Koncert Moravské filharmonie k české státnosti

  1. 1
  2. 2
Moravská filharmonie Olomouc provedla 26.10.2018 v olomoucké Redutě Smetanovu Mou vlast, čímž korunovala olomoucké oslavy 100 let výročí vzniku samostatné Československé republiky. Událost měla slavnostní ráz a výkon byl odměněn nadšenými ovacemi publika.
Témata:Má vlast
Moravská filharmonie Olomouc, foto FB Moravské filharmonie

Moravská filharmonie Olomouc letos hraje svou 73. koncertní sezónu a řadí se tak mezi mezi nejstarší české symfonické orchestry. Hudba Bedřicha Smetany dlouhodobě patří do jejího kmenového repertoáru. Jen Mou vlast orchestr provedl za posledních 6 dní pošesté a další koncerty ho čekají v následujících dnech.

Orchestr řídil Stanislav Vavřínek, nově jmenovaný šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice, rodák z Uherského Hradiště a absolvent brněnské JAMU se netají svou sympatií k moravským orchestrům, které dle jeho slov vynikají nad regionální orchestry z Čech, a samozřejmě k moravskému publiku. Vavřínkovo pojetí Mé vlasti by se krátce dalo charakterizovat vysokými tempy, tempovou a rytmickou stálostí a emocionální vypjatostí. Souhra jednotlivých nástrojových skupin byla výborná. Celý večer byli orchestr i dirigent na jedné vlně a tempové změny probíhaly lehce bez nejmenších problémů. A na jedné vlně s účinkujícími bylo i publikum. Olomoucké publikum bylo soustředěné, zapálené. Potlesk byl bouřlivý, s výkřiky, a samozřejmě vstoje – zaslouženě. O co víc jsem byl potěšen, když jsem shledal, že v publiku jsou i mladí lidé a zahraniční návštěvníci.

Slavnostní atmosféru doplnila státní vlajka a hymna, zazněla i hymna slovenská, neboť na událostech roku 1918 se Češi a Slováci podíleli spolu. Sto let samostatného státu je významné jubileum, které nutí posluchače ponořit se v paměti do historie. Má vlast provázela české posluchače v těch nejdůležitějších momentech. Připomeňme například legendární nahrávku Talichova podání z roku 1939, které za okupace svou neopakovatelnou výbušnou emocionalitou a obrovskými tempovými a dynamickými kontrasty ztvárňovalo nářek a zklamání národa zrazeného Mnichovem, nebo nahrávku Ančerlovu z roku 1968 charakteristickou tempovou stálostí a hlavně dynamickou a zvukovou vyrovnaností. A samozřejmě je tu zahajovací koncert prvního porevolučního Pražského jara z roku 1990 pod taktovkou Rafaela Kubelíka a v radostných, dopředu se ženoucích tempech.

Pojďme nyní k jednotlivým básním olomouckého koncertu. Vyšehrad byl tempově rychlejší, než jak jsme zvyklí ho slýchávat. Harfistka začala neobvykle energicky a temperamentně a dechové nástroje v podobném duchu pokračovaly. Jako by se dirigent nechtěl zdržovat úvodní větou, protože to důležité mělo teprve přijít. Zpěv věštce, slávu Vyšehradu i jeho zboření husity prosvištěl stálým a neměnným tempem a rezignoval na jakoukoliv monumentalitu. Ta přišla teprve v závěru skladby, čímž se vznikl kompaktní oblouk a skladba získala jasný tvar.

Ve Vltavě  Vavřínek zvolil zběsilé tempo na hranici hratelnosti a díky technické erudici dřevěné dechové sekce prameny Vltavy opravdu dělaly dojem divoké bystřiny. Hlavní téma potom bylo nejen rychlé, ale mělo i velký dynamický rozsah hlavní melodie. Polka byla extrémně rychlá, zřejmě po vzoru Kubelíka. Zvukově výjimečně dobře se zdařila Luna a rej rusalek, ovšem nejcennější byly Svatojanské proudy, kde se naprosto nemilosrdně ujaly dominance tuba a pikola. V obrovské mase zvuku vynikaly ten nejvyšší a ten nejhlubší nástroj, což dodalo zvuku plasticitu.

Epická Šárka byla a má být nejemocionálnější  skladbou celého cyklu. Vavřínek i zde poctivě držel nasazené tempo a nikde neuhnul. Velký dynamický rozsah dal úvodu skladby tolik potřebnou emocionalitu. Jezdecká scéna byla tempově na horní hranici. Zde dominovaly dechové nástroje a smyčce byly upozaděny. Milostná scéna, stejně jako úvod, byla zahraná metronomicky přesně, ovšem s výraznou dynamikou včetně příznačných „vzdechů“. Veselí a opájení Ctiradovy družiny medovinou mělo od prvního tónu jednotné tempo a dynamiku, tempo se drželo až do konce scény beze změny. Po zaznění Šárčina lesního rohu jsme slyšeli první opravdové pianissimo, ze kterého vyšlo až neuvěřitelné crescendo molto ústící do závěrečného vraždění spících mužů zákeřnými ženami.

Dramaturgickým krokem zpět bylo dle mého názoru zařadit po Šárce přestávku. Je to zbytečné podcenění obecenstva, protože průměrně vzdělaný posluchač opravdu zvládne udržet soustředěnost na celý cyklus. V poslední době už se stává standardem hrát Mou vlast bez přestávky, jak vidíme na příkladu Jiřího Bělohlávka nebo posledních ročníků Smetanovy Litomyšle nebo Pražského jara. Pokud už pořadatel cítí nutnost dělit ucelený cyklus, potom je logičtější umístit přestávku až před Tábor. Vždyť první čtyři symfonické básně byly komponovány v letech 1874-1875 (zatím bez autorovy představy o výsledné podobě díla) a poslední dvě (tématicky úzce spjaté) s odstupem v letech 1878-1879 – jejich smyslem už bylo spojit všech šest symfonických básní do uceleného cyklu.

Čtvrtou symfonickou báseň, Z českých luhů a hájů, pojala Moravská filharmonie jako technickou exhibici. Vavřínek začal v obvyklém tempu, široce a monumentálně a od začátku forte. Fugatová část byla precizní a nástup lesních rohů jemný a decentní, lyrické části barevné a plné výrazu. Pozornost si však zasloužil návrat hlavního tématu ve velmi svižném, tanečním tempu, které před koncem ještě zrychlilo. Souhra přesná, tempo závratné, vše s přehledem. Není divu, že se publikum neudrželo a naprosto spontánně propuklo v aplaus nehledě na kulturní zvyklosti.

Tábor je z celého cyklu skladatelsky nejcennější básní a též nabízí nejvíce možností interpretačních přístupů. Vavřínek se i zde držel jednotného a neměnného tempa (tedy v místech, kde nebylo autorem stanoveno jinak), a díky tomu vyšla celá druhá část skladby (tedy od místa expozice nefragmentovaného husitského chorálu na konci úvodu až do jeho „vykrystalizování“ v plné kráse) jako jeden tah a gradace. Tábor přece znázorňuje „pevnou vůli, vítězné boje, stálost, vytrvalost a tvrdošíjnou neústupnost“ husitů!

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na