Klarinetista Irvin Venyš: Chci dál rozvíjet činnost Nadace Bohuslava Martinů

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Nadace Bohuslava Martinů má na klarinetisty štěstí – v jejím čele stojí od ledna letošního roku po prof. Jiřím Hlaváčovi opět klarinetista – doc. Irvin Venyš, držitel řady prestižních ocenění a pedagog pražské HAMU, donedávna její proděkan. Vedli jsme s ním rozhovor o síle hudby Bohuslava Martinů, festivalu jeho hudby a světové a obnovené premiéře.

Irvin Venyš (foto Michael Romanovský)
Irvin Venyš (foto Michael Romanovský)

Rozsah aktivit Irvina Venyše je značný – spoluzaložil a organizuje Pražské klarinetové dny, Koncert proti totalitě, má nový projekt Czechs Cross Over. A jak četné jsou jeho aktivity, tak velká je šíře jeho interpretačního zájmu. V jeho podání můžeme slyšet jak klasický klarinetový repertoár, tak extrémně náročné sklady 20. a 21.století, které uvádí často v ansámblech nebo s komorními orchestry v českých či světových premiérách; má blízko k jazzu a jakožto původem Moravák i k cimbálové muzice. Bývá charakterizován jako „univerzální hudebník“. O hudbě Bohuslava Martinů hovoří s nakažlivým nadšením, o osobnosti tohoto všestranného hudebníka, který s přehledem a noblesou vytvářel specifický rukopis české hudby první poloviny 20. století, s nadšením neméně nakažlivým, jehož součástí je i hluboké pochopení a pokora před dílem tohoto genia. „Jsem přesvědčen, že Martinů byl velmi ryzím člověkem; od brzkého věku už nechtěl dělat věci, jejichž hodnotě stoprocentně nevěřil, i když by z nich měl finanční prospěch,“ říká. S Irvinem Venyšem jsme hovořili o jeho vztahu k dílu Bohuslava Martinů, o Nadaci Bohuslava Martinů, v jejímž čele stojí, a o tom, jak se jeho „hudební univerzálnost“ promítne do jejích aktivit. Poprvé začal s nadací Irvin Venyš spolupracovat při přípravě svého projektu Czechs Cross Over, kterým se v době covidové snažil zpropagovat naše mladé hudební skladatele. Náš rozhovor se odvíjel od tohoto bodu – kdy se aktivity Irvina Venyše setkaly a propojily s aktivitami Nadace Bohuslava Martinů. Zpětně viděno – bylo to setkání osudové.

Jak vznikl nápad na projekt Czechs Cross Over?
Projekt byl postaven na domněnce, že když nemají hudebníci kde hrát, nemají ani skladatelé pro koho psát. Zaměřili jsme se na podporu skladatelů a propagaci českého interpretačního umění. Oslovili jsme s Epoque Quartet autorky a autory s žádostí o napsání skladeb pro smyčcový kvartet a klarinet. Vznikly skladby Petra Wajsara, Alexeye Aslamase, Iana Mikysky, Jana Kučery, Jana Duška, Jana Rokyty a Miroslava Kolacii, které jsme nastudovali a nahráli ve studiu a v audiovizuální podobě v Jazz Dock. Animovaný klip ke skladbě Cimpoiasca, který vytvořila absolventka FAMU Barbora Halířová, získal dokonce ocenění Nejlepší český klip roku v rámci soutěže festivalu Anifilm. Vzniklo také CD Komp(l)ot s velkou částí těchto skladeb. Jako určitý „prapůvod“ crossoveru jsme nastudovali Martinů Kuchyňskou revue, kterou jsem měl možnost natočit s Josefem Špačkem, Petrem Nouzovským, Martinem Kasíkem, Stano Masarykem a Martinem Petrákem – byla to, troufám si říci, hvězdná sestava, moc dobře se mi s kolegy hrálo a měl jsem pocit, že jsme si to užívali všichni, i s ohledem na dobu, ve které nahrávka vznikala.

Czechs Cross Over, natáčení v Jazz Docku 11. prosince 2020 (zdroj Czechs Cross Over)
Czechs Cross Over, natáčení v Jazz Docku 11. prosince 2020 (zdroj Czechs Cross Over)

Považujete se na „univerzálního hudebníka“?
Považuji se za univerzálního hudebníka, ale to, co zrovna hraji, se snažím interpretovat na nejvyšší možné úrovni. Prostě rád hraji různé žánry a styly.

Pamatujete si vůbec, kdy jste hrál poprvé dílo Bohuslava Martinů?
Hraji jeho dílo od nepaměti – ještě, než jsem vůbec zaznamenal existenci Nadace Bohuslava Martinů. Se Sonatinou pro klarinet a klavír H. 356 jsem se setkal celkem brzy na konzervatoři a myslím, že se mě rytmicky dost natrápila. Dnes ji hraji často a rád, a natočil jsem ji dosti dávno na svém debutovém albu s Martinem Kasíkem. Naštěstí zkomponoval Martinů spoustu krásných komorních věcí, v nichž je obsazen klarinet. K mým nejoblíbenějším skladbám patří Ronda (Les Rondes H. 200), nebo Serenáda pro dva klarinety, housle, violu a violoncello H. 334 a mohl bych jmenovat další a další.

Co máte vy osobně na jeho hudbě rád?
Vzhledem k tomu, že jsem se narodil na Moravě, mám vztah k folklóru, občas se ho snažím hrát, a tak mě všechny folklórní idiomy, které Martinů v hudbě má, o to víc oslovují a hřejí u srdce. Martinů má obrovský žánrový rozsah, ale jeho skladby s folklórní inspirací moravského Slovácka, potažmo Slovenska mi jsou asi nejbližší.

Co je v současné době hlavní činností Nadace Bohuslava Martinů, jaké jsou její úkoly?
Nadace se za pomoci Institutu Bohuslava Martinů stará o vznik souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů, které je hlavní vědeckou, kritickou výzkumnou činností. Podporujeme menší i větší projekty, v nichž zní hudba Martinů, a samozřejmě náš festival Dny Bohuslava Martinů, jehož součástí je i soutěž pro mladé interprety. První koncert laureátů letošního 27. ročníku již proběhl, a i když jsem na podzim a v zimě přítomen mnoha koncertům, tento jsem si vzhledem k výkonům interpretů, ale i dramaturgii (zazněla díla L. Fišera, O. Kvěcha. B. Martinů, V. Kalabise) moc užil. Soutěž měla opravdu špičkovou úroveň jak v oboru housle, tak v oboru komorní hra s klavírem. Koncert vítězů loňského ročníku se uskuteční v rámci letošního festivalu v Sále Martinů 10. prosince. Letos vystoupí violoncellisté Vilém Vlček a Adam Klánský, barytonista Robin Červinek a sopranistka Ivana Pavlů, tedy se máme opět na co těšit. Po covidové době se začínají zvedat příjmy Nadace plynoucí z autorských práv, proto budeme moci postupně opět uvolňovat více prostředků na činnost spojenou s dílem Bohuslava Martinů a jeho interpretací.

Irvin Venyš (foto se souhlasem Irvina Venyše)
Irvin Venyš (foto se souhlasem Irvina Venyše)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments