Juliette festivalová

Národní divadlo se v přehlídce Opera 2017 představilo 17. října opravdu důstojným kusem na velké scéně: Martinů Juliettou (Snář). Náročnost orchestrální partitury i pěveckých rolí, kterých je tu navíc požehnaně, to si nemůže dovolit každý soubor. Hlavní roli Michela, který se vydá do zapadlého městečka najít svou femme fatale, dívku, kterou před lety z vlaku zahlédl a slyšel zpívat v okně, výtečně ztvárnil slovenský tenorista Peter Berger.

Mladý pěvec z Košic se u nás představil již před lety v pražské Státní opeře a Národním divadle, dnes hostuje na evropských scénách a festivalech. Jeho romanticky procítěný tenor zvládal s elegancí všechny finesy moderních Martinů kantilén, měl při zpěvu velice jasnou a srozumitelnou artikulaci a v mluvené řeči zněl jeho slovenský přízvuk roztomile. Postava Michela do velké míry táhne celou operu: jak prochází městečkem, kde lidé ztratili paměť, potkává různé zmatené postavy, které se k němu vztahují, reagují na něj jako na cizince a nového hosta, takže pěvec víceméně nesejde z jeviště. A Peter Berger takovým tahounem je, herecky ani hlasově neuvadal a nenudil.

Roli Julietty, romantické dívky bez minulosti, která si kupuje falešné vzpomínky, aby se nad nimi mohla rozplývat, ztvárnila Alžběta Poláčková. Z pěvkyně kdysi mozartovského typu se Alžběta Poláčková propracovává ke stále dramatičtějším a velkorysejším rolím, její hlasové nasazení bylo maximální. Julietta v jejím podání byla solidně propracovaná, intonačně pevná, výrazově tvárná. Po herecké stránce byla její hrdinka koketní, zmatená i hororově přízračná.

Z dalších mnoha protagonistů mě zaujal výborný brněnský basista Jan Šťáva, který jako Stařec Mládí vytvořil spolu s Ivanem Kusnjerem a Lenkou Šmídovou (stará manželská dvojice, která si k němu chodí poslechnout vymyšlené historky o jejich mladé lásce) půvabné trio s doprovodem klavíru. Byla to jedna z nejpoetičtějších scén v opeře. Vlastně žádný ze společných výstupů Michela a Julietty neměl takovou intimitu a lidskou blízkost. Stanislava Jirků v roli Hadače měla trochu problém s dynamikou orchestru, nestačila na ni a její hlas zněl nejistě.

Ostatně hlučný orchestr nebyl jen její problém, chvílemi opravdu „převálcoval“ všechny na jevišti. To je ale asi jediná výtka k jeho jinak nadstandardnímu výkonu. Pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka těleso hrálo soustředěně, s velkou pečlivostí ke každému detailu, a přitom s odvahou a rozhledem. Bezchybně vyzněla náročná sóla fagotu, cella, houslí, inspirovaný klavírní part (Lucie Pirochová). Byl to plnokrevný Martinů. Ostatně publikum nakonec udělilo největší aplaus právě orchestru.

Hodnocení autorky glosy: 80 %

 

Festival Opera 2017
Bohuslav Martinů:
Juliette (Snář)
Hudební nastudování a dirigent: Jaroslav Kyzlink
Režie a scéna: Zuzana Gilhuus
Kostýmy: Tomáš Kypta
Choreografie: Radim Vizváry
Sbormistr: Pavel Vaněk
Dramaturgie: Beno Blachut ml.
Orchestr a sbor Národního divadla
Premiéra 24. března 2016 Národní divadlo Praha
(psáno z reprízy 17. 10. 2017 Národní divadlo Praha)

Juliette – Alžběta Poláčková
Michel – Peter Berger
Komisař / Listonoš / Lesní hlídač / Strojvedoucí – Ondřej Koplík
Úředník – Petr Levíček
Starý Arab / Trestanec – Jevhen Šokalo
Malý Arab / Poslíček – Michaela Zajmi
Hadač – Stanislava Jirků
Muž v okně / Obchodník se vzpomínkami – Jiří Hájek
Muž s helmou / Hlas šéfa za scénou – Marek Gurbaľ
1. obchodnice (s ptáky) – Lucie Hájková
2. obchodnice (s rybami) / Babička – Lenka Šmídová
Stařec Mládí / Žebrák – Jan Šťáva
Dědeček / Starý námořník – Ivan Kusnjer
Mladý námořník – Michal Bragagnolo
Noční hlídač – Milan Stehlík

www.festival-opera.cz