Cílem souboru zaměřeného na soudobou hudbu nebylo vylepšovat nebo upravovat Smetanovu hudbu, ale zjistit, jak promlouvá k dnešním autorům, případně i k posluchačům, a jak její vnímání ovlivnily hluboké proměny kultury i životního stylu.
„Jsme velmi zvědaví, co z toho nakonec bude. V opravdové úctě k mistrovi si dovolíme parafráze, transkripce, koláže, montáže, reinstrumentace jeho geniálního díla v duchu rebelie, která ovšem nemá destruktivní, ale naopak konstruktivní charakter,“ uvedl dirigent Pavel Šnajdr.
Výzvu přijali Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Novák – Zemek, Miroslav Tóth a Daniel Forró. Každý z nich nově pohlédl na jednu část Smetanova cyklu, konkrétně tedy na Vyšehrad, Vltavu, Šárku, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník.
Má vlast měla premiéru 5. listopadu 1882 v Praze. Postupně se stala jedním ze symbolů české státnosti, byla využívána k pozvednutí národního cítění i zneužívána v propagandě. Podle hudebníků z Brno Contemporary Orchestra se její vlastní hudební sdělení mnohdy ztrácelo v nánosech veškeré slavnostnosti, symboliky a naučené úcty.
