Koncert pedagogů HAMU “Svár teorie s praxí” byl věnován převážně varhanní tvorbě

Již osmnáct ročníků má za sebou pravidelný koncert pedagogů HAMU, kteří jsou současně skladateli i hudebními teoretiky nebo se společně se skladbou zabývají i nahráváním a režií zvuku. Tento koncert pravidelně dokazuje, že teoretické úvahy tvůrce nelimitují jeho hudební invenci, mnohdy dokonce jde teoretizování hudební tvorbě naproti, a skladatelé z něj získávají hodnotné podněty. Název koncertů převzal zakladatel této tradice profesor Jan Vičar ze stejnojmenné knihy Emila Hradeckého o Paulu Hindemithovi, který svůj čas dělil mezi teorii a praxi a z tohoto propojení vytěžil mimořádné umělecké i vědecké výsledky. Poslední ročníky jsou též spojeny s vědeckou konferencí, která dává prostor studentům i pedagogům prezentovat své teoretické zájmy a jejich referáty jsou pak vydány ve sborníku.

Letošní koncert se konal 4. listopadu v sále Martinů a byl věnován z větší části varhanní tvorbě. Dramaturgie večera i přípravy konference se obětavě ujala vedoucí katedry zvukové tvorby docentka Sylvie Stejskalová. Finančně byla akce podpořena nadací OSA. Na koncertě vystoupili absolventi varhanního oboru na HAMU, dnes již uznávaní interpreti Pavel Černý, Daniel Knut Pernet a Drahoslav Gric.

Pořad otevřela Sonáta pro varhany Lukáše Matouška. Interpret Drahoslav Gric v ní nalezl mnoho myšlenkové hloubky i účinných kontrastů. Celek je vystavěn ze čtyř vět I. Passacaglia, II. Invocazione (Invocatio), III. Elevazione (Elevatio), IV. Toccata (in stille di J. S. Bach). Přestože podle slov autora je poslední věta opřena o bachovské figurace, její smysl je založen na Matouškově melodicko-harmonickém svébytném kompozičním myšlení, které se úspěšně vyhýbá zaužívaným stereotypům.

Následovala skladba etnomuzikologa Vlastislava Matouška pro hlas a varhany Algoritmus návratu „Et revertatur…“ s mottem: “Kdo odpovídá, mýlí se.” (Buddha). Jako mnoho autorových skladeb i tato má charakter meditace, která se jen zvolna vyvíjí, zde pak na bázi nárůstu varhanního akordu intonuje soprán diatonické kroky a do jeho úst autor vkládá biblický text o vzniku a zániku člověka. Skladbu v kontemplativní relaci provedla zpěvačka Anežka Matoušková za doprovodu Pavla Černého.

Meditace o dvou větách pro varhany a cembalo „…a vysvoboď nás ode všeho zlého“ od Jiřího Bezděka, nynějšího vedoucího katedry hudební teorie, se ujali Pavel Černý a u cembala Daniel Knut Pernet. Jejich interpretační i registrační koncepce opět dokázaly, že varhany v této skladbě cembalo nepřekrývají a že na základě jejich kooperace vzniká nosné hudební sdělení. Dvouvětá meditace je komponována se záměrem, aby se hudba centralizovala k jednomu refrénu, ideji křesťanského dobra.

Po přestávce zaznělo hned několik světových premiér. První pocházela z pera Daniela Knuta Perneta, skladba s názvem Frygická píseň pro flétnu a varhany. Přívlatek v názvu poukazuje k ústřednímu archaickému modu. Jeho realizace však má uvolněnou formu, sledující v melodice i harmonii svět impresionismu. Skladba má silnou posluchačskou atraktivitu, a lze proto předpokládat její velkou oblibu u interpretů. Pestrý tempový průběh i melodický náboj vystihla s nadhledem flétnistka Tatiana Pernetová i autor, který se sám ujal varhanního partu.

Stejné posluchačské sympatie vzbudila i skladba zvukového inženýra Ondřeje Urbana Filipovský zázrak pro flétnu, housle a varhany, kterou zahráli Monika Urbanová, Tatiana Pernetová a Daniel Knut Pernet. Autor skladby uvedl ke vzniku díla následující zajímavé vysvětlení: „Skladba měla premiéru 15. srpna 2021 v poutní bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů. Toto významné mariánské poutní místo je spjaté se zjevením Panny Marie dne 13. ledna 1866 a uzdravením Magdaleny Kade. V monumentálním poutním kostele s čestným titulem bazilika minor se konají pravidelné česko-německé mše svaté a varhanní koncerty. Filipov je nejmladším mariánským poutním místem v Diecézi litoměřické. Pro přenesení atmosféry zázraku uzdravení do dnešního koncertu byla mírně upravena – na místo anglického rohu zahraje flétna.“

Jako skladatel se pak představil i Pavel Černý v drobně vtipném Capricciu ADHD poukazujícímu k uměleckým ambicím nositelů stejnojmenné psychické poruchy. Ve skladbě se její autor prokázal též jako zdatný pianista.

Večer završila fantazie Dveře pro trombon a varhany od Jana Vičara. Průběh skladby přináší mnoho možných konotací, od parafráze na Ebenova Okna až po nejrůznější synonyma „dveří“ pocházející ze všech jazykových variant. Autor nabízí pro aleatorní plochy i geografické podněty z přiložených obrázků zchátralých dveří ubohého venkovského stavení, dvě brány do Baptisteria ve Florencii od Lorenza Ghibertiho, „dveře do pekla“ v poušti Kamakura v Turkmenistánu, „bránu do nebes“ na Bali, středočeskou krajinu označovanou jako Porta Bohemica i Moravskou bránu. Stejně tak mohou interpreti také improvizovat na některý z notovaných úseků. Oba nástroje jsou vybaveny nepřeberným množstvím nakomponovaných nástrojových fines, které ještě dále dotvořil um pozounisty Roberta Kozánka a varhaníka Pavla Černého. Vičarova kompozice je plná dramatismu i soudobé hudební poezie, která organizuje promyšlený kompoziční plán.

Letošní ročník Sváru se opět vydařil. Jak ukazuje již jeho dlouholetá tradice, jedná se o hudební akci, která má stále co říct.

Svár teorie s praxí
4. listopadu 2021, 19:30 hodin
Sál Martinů, HAMU

Program:
Lukáš Matoušek: Sonáta pro varhany 
Vlastislav Matoušek: Algoritmus ET REVERTATUR… pro Vox Humana et Organum 
Jiří Bezděk: „…a vysvoboď nás ode všeho zlého“, meditace o dvou větách pro varhany a cembalo 
Daniel K. Pernet: Frygická píseň pro flétnu a varhany
Pavel Černý: Capriccio ADHD pro klavír 
Ondřej Urban: Filipovský zázrak pro flétnu a varhany 
Jan Vičar: Dveře pro trombón a varhany 

Účinkující: 
Pavel Černý ­− varhany
Drahoslav Gric ­− varhany
Daniel K. Pernet − varhany, cembalo
Tatiana Pernetová − flétna
Anežka Matoušková − zpěv
Vlastislav Matoušek − šakuhači
Monika Urbanová − housle
Robert Kozánek – trombon