Klavírní festival Rudolfa Firkušného přivítá v Rudolfinu světové hvězdy

„Myslím si, že je naprosto nezbytné mít kolem sebe hudbu, protože zvláště v takovéto době – vlastně to platí o každé době – je hudba něco, co je tady, co je věčné, co vždycky dojímá, co pokaždé lidi pozvedne. Hudba vám poskytne nejen velké množství potěšení, ale také hluboké uspokojení a nevšední schopnost přemýšlet a meditovat. Je to něco, co patří k civilizaci a všeobecnému lidství,” napsal kdysi skvělý český klavírista a vlastenec Rudolf Firkušný. Klavírní recitál je možná tou nejkrásnější cestou, jak nahlédnout do hlubin vlastní duše. Pokud se chcete nechat vést těmi nejlepšími, přijďte v listopadu do Rudolfina.

„Dirigovat tyhle dva je jako řídit naráz dvě formule,“ poznamenal dánský dirigent Michael Schønwandt na adresu klavíristů Lucase a Arthura Jussenových, kteří 4. listopadu Klavírní festival Rudolfa Firkušného zahájí. Na fotkách bratři působí dojmem, jako by právě vypadli z obrazu nějakého holandského mistra: silní a křehcí zároveň, elegantní, s jemnými rysy a lehce tajemným pohledem.

Program jejich pražského debutu otevře hudba vídeňských klasiků i ikonická díla první poloviny 20. století spojená s tancem. Druhá část přinese zřídka uváděnou verzi Stravinského baletu Svěcení jara, který svými rytmy inspirovanými ruskými pohanskými tradicemi působí stejně revolučně, jako při své legendární pařížské premiéře.

Koncert Anny Geniušene 5. listopadu od 15:00 hodin na HAMU se koná ve spolupráci s programem Steinway Prize Winner Concert Network, který od roku 2007 představuje vynikající mladé klavíristy, laureáty významných soutěží spojených s touto věhlasnou značkou. Koneckonců na co čekat? Jak praví slogan na stránkách Steinway & Sons, bylo by škoda vyčkávat, až budou tyto umělce opěvovat úplně všichni. Takže pokud jste zvídaví a nesázíte jen na velká jména, pak si nenechte pražské vystoupení Anny Geniušene rozhodně ujít.

„Klavír je nástroj plný ambicí. Lze na něj zahrát úplně všechno. Když ale chcete vyjádřit své pocity, svůj život, musíte k němu být naprosto upřímný,“ odhaluje Anna svůj niterný přístup ke hře. Ten projevila i v rozhovoru pro deník New York Times, kde se svěřila, že když se ve čtvrtfinále Van Cliburnovy soutěže snažila ponořit do teskných Balad Johannese Brahmse, měla před očima smutek a utrpení Ukrajinců. Do svého pražského programu zařadila vedle klasiků Prokofjeva, Čajkovského, Chopina či Schumanna také Čtyři skladby op. 302 Valentina Silvestrova, který ve svých téměř devadesáti letech uprchl z Kyjeva po vpádu ruských vojsk.

Profesor Ivan Klánský patří mezi žijící legendy české klavírní školy: doposud je stále jediným Čechem, který se dostal do finále slavné Chopinovy soutěže ve Varšavě. Pro svůj koncert 5. listopadu v Rudolfinu přizval svého syna Lukáše Klánského, který je sám úspěšným a respektovaným sólistou. Spolu zahrají v druhé polovině večera II. řadu populárních Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Pakliže se závěr ponese spíše v odlehčeném duchu, první polovina ukáže Ivana Klánského coby výsostného interpreta té nejzávažnější hudby klavírního repertoáru. Na program první půle svého koncertu vybral Šest variací F dur a Sonátu c moll s opusovým číslem 111 Ludwiga van Beethovena.

Uhrančivý program uhrančivého klavíristy Denise Kožuchina proběhne 7. listopadu v Rudolfinu. Zvolil pro něj přiléhavý název Ďábelské a božské: skladby Franze Liszta a slavné Ďáblovo schodiště György Ligetiho vás na něm zavedou do temnoty pekel i za blankytem nebes.

„Hudba není profese, je to způsob života,“ říká tento sedmatřicetiletý ruský klavírista s belgickým občanstvím. „Dnes se z vás může stát na YouTube hvězda v jedné jediné vteřině, ale nic to neznamená. Zralost si nemůžete koupit. Abyste k ní došel, musíte nejdřív žít, cestovat, vidět svět a občas i trpět,“ říká. On sám si po vypuknutí války na Ukrajině užil smutku ažaž. Tehdy prohlásil: „Stále jasněji vidím rozdíl mezi vlastí, svými kořeny a státem. Miluji svou zemi, ale nemohu souhlasit s ruskou vládou, když se chopí zbraní. To musí okamžitě přestat. Dokud nebude nastolen mír a dokud budou v čele vlády ti, kdo jsou za tuto věc, za tuto katastrofu, za tuto pohromu – ani nevím, jak to nazvat – zodpovědní, nebudu ve své zemi hrát.“

Kožuchinova spalující hra spojuje obrovské srdce s technickou dokonalostí a nekonečnými možnostmi zvuku, dynamiky a barev. Chicago Tribune napsal po jednom z jeho koncertů: „Jeho oslnivý výkon nadzvedl Orchestra Hall o několik stop nad její základy. Jen těžko si představit jiného klavíristu, který by tento nesmírně obtížný koncert uchopil energičtějším způsobem než tento rebel.“ Uvidíme, o kolik jednotek se zvedne střecha Rudolfina, až se Denis Kožuchin obuje v Praze do virtuózních skladeb Franze Liszta.

„Vše, co se týká Piotra Anderszewského, je výjimečné a vymyká se jakýmkoli normám,“ vyjádřil se na adresu tohoto polského klavíristy slavný režisér Bruno Monsaingeon, jenž o něm natočil snímek Unquiet Traveller. Jeden z nejvýše ceněných hudebníků současnosti závěrečným koncertem 9. listopadu vrací na festival po pěti letech. Hudební kritici se při jeho poslední návštěvě předháněli v superlativech jeho interpretace bachovského programu v Rudolfinu. Bachem zahájí i program svého listopadového koncertu v Rudolfinu: tentokrát uvede monumentální Partitu e moll. Svého oblíbeného skladatele Anderszewski doplní o hudbu ze své rodné země, od polského klasika 20. století Karola Szymanowského. Druhá polovina večera pak přinese tvorbu autorů spojených s Vídní. Otevře ji sevřená a mysteriózní miniatura Antona Weberna, a vyvrcholí provedením jednoho z nekrásnějších a nejhlubších děl Ludwiga van Beethovena, předposlední jednatřicátou klavírní sonátou.