Karanténa v pracovnách skladatelů: hudební novinky inspirované koronavirem

Přítomnost koronaviru zásadně ovlivňuje život v zemi již od poloviny března. Omezení plynoucí z řady opatření proti šíření nákazy v posledních týdnech a měsících pocítila drtivá většina populace. V posledních dnech lze pozorovat zdánlivé zlepšení. Vládní nařízení se uvolňují a my, motivováni informacemi o možnosti maximální výše počtu účastníků kulturních akcí od 25. května, se těšíme na první koncerty v době “post-koronavirové”. Je možné, že na nich vedle standardního repertoáru uslyšíme i hudbu přímo reflektující zážitek karantény a sociální izolace? Šance zde nepochybně existuje. Protože který jiný obor hudební tvorby dokáže období zklidnění a stagnace transformovat produktivněji než právě kompozice? Pojďme se proto seznámit s několika díly, které jejich autoři vytvořili v přímé reakci na události obklopující nejen je samé. V prvním díle se zaměříme na tvorbu zahraničních autorů. Vybíráme tři reprezentativní příklady.

Britský skladatel Thomas Hewitt Jones se ve své kontemplaci nad koronavirem a jeho důsledky inspiroval zvukem sólového violoncella za doprovodu klavíru. Skladba s názvem Solidarity je přibližně dvě a půl minuty dlouhá a svým charakterem “vyjadřuje poselství empatie, útěchy a naděje.” Pro poslech stačí využít link k Hewittově youtubovému kanálu.

A Little Musical Message to the World je název skladby opět britské skladatelky singapurského původu Dani Howard. Elektroakustická skladba je vytvořená v softwaru pro úpravu zvuku Logic Pro X a jedná se o miniaturu s duratou o padesáti dvou vteřinách. Zvukový svět skladby, jež sami posluchači charakterizují jako “nádherně uklidňující a povznášející zároveň”, je navíc doplněn videem svého průběhu při realizaci v počítačovém programu. Vizuál znázorňující časový průběh a tónové výšky skladby odhaluje nápis #STAYHOME.

Emoci spojenou s pocitem “sounáležitosti v samotě” vtělil do své hudby Daniel Kidane. Nahrávka skladby, kterou na Youtube publikoval 3. dubna její první interpret, kytarista Sean Shibe, je realizovaná netradičním způsobem. Partitura volající po kvartetu elektrických kytar je zde realizovaná jedním hudebníkem synchronizací nahrávek jednotlivých partů. Rozměr skladby je i v tomto případě skromný. Jedná se o miniaturu s délkou trvání jen o něco málo delší než dvě minuty.