K pětasedmdesátinám tenoristy Josefa Hajny

7. srpna slaví své pětasedmdesáté narozeniny emeritní sólista Národního divadla, tenorista, který se během svého působení na naší první operní scéně zapsal svými výkony v rolích širokého žánrového rozpětí významně do její historie.

Josef Hajna se narodil se 7. srpna 1941 ve východočeském Novém Bydžově. Studoval na brněnské konzervatoři, ale jeho umělecké zrání ovlivnila především liberecká pedagožka, profesorka Jiřina Logačevová, u níž soukromě studoval. Liberec se také stal v letech 1965-1968 jeho první divadelní štací. V sedmdesátých letech si pak zdokonaloval svou pěveckou techniku na lekcích u profesora Leiba v Berlíně.

Rozhodující význam pro Josefa Hajnu mělo ale jedenáctileté působení v Českých Budějovicích, kde definitivně vyzrál a stal se jedním z protagonistů tehdy velmi dobrého a vysoce progresivního operního souboru, jenž se začal kvalitou svých inscenací soustavně prosazovat do obecného povědomí.

Mladý zpěvák, vybavený velmi příjemným lyrickým tenorem, schopným i přesahu k dramatičtějším partiím, obdařený výrazným hereckým talentem, který dovedl vždy v pravé míře na správném místě uplatnit, a také osobním charisma, si získal přízeň vedení souboru, ale i publika.

Symptomatický je přehled rolí, které Josef Hajna nastudoval ve své první českobudějovické sezoně. Po lyricky roztouženém Jiřím z Dvořákova Jakobína následovala mladokomická role Bronio Popiela z Nedbalovy Polské krve, jedna z prvních výtečně zahraných a zazpívaných operetních postav, které získaly Josefu Hajnovi přízeň jihočeského publika. Svou schopnost vyrovnat se zdárně s požadavky náročné verdiovské partitury poté prokázal v roli Krále Gustava v Maškarním plesu a svou první budějovickou sezonu uzavřel v roli z pera autora, který mu byl později velmi blízký, v Rechtorovi v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky.

Příkladně pečlivě vedený seznam Hajnových rolí v archivu Jihočeského divadla uvádí celkem devětačtyřicet položek. Některé z nich jsou z období po roce 1979, kdy Josef Hajna odešel z Českých Budějovic, do nichž se vždy rád vracel, do souboru, kam už dávno patřil, na naši první operní scénu. Těmi posledními byli v Českých Budějovicích v roce 1990 Don José z Bizetovy Carmen a Paris z Offenbachovy Krásné Heleny, dvě role z děl francouzských autorů, jejichž šarm a nepředstíraná opravdovost výrazu byly interpretovi vždy velice blízké.

Připomeňme si alespoň některé postavy z Hajnova budějovického repertoáru. Ze smetanovských postav to byl především Jeník v Prodané nevěstě, kterého později zpíval a hrál na řadě dalších scén doma (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc) i v zahraničí. Byl Vítkem v Daliborovi, Lukášem v Hubičce i Junošem v Braniborech v Čechách. V Českých Budějovicích se setkal s Janáčkem, mimo jiné i v hlavní roli skladatele Žitného v Osudu, opeře, která na českých jevištích byla kromě Brna a Prahy provedena už jen právě v Budějovicích. A tehdejší vynalézavá budějovická dramaturgie mu připravila i další zajímavý úkol, kterým byla postava Babinského ve Weinbergerově Švandovi dudákovi.

Svou kantilénu, propojenou s adekvátním hereckým ztvárněním role, Josef Hajna prokázal v řadě italských oper. Skvělý byl podle svědectví pamětníků jeho hrabě Almaviva v Rossiniho Lazebníkovi sevillském, Vévoda ve Verdiho Rigolettovi a Alfréd v Traviatě, stejně jako Rudolf v Bohémě a Pinkerton v Madame Butterfly. Úspěšně se vyrovnal i s dramatickými pasážemi v postavách malíře Cavaradossiho v Tosce a Des Grieuxe v Pucciniho Manon Lescaut. Z jeho rolí ve francouzských operách se zmiňme o výborném ztvárnění titulní role Auberova Fra Diavola a Viléma Meistera v Thomasově Mignon a po všech stránkách vysoce náročné postavy titulního hrdiny v Offenbachových Hoffmannových povídkách. V Mozartově opeře Così fan tutte zpíval roli Ferranda a v Čajkovského Evženu Oněginovi Lenského.

Výborně se Josef Hajna uplatnil i v dílech dvacátého století a současných komponistů, ať šlo o roli Minga v Gershwinově černošské opeře Porgy a Bess v inscenaci dirigenta Karla Noska a režisérky Inge Švandové-Koutecké anebo o hlavní tenorové role v dílech sovětského skladatele Cholminova (Alexej v Optimistické tragédii a Sergej v operním zpracování Jeseninovy básně Anna Sněgina).

Mimořádnou oblibu si Josef Hajna získal v četných rolích v operetních představeních, které byly pravidelnou součástí repertoáru Jihočeského divadla. Na jedné straně to byly takzvané druhooborové role mladokomické, v nichž mohl uplatnit svůj přirozený smysl pro komično propojený s lyrickými požadavky partitury jako Boni v Kálmánově Čardášové princezně, Herman ve Frimlově Rose Marii anebo Gustávek v Lehárově Zemi úsměvů, a na druhé straně velké operetní partie jako Adam v Millöckerově Žebravém studentovi, Eisenstein ve Straussově Netopýrovi anebo Danilo v Lehárově Veselé vdově.

V Národním divadle Josef Hajna poprvé hostoval v roce 1974 v rolích Lenského v Evženu Oněginovi a Prince v Rusalce. V sezoně 1978 – 1979 několikrát vystoupil v  postavě Jeníka v inscenaci Prodané nevěsty, která byla dílem režiséra Přemysla Kočího, a v roli hraběte Almavivy v Lazebníkovi sevillském. V Národním divadle byl od počátku pověřován úkoly velmi různorodého typu, které vždy zvládal s odpovědností sobě vlastní. V operách Bedřicha Smetany se prosadil především v rolích Jarka v Čertově stěně, Jeníka v Prodané nevěstě, Lukáše v Hubičce a Víta v Tajemství, kterého na scénách Smetanova a Národního divadla vytvořil ve více než sto dvaceti představeních.

Ke svým dvořákovským postavám přidal velmi úspěšného Ovčáka Jirku v Čertovi a Káče, na sklonku kariéry pak v této opeře účinkoval v postavě Muzikanta. Tato úloha spolu s postavou Principála II ve svébytném Nekvasilově pojetí Prodané nevěsty byly posledními rolemi, v nichž Josef Hajna na jevišti Národního divadla v červnu 2006 vystoupil před svým odchodem do důchodu.

Josef Hajna byl také přesvědčivým představitelem rolí Mánka ve Foersterově Evě a Koziny v Kovařovicových Psohlavcích, v Karlštejnu Vítězslava Nováka ztvárnil postavu vévody Petra. Významné místo na soupisu jeho rolí hrají postavy janáčkovské, v nichž mohl výtečně uplatnit svůj přirozený smysl pro propojení pěveckého stylu s hereckým ztvárněním role. V Její pastorkyni se publiku představil v roli Števy, v Kátě Kabanové nejprve v řadě představení jako optimistický Kudrjáš a posléze v postavě Tichona. V Příhodách lišky Bystroušky si zopakoval dvojroli Rechtor-Komár a v Gregorově a Štrosově inscenaci opery Z mrtvého domu ztvárnil roli Filky Morozova. Svůj talent uplatnil plně v titulní roli Výletů páně Broučkových, v níž se střídal s brněnským Josefem Veverkou v Gregorově a Štrosově inscenaci této opery. Broučka si poté zopakoval i na brněnské scéně. V Brně si jej ale už dříve vybral pro trojroli Mazal-Blankytný-Petřík v této opeře do své inscenace režisér Václav Věžník.

Se dvěma významnými úkoly se Josef Hajna setkal v operách Bohuslava Martinů. Byly to postavy Manolia v Bělohlávkově a Kašlíkově inscenaci Řeckých pašijí a dvojrole Adolfa a Serge v Trojím přání, které dirigoval Jan Štych a režíroval Zdeněk Kaloč. Byl rovněž výborným interpretem postav v dílech soudobých skladatelů, ať šlo o titulní roli v opeře Ivo Jiráska Mistr Jeroným, kterou autor věnoval Národnímu divadlu u příležitosti stého výročí jeho otevření, postavu Silvia v Sluhovi dvou pánů Jana Hanuše či dvě role v operách Jiřího Pauera, Petra Vojíře v Zuzaně Vojířové a Tomáše Diatruse ve Zdravém nemocném.

V Praze si Josef Hajna zopakoval řadu rolí v italském repertoáru. K těm nejúspěšnějším patřil opět jeho Hrabě Almaviva v Lazebníkovi sevillském. Setkal se i s tvorbou Gaetana Donizettiho v postavě Artura v jeho Lucii di Lammermoor a do své galerie pucciniovských postav přidal Gherarda v jednoaktovce Gianni Schicchi. Z jeho mozartovských rolí se zmiňme o Basiliovi ve Figarově svatbě a Prvním ozbrojenci v Kouzelné flétně. Jednou z jeho prvních rolí v Národním divadle byl Max ve Weberově Čarostřelci. V Příběhu noci vánoční Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova se představil v ústřední tenorové roli Vakuly a jednou z jeho nejúspěšnějších a nejvíce ceněných rolí v Národním divadle byla do všech detailů propracovaná postava Dona Jeroma v Prokofjevových Zásnubách v klášteře. V Ohnivém andělovi byl interpretem role Mefista a v Brittenově Žebrácké opeře ztělesnil hlavního hrdinu Macheata.

Josef Hajna rovněž vystoupil na řadě operních jevišť v Evropě a bohaté byly i jeho koncertní aktivity. Do dalších let popřejme jubilantovi hodně pevného zdraví, štěstí, dobré pohody a spokojených dní.