kouzlo, hodně citu a daleko méně napětí než na dnešních studiových digi nahrávkách.
Co vy ostatní čtenáři? Budu ráda, pokud napíšete svůj názor.