Karel Audy: Sólová smlouva mě potěšila
Ještě před pár lety byl mezi prvními tvářemi brněnského baletu, jednu hlavní roli tam dostával za druhou. Po přechodu do Prahy však svoji pozici musel začít budovat znovu, v silné konkurenci nejednoho ze zdejších kolegů. Neztratil se. Začali mu svěřovat nové velké role,teď přišlo i uznání „na papíře“: sedmadvacetiletý tanečník Karel Audy je od nové sezony baletu Národního divadla jeho sólistou.
Nejde se na to nezeptat: Co vás, brněnského rodáka a určitě i patriota, absolventa brněnské Konzervatoře a posléze jednoho z předních sólistů brněnského baletu přivedlo k odchodu do Prahy?
Máte pravdu v tom, že mám velmi blízky vztah k Brnu, i k tamějšímu divadlu. Z profesního hlediska mě k přestupu hnala touha po nové motivaci, změně a poznání dalších možností v tomto oboru. Nemyslím tím, že bych v Brně stagnoval nebo se neměl už co naučit. V podstatě Brno, studium i působení v divadle mi dalo vše, s čím jsem přišel do pražského Národního divadla. Ale byla to pro mě výzva vyzkoušet své možnost, a to mně lákalo.
Jak rychle jste si v Praze – a to nejen v divadle – zvykl?
V Praze jsem měl již před tím několik přátel a častokrát jsem jezdil na zdejší představení jako divák. Tudíž začátek v souboru nebyl nijak dramatický, postupem času jsem dobře poznal i ty kolegy, které jsem do té doby neznal. Je tu spousta přátelských lidí, kteří mi pomohli zjistit, jak to tu chodí.
Raymonda (Abdérachman – ND Brno)
Nebylo to vše tak zcela lehké. I když jsem zde nastoupil na určitý post, tak jsem v mnoha představeních začínal ve sboru. Ale šance přicházely rychle a já sem měl tak možnost ukázat, co ve mně je. Bylo zajímavé i pracovat s novými pedagogy, kdy stále cítíte, že je na čem dělat. To je pořád, je to taková nekonečná cesta… 🙂 A konkurence? Nemyslím, že bychom tu mezi kolegy pěstovali nějakou nenávist, ale konkurence tu určitě je. Úspěšný chce být každý.
Které ze svých dosavadních pražských rolí si nejvíc ceníte?
Cítil jste se doposud v Praze dostatečně vytížený?
Práce může být vždycky více, jde o to jaká a jestli vás naplňuje. Já osobně jsem obsazený ve většině repertoáru a na nedostatek práce si myslím nemůžu stěžovat. A jsem za to rád! Člověk se potom opravdu hodně těší na zasloužené volno. 🙂
Jak sám sebe jako tanečníka vidíte? Myslím především z hlediska typového zařazení? Máte blíž ke klasice nebo k moderně?
Rozhodně nepreferuji jedno nebo druhé, rád tančím jak klasické, tak moderní role. Kdybych tančil jen balety se stejným zaměřením, tak bych se jako tanečník asi cítil poloviční. Líbí se mi zkoušet své možnosti a snažím se své tělo a psychiku využít všestranně.
Se kterou z vašich kolegyň se vám „partneří“ nejlíp a proč?
Měl jsem možnost tančit s několika skvělými partnerkami. Například v Brně to jsou Jana Kosíková – Přibylová a Andrea Smejkalová, tady v Praze moje kolegyně Edita Raušerová, se kterou se známe už od studentských let na brněnské konzervatoři a znovu jsme se potkali zde.
Po třech pražských sezonách jste od té nové vyměnil demi smlouvu za sólovou. Co to pro vás znamená? Ocenění? Zadostiučinění? Aspoň o trochu vyšší plat? Nebo vlastně vůbec nic?
Rozhodně mě to velice potěšilo. Snažím se to vnímat, jako motivaci k další práci.
Na co se v nové sezoně těšíte nejvíc? Víte už o nějakých nových úkolech?
Mám rád období Vánoc, takže určitě na balety spojené s tímto obdobím. Jinak už teď pracujeme na nové premiéře Moonshine od choreografa Christophera Bruce a v plánu je také balet Šípková růženka v choreografii Javierra Torrese.
Máte za sebou také první choreografické práce. Jak intenzivně se chcete vlastní tvorbě věnovat dál?
Řekl jste správně, že jich zatím mnoho nebylo. Rozhodně mě tento obor také zajímá, ale až čas ukáže možnosti se v tomto směru realizovat.
Jak byste popsal sám sebe z hlediska svých vlastností? Toho, jaký jste „v civilu“? Stíháte vedle baletu nějaké mimodivadelní koníčky, záliby?
Popsat sám sebe? Myslím, že tohle je otázka spíše na mé kamarády nebo kolegy. Ale mám rád společnost a rád se směju, protože si myslím že život se má brát s humorem, aspoň do té míry, co to jde. Jinak jsem občas dost i introvert a rád si rozebírám své myšlenky. Svůj volný čas se snažím trávit se svojí přítelkyní a zapomenout na práci. Čas také věnuji studiu JAMU, kde letos pokračuji v magisterském studiu taneční pedagogiky. Ale volného času mnoho během sezony není, a proto každá chvíle odpočinku je vítaná -:)
Díky za rozhovor, ať se vám daří!
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]