„Hudební jazyk Telemanna a Bacha je velice rozdílný. Přestože byli současníci a velmi dobře se znali, jsou to dva úplně jiné světy. Právě proto ale výborně fungují v rámci jednoho programu, navzájem se doplňují,“ uvedl v jednom z dřívějších rozhovorů Nicholas Kraemer a dodal: „Bachova hudba se mi nikdy neomrzí. Je v ní neustále co objevovat.“
Braniborské koncerty Johanna Sebastiana Bacha představují největší a nejucelenější dochovanou sbírku jeho koncertů v originálním obsazení. Šestice skladeb, kterou sám Bach nazval „Šest koncertů s více nástroji“, zachycuje šíři barokního koncertantního stylu a využívá mimořádně pestré nástrojové obsazení tehdejšího orchestru. Dnes ustálený název „Braniborské koncerty“ vznikl až v 19. století podle markraběte Christiana Ludwiga von Brandenburg-Schwedt, jemuž Bach roku 1721 své dílo věnoval. Skladby souvisejí s Bachovým působením v Köthenu, kde měl k dispozici výtečný dvorní orchestr; markrabě však podobným tělesem nedisponoval, a koncerty proto za Bachova života zřejmě nikdy neprovedl.
Nicholas Kraemer patří k průkopníkům historicky poučené interpretace a k výrazným osobnostem mezinárodní hudební scény. Svou kariéru zahájil jako cembalista, dnes je vyhledávaným dirigentem specializovaných i moderních orchestrů a hlavním hostujícím dirigentem chicagského souboru Music of the Baroque. Působil také v čele Irish Chamber Orchestra, London Bach Orchestra či English Touring Opera a založil The Raglan Baroque Players. Jeho repertoár sahá od Monteverdiho po současnost, zvláštní místo v něm však zaujímá hudba G. F. Händela. S jeho Mesiášem v roce 2024 debutoval u České filharmonie společně s Pražským filharmonickým sborem a britskými sólisty; kritikou oceňované provedení patřilo k vrcholům sezony. O rok později se do Česka vrátil s Bachovou Mší h moll.
