Jubilejní CD Jiřího Temla

„Co znamenají včerejší zjištění dnes? Znamenají totéž co včera, jsou pravdivá, až na to, že v korytech mezi velkými kameny zákona pomalu zasychá krev.“
(Franz Kafka)

Stísněná atmosféra. Strach. Dusno. Úzkost. Zoufalství. Bezvýchodnost. Absurdita…

Sugestivní zážitek začíná tentokrát již při prvním pohledu na CD. Obraz Kameny zákona od Jaroslava Róny  (1) na bookletu mimořádným způsobem navozuje atmosféru Symfonie inspirované Kafkovou tvorbou.

Letošní jubilant Jiří Teml představuje na CD, které vydal Radioservis při příležitosti skladatelových osmdesátin, tři svá orchestrální díla v excelentních rozhlasových nahrávkách: Symfonii č. 3 „Kafka“, Concerto rustico per salterio ed archi (pro cimbál a smyčce) a Koncert č. 3 „Te Deum laudamus“ pro varhany a orchestr.

K hudbě se Jiří Teml, rodák ze šumavského Vimperka, dostal velmi zvláštní cestou. Místo obvyklých studií na konzervatoři a poté Akademii múzických umění, obsahuje jeho životní dráha studia na obchodní akademii a posléze i zaměstnání úředníka v tomto oboru, které vykonával až do svých jednačtyřiceti let. Studium kompozice a hudební teorie si postupně doplňoval soukromě. V Karlových Varech se setkal s docentem Bohumilem Duškem (2), který se stal Temlovým učitelem v oblasti hudební teorie. Od roku 1965 jezdil více než deset let k Jiřímu Jarochovi (3) na cenné konzultace v oblasti kompozice. Zlomem v kariéře byl rok 1976, kdy přešel na doporučení profesora Antonína Špeldy (4) z administrativní práce v Karlových Varech do Československého rozhlasu v Plzni jako rozhlasový dramaturg. Začátkem osmdesátých let nastoupil do pražského Československého rozhlasu, kde opět zastával funkci hudebního dramaturga v redakci vážné hudby, ve které setrval do roku 2000. S Českým rozhlasem i nadále spolupracuje a podílí se speciálně na pořadech zaměřených na soudobou hudbu. Publikuje odborné hudební recenze a je aktivně činný též v Nadaci Bohuslava Martinů.Seznam děl našeho předního skladatele zahrnuje velmi rozsáhlou a různorodou orchestrální tvorbu, koncerty pro různé nástroje, sborová díla pro mužské, ženské i dětské sbory, včetně dvou dětských oper a muzikálu pro děti, čtyři smyčcové kvartety, pestrou komorní tvorbu či orchestrální instrumentace například Brahmsových Cikánských písní, Dvořákových Cigánských melodií, Písní milostných na přání Magdaleny Kožené, České rapsodie Bohuslava Martinů a dalších. V současné době pracuje Jiří Teml na čistopisu partitury obrazově pohybové jevištní kompozice s názvem Kafka na libreto Daniela Wiesnera, dále na hudbě pro loutkové představení Tragedie o doktoru Faustovi, připravované na listopad v rámci koncertní sezony hudebního salonu Café crème (5). V září a říjnu dojde na provedení 5. smyčcového kvartetu v interpretaci Sedláčkova kvarteta.

Symfonie č. 3 „Kafka“ (1994–1998)
Jiří Teml je autorem tří symfonií. Všechny jsou inspirovány mimohudebními podněty. První s podtitulem Lidé a prameny (1977) je věnována Karlovým Varům. Podkladem ke druhé (1987) se stal román Karla Čapka Válka s mloky. Třetí symfonie z let 1994–1998 je zasvěcena tvůrčímu odkazu Franze Kafky. První téměř dokončenou verzi Teml odložil a začal komponovat znovu. Napsal o ní: „Symfonie nevyjadřuje nebo nepopisuje nějaký konkrétní titul z Kafkova díla, ale chce navodit dusnou, stísněnou atmosféru jeho literárního světa a vzdát malou poctu tomuto geniálnímu tvůrci. Četbou Franze Kafky se zaměstnávám v průběhu let s přestávkami soustavně, a to od prvního přečtení Proměny, někdy v pětadvaceti letech věku, kdy jsem smysl knihy ani příliš nechápal. Ale Kafkův jazyk a fabule jeho knih mne stále více přitahovaly. Dokonce jsem se přistihl, že při četbě tohoto autora se dostávám do jakéhosi zvláštního psychického rozpoložení, a tuto atmosféru jsem chtěl ve své skladbě navodit. Tak z jakéhosi nedefinovatelného až depresivního stavu, připraveného statickým clustrem s náznaky srdečního tepu, se zrodí třítónová melodická buňka, která je základním stavebním materiálem celé symfonie.“

Teml dále mluví o „…vstupech byrokracie jakoby kafkovských úředníků, o úzkostných, zoufalých reakcích, o bezvýchodném osudu. …Vše končí tichým, nehybným závěrem…“.

Kafkův celoživotní strach, že může být někým silným rozdrcen v „nic“, jako kdyby se snad skrýval na pozadí začátku i konce celé symfonie. Z onoho „nic“, představeného pianissimovým nástupem sólové violy na drženém tónu „c“ ve zvláštně „bezbarvém“ odstínu umocněném hrou non vibrato, se rodí celé dílo. Hlavní motiv – třítónová melodická buňka, jakási „idée fixe“ v mnoha variacích – se stává základem celého díla.

Po tichém úvodu následuje brutální vpád orchestru. Po zklidnění je kantilénou připravován nástup ironického, pokřiveného až děsivého valčíku, který graduje do rozsáhlé rytmické plochy, bizarního extatického vrcholu.

Následuje nejvýraznější kontrast. Hudba se vrací do tichých dynamik, třítónová buňka se vynořuje ve vysokých polohách, je však dramaticky přerušována aleatorikou temných basových smyčců. V závěru se vrací variace začátku symfonie v pianissimu.

Partitura využívá barevných nuancí dechových i smyčcových nástrojů. Velmi přesně je vypracovaná dynamika. Dynamické kontrasty krajních registrů orchestru jsou prudké a výrazné.

Sevřené, strhující, emotivně vypjaté dílo udrží posluchače v soustředěném napětí.

Studiová nahrávka Symfonického orchestru Českého rozhlasu působí jako ideální koncertní provedení. Obdiv si zaslouží sólisté smyčcových i dechových nástrojů, výborná hra celého orchestru a znamenitý výkon dirigenta Ondřeje Kukala. Na vynikající kvalitě nahrávky se podíleli režisér Jan Málek a mistr zvuku Jaroslav Vašíček.

Concerto rustico per salterio ed archi (pro cimbál a smyčce, 2004)
Autor se vyjádřil: „Tato skladba svědčí o mé zálibě vyzkoušet si něco, co není v běžné praxi zavedeno. Cimbál je samozřejmou součástí moravských a jiných folklorních souborů, v symfonické a komorní hudbě se vyskytuje jen sporadicky. Nahlédl jsem do Rychlíkovy instrumentace, opatřil si několik komorních partitur sólového cimbálu a kolega Jaromír Dadák – znalec nástroje – mi nakreslil schéma umístění strun. Výtečný hráč na tento nástroj Jan Mikušek mě na můj dotaz ujistil, že je bez problémů hratelná, ujal se jí, zahrál na koncertě a natočil.“

Koncert pro cimbál a smyčce vznikl jako dílo pro soutěž v cimbálové hře v roce 2004. Cimbál jako nástroj se zajímavou barevností je začleněn velmi výrazně do smyčcové orchestrální partitury. I toto dílo však svým symfonickým charakterem překračuje rámec pouhého koncertu.

Výrazná první věta vyrůstá z energického rytmického pětitónového motivu s mnoha rytmickými změnami, evokuje představu hudebního programu.

Lyrická druhá věta Canzonetta s kontrastním charakterem hry smyčců a cimbálu opět často využívá pro Temla charakteristických chromatických postupů. Cimbál tvoří protiklad k lyrické kantiléně smyčců.

Na zádumčivou, rozsáhlou druhou větu navazuje živé koncertantní Rondino s mnoha prvky moravsko-slováckého folklóru, zjevně i s autorovou myšlenkou na místo konání soutěže ve Valašském Meziříčí.

V soutěži, vypsané Občanským sdružením cimbalistů České republiky ve Valašském Meziříčí, získala skladba druhou cenu. Dílo je zajímavou ukázkou využití netradičního nástroje v koncertní hudbě.

Vynikající výkony Jana Mikuška a japonského dirigenta Koji Kawamota inspirovaly krásný výkon smyčců Plzeňské filharmonie.

Koncert č. 3 „Te Deum laudamus“ pro varhany a orchestr (2011–2012)
Jiří Teml se tvorbě pro varhany věnuje mnoho let. Navazuje na svoji varhanickou zkušenost v Karlových Varech. Již v roce 1972 získala jeho skladba Fantasia appassionata per organo druhou cenu v soutěži Českého hudebního fondu. Po dvou varhanních koncertech, kdy s výsledkem nebyl spokojen, komponuje v letech 2011–2012 koncert třetí. Jednověté dílo je vnitřně rozčleněno na tři části. V první vytváří velebný zvuk královského nástroje dialog se symfonickým orchestrem, zazní první část hymnu Te Deum laudamus. Až impresionistické barvy a originální zvukové efekty využívá skladatel ve volnějším oddílu přecházejícím do kontemplativního charakteru. Kontrast k atmosféře dnešní doby vytváří starobylý oslavný chorál Te Deum laudamus (Tebe, Bože, chválíme), navozující pocit jistoty, který se vynoří v poslední části z chaosu a zazní v plénu jako záblesk naděje ve vygradovaném závěru skladby.

Teml píše: „Varhany jsou svým majestátním zvukem jakoby předurčeny k chvále Boha. Proto zde využívám gregoriánského hymnu Te Deum laudamus jako základního materiálu celé skladby: v souvislosti s věkem a bohatými životními zkušenostmi se obracím k otázkám víry i směřování naší společnosti v této složité a rozporuplné době.“

Živý snímek je záznamem světové premiéry díla, které zaznělo na abonentních koncertech Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK 19. a 20. prosince 2012.

Koncert byl zkomponován pro Irenu Chřibkovou, titulární varhanici baziliky sv. Jakuba v Praze, která podala na koncertě ve Smetanově síni Obecního domu obdivuhodný výkon. Komplikovanou partituru výborně nastudoval italský dirigent Alessandro Crudele.

Recenzované CD představuje tři kompozice naprosto odlišných výrazových poloh komponovaných v průběhu uplynulého dvacetiletí. V rámci soudobé orchestrální tvorby se jedná o výjimečný tvůrčí počin jak výběrem skladeb, tak v mimořádné kvalitě nahrávek.

Ať se Jiří Teml představuje v rovině intelektuální s vysoce závažným myšlenkovým poselstvím, drobnou skladbou s humorným námětem či úpravami lidových písní, vždy je zde jednotící složka, a tou je jeho skutečně osobitá a originální hudební řeč. Málokterý skladatel disponuje tak nevyčerpatelnou invencí a vytříbeným citem pro barvy či zvukové efekty. Nepopiratelný je jistě vliv skladatelova neutuchajícího nadšení pro výtvarné umění a hluboké znalosti v tomto oboru. Upoutává též jeho temperamentní až energizující rytmus, výrazné kontrasty a vybroušená forma.

Promění-li zkušený interpret notový zápis Temlových partitur ve znějící hudbu, nabídnou jeho kompozice posluchači zážitek s neobyčejným emotivním dopadem.

Poznámky k recenzi:
– (1) Jaroslav Róna (narozen 27. dubna 1957) je akademický sochař a malíř, keramik, umělecký sklář, grafik, scénograf, literát a amatérský herec. Je autorem scénických návrhů pro film Amerika dle Kafkova románu Nezvěstní (1991). Za tuto práci byl nominován na Českého lva. V roce 2003 byl dle jeho návrhu odhalen na Starém Městě dnes již proslulý pomník Franze Kafky. Obraz Kameny zákona pochází z roku 1999, olej, plátno 55 x 70 centimetrů.
– (2) Doc. PhDr. Bohumil Dušek, CSc. (1923–1981), tehdy působil na Pedagogickém institutu v Karlových Varech, později vyučoval na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a na Hudební fakultě AMU v Praze.
– (3) Jiří Jaroch (1920–1987), původně violista a skladatel (v kompozici žák Jaroslava Řídkého a Miloslava Kabeláče), dlouholetý režisér v Československém rozhlase v Praze.
– (4) doc. RNDr. Antonín Špelda, DrSc. (1904–1989), dlouholetý vědecký pracovník v oboru akustiky, v letech 1963–1972 vedoucí katedry obecné fyziky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, též uznávaný hudební kritik.
– (5) Koncertní řada Moniky Knoblochové v Praze, obvykle v kostele sv. Vavřince.

Hodnocení autorky recenze: 100 %

Jiří Teml:
Symphony No. 3 „Kafka“
Cimbalom Concersto
Organ Concerto
Hudební režie: Jan Málek, Antonín Bulka, Markéta Janáčková
Mistři zvuku: Jaroslav Vašíček, Karel Brothánek, Zdeněk Žoček
Editor: Vít Roubíček
Obálka: Kameny zákona (1999), Jaroslav Róna
Jan Mikušek (cimbál)
Irena Chřibková (varhany)
Dirigent: Ondřej Kukal
Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze
Dirigent: Koji Kawamoto
Plzeňská filharmonie
Dirigent: Alessandro Crudele
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Nahráno v pražském a plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 1999 a 2012 a živě ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 2012
Celkový čas – 61:41
Vydal Radioservis 2015

Symfonie č. 3 „Kafka“
Concerto rustico per salterio ed archi
– Cadenza. Allegro risoluto
– Canzonetta. Moderato
– Rondino. Allegro
Koncert č. 3 „Te Deum laudamus“ pro varhany a orchestr

Použitá literatura, prameny:
– BOKŮVKOVÁ, V. Portréty plzeňských skladatelů – Jiří Teml. Západočeská univerzita v Plzni, 2008.
– CD Jiří Teml ­– Symphony No. 3 “Kafka“, Cimbalom Concerto, Organ Concerto
– Rozhovor autorky s Jiřím Temlem uskutečněný 1. července 2015
Foto archiv, archiv Radioservisu