Komenského Labyrintem připomněla Lípa Musica odkaz Petra Ebena

Lípa Musica, hudební festival rozkročený mezi Liberecký a Ústecký kraj a blízké německé příhraničí, v nedělní podvečer poprvé navštívila Ústecký kraj, konkrétně jedno z jeho nejmystičtějších míst, baziliku Panny Marie ve Filipově u Rumburka. S programem Labyrint světa a ráj srdce zde vystoupili varhaník Tomáš Thon a recitátor Marek Eben.

 

Dílo Labyrint světa a ráj srdce má pro festival velice výjimečný a symbolický význam. Poprvé jej festival uvedl během svého prvního ročníku. O jeho varhanní provedení se tehdy postaral v České Lípě sám jeho autor Petr Eben a posluchačům koncertu připravil výjimečný zážitek. Podruhé pro festivalové publikum provedli Komenského Labyrint jako poctu skladateli k jeho nedožitým osmdesátým narozeninám Tomáš Thon a Marek Eben v roce 2009. Nyní festival srdeční a milým způsobem symbolický program uvedl potřetí. A nutno dodat, že Komenského texty jsou nadále natolik aktuální, že je Labyrintu stále zapotřebí.

Možná se jedná o stěžejní dílo české literatura jako takové, ale kdo z nás ho opravdu přečetl? Já sám jsem na střední škole, když se probíral Komenský, pokládal za důležité číst spíše prokleté básníky a beatniky. Byla to ale křivda na českém mistru, jak jsem během večera pohříchu uhlídal. Je v něm obsažen skvělý jazyk, vtip, nadsázka, mrazivá nadčasovost a platnost. Petr Eben se tématu chopil v osmdesátých letech. Hledání rovnováhy v životě a činech, morální integrity a duchovního naplnění, bylo však stejně důležité tehdy i dnes.

Obsah díla tvoří z improvizací vzešlá varhanní pásma, která jsou předělována recitacemi z Komenského příběhu o zbloudilé duši hledající naplnění. Podoba varhanního doprovodu je vždy odvislá také od stavu nástroje. Varhany v kostele ve Filipově vlivem vysokých letních teplot nebylo jednoduché zprovoznit, pořadatelům v tom pomáhal narychlo povolaný varhanář z německého Bautzenu. Během večera se tak mohly objevit problémy s nástrojem, což se naštěstí nestalo. Zvuk královského nástroje byl plný, hřímající a úžasný. Tomáš Thon za varhanami dosáhl pestré výpravy celého díla, myšlenky obsažené v textech nástroj pod jeho rukama natolik skvěle reflektoval, že jejich obsahy a významy nemohly k publiku promlouvat více. Tomáš Thon plasticky zobrazoval chaos, hemžení a lopotění lidské civilizace a společnosti, dokázal skutečně dát hudební podobu recitovanému textu.

„Jaké toto potvory já vidím…“, praví se v textu o lidském pokolení, a do toho se spouští tíživá válcující hudební plocha, ve které je vrchovatě chaosu a jen málo světlých míst. „Každý je své smrti strůjcem…“ praví Komenský a napadá lidskou krátkozrakost, touhu po nehluboké kratochvíli a poživačnost, jež společnost vedou do záhuby. A opět pokračují temné až děsivé hudební plochy, které jen místy prosvětlují momenty harmonie.

Marek Eben Komenského text přednášel s velkou dávkou nadhledu a minimem patosu. Dokázal prodat Komenského staročeštinu za literární skvost a navíc důsledně, zároveň však lidsky a s vtipem sdělit jeho obsah. Místy na sobě nemohl nedat znát, nakolik jej samotného Komenského text baví a promlouvá k němu.

Ve varhanním doprovodu došlo i k angažmá motivů z lidových písní. Takto například po recitování stati o instituci manželství nazvané Sladké okovy zněla rozpracovaná variace lidové písně Ej lásko, lásko. Toto užití lidové písně v rámci díla působilo šarmantně, plasticky a méně abstraktně než předcházející části.

V dalších částech byl obsažen Komenského kritický pohled na školství, který nabízel současné analogie na téma korupce na školách nebo na rovné příležitosti ke vzdělání. Jindy zase text kritizoval ty, kdož na místo poctivé práce sází na štěstí. Za největší prohřešek potom Komenský považuje neochotu uznat vlastní prohřešky ani na prahu smrti. Ta následně ve víru tvořeném píšťalami varhan roztančila podivný, hektický a místy dokonale temný dance macabre. Když zmatená duše nedojde klidu ani ve chrámu moudrosti krále Šalamouna, začne se teprve poté obracet sama k sobě, sžírána zděšením nad vlastní nicotností a chybným úsudkem o sobě samé. Z obrovského rozčarování náhle vyjde jediné východisko, kterým je návrat do vlastního srdce a k Bohu. „Navrať se odkud jsi přišel, navrať se do srdce svého a zavři za sebou dveře.“

Marek Eben a Tomáš Thon společně provedli posluchače nesmírně poutavým a výpravným programem. Zároveň prostřednictvím Komenského Lybiryntu poskytli mapu k návratu duše z bloudění. Velice mocný morální apel Komensko-Ebenova opusu by měl občas slyšet každý. A jsou lidé, kterým by se měl pouštět do uší hned po ránu.

 

Hodnocení recenzenta: 95 %

 

Labyrint světa a ráj srdce
Petr Eben / Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce, pro varhany a recitaci
Neděle 23. září 2018, Filipov u Rumburka, Bazilika Panny Marie

Tomáš Thon – varhany
Marek Eben – umělecký přednes