Michal Nejtek a Michal Wróblewski společně improvizovali a překvapili

  1. 1
  2. 2
Na programu koncertu, který se konal 9. listopadu 2021 v kapli Atria na Žižkově, byla díla soudobých skladatelů Michala Nejtka (1977) a Michala Wróblewského (1988). Zaznělo šest komorních skladeb včetně premiéry Wróblewského Dogmatických miniatur (2020), a to v podání celkem devíti hudebníků. Po zajímavém programu, jehož součástí byla do velké míry jazzová improvizace, následovalo překvapení (nejen) pro posluchače.

Michal Wróblewski a Michal Nejtek (zdroj Atrium na Žižkově)
Michal Wróblewski a Michal Nejtek (zdroj Atrium na Žižkově)

Michal Nejtek začal svou tvůrčí dráhu na konzervatoři v Teplicích, navázal studiem skladby u Svatopluka Havelky na Hudební fakultě AMU v Praze a poté pokračoval v doktorském studiu na JAMU v Brně. Skladby od něj objednávaly prestižní zahraniční festivaly soudobé hudby jako je Donaueschingen Festival či například Varšavský podzim.

Oba skladatelé jsou také aktivními interprety. Michal Nejtek je klavírista, Michal Wróblewski je jazzový saxofonista. Oba mají zčásti své zázemí v jazzu. Dvě Wróblewského skladby pro altsaxofon a klavír tak předvedli společně. Nebyla to ovšem jejich první spolupráce, zkušenost společné hry už toto duo získalo v rámci uskupení Nejtek-Klápště-Wróblewski. S interprety, kteří se na koncertu podíleli, každého skladatele rovněž pojí i další společné projekty.

V první části koncertu zaznělo pět kratších kusů, zatímco ta druhá navazovala premiérou Wróblewského Dogmatických miniatur a také jedním překvapením, jež bylo publiku slíbeno již na začátku. Večer zahájil Nejtkův kvartet Trois morceaux délicieux pro klarinet, klavír, housle a violoncello (2016). Skládá se ze tří kontrastních vět, z nichž je každá, dá se říci, ochutnávkou neobvyklých témbrů a barev, kterých je toto jinak zcela běžné obsazení schopno.

Jako druhá skladba od Michala Nejtka zazněly Drei Familienstücke pro housle a violoncello (2016). Je to nápaditý, emotivní a místy až trochu agresivní dialog, jenž se vyvíjí napříč jednotlivými větami. Krátký motiv, který zazní nejprve ve violoncellu, ihned pokračuje v houslích. Nástroje se střídají rychle, navzájem si skáčou do řeči. Klidnější plochy jsou opět střídány těmi kontrastnějšími. Nahrálo tomu i umístění hudebníků, kteří byli posazeni těsně proti sobě. V podání charizmatických interpretů, houslisty Milana Jakeše a violoncellisty Štěpána Drtiny, byly tyto kontrasty správně na hraně: nepůsobily přehnaně, ale dost silně na to, aby byly přesvědčivé. Svědčilo o tom i nadšené přijetí skladby publikem.

Tasted Thoughts pro klarinet (2015) věnoval původně Nejtek virtuóznímu saxofonistovi a klarinetistovi Pavlu Zlámalovi. V rámci koncertu ji předvedl sólista Jiří Mráz. I zde byly nápadné extrémní dynamické kontrasty, a také umné zacházení s mikrointervaly i alikvotními tóny.

Michal Wróblewski se zabývá improvizovanou hudbou. Vystudoval hru na saxofon a klarinet na Konzervatoři Jaroslav Ježka, později navázal studiem jazzu na VOŠ Jaroslava Ježka. V současnosti se věnuje teoretickému výzkumu improvizace v rámci doktorského studia na JAMU. Má bohatou zkušenost spolupráce se soubory jak v Česku, tak v Norsku, kde se poprvé ocitl během studijního pobytu.

V první části koncertu zazněly dvě skladby Wróblewského, Son of Mingus a Pravidla moderního jazzu, obě pro altsaxofon a klavír. Michal Wróblewski je předvedl spolu s Michalem Nejtkem. Jedná se o složitější kontrapunktické kusy s podílem improvizace. V názvu první skladby odkazuje skladatel k Charlesu Mingusovi, slavnému americkému jazzmanovi 20. století. “Pravidla moderního jazzu” je výraz zajímavý sám o sobě. Stěží si přece dovedeme představit freejazzovou skladbu, jež je vázána nějakými striktními pravidly. Skladba dokazuje, že Wróblewskému jde spíše o pohrávání si s ideami pravidel, nikoliv o jejich utvrzení. Jakýmsi pravidlem je zde jenom schopnost interpretů dotvářet hudbu v okamžiku.

Pro druhou část koncertu byla přislíbena premiéra Wróblewského Dogmatických miniatur a jisté překvapení na konci. Dogmatické miniatury byly napsány pro zvláštní kvinteto: housle, klarinet, klavír, kytarové banjo a bicí nástroje. Skladatel se nechal inspirovat jedenácti dogmatickými tvrzeními o umění a hudbě, které mu posloužily jako konceptuální základ pro stejné množství miniatur. Poněkud nedogmatické obsazení (zejména banjo, tradiční element hudby country) umožnilo skladateli si zajímavým způsobem pohrát s nástrojovými barvami.

Slíbeným překvapením se stala řízená improvizace na partituru Anthony Braxtona Language Types. Partiturou to však nazveme jen s jistou nadsázkou. Braxton nezaznamenává noty, nýbrž pouze určité hudební parametry (obecnější charakteristiky délky či akcentů), a to pomocí speciálních grafických znamének. Jeho zápis tak připomíná spíše diagram nabízející dvanáct „jazykových typů“, tedy obecně naznačených způsobů hry na jakýkoli nástroj. Pořadí fragmentů, jejich přesnou délku či konkrétní instrumentální barvu nechává na dirigentovi. Nejedná se tedy vysloveně o instrukce, ale o jakýsi výchozí bod pro improvizaci. Finální podoba díla tak vzniká teprve v okamžiku jeho provedení. Bude pokaždé jiná, jelikož se odvíjí od momentálního rozpoložení dirigenta a interpretů. Zdá se, že ani hudebníci samotní nevěděli s jistotou, kterou další pasáž budou muset předvést. Dozvídali se to společně s námi, posluchači, když jim dirigent gestem ukazoval patřičné číslo. Tyto fragmenty fungují podobně jako slova, jež se dají téměř libovolně kombinovat a vyslovovat pokaždé s odlišnou intonací.

Skladby obsahující improvizaci, ať už ve větší či menší míře, představují nepochybně zvláštní výzvu nejen pro interprety, ale i pro skladatele. Nezbytná je dokonalá spolupráce autora s hudebníky, jimž vlastní dílo ponechává k dalšímu dotvoření. Samotná otázka autorství není v tomto případě zcela jednoznačná. Podíl interpretů, ačkoliv je významný i v případě hudby prokomponované, může zde mít rozhodující roli. Skladatelé a hudebníci, kteří se na tomto koncertu podíleli, ovšem mají již zkušenost spolupráce. Předvedené skladby a improvizace tak přinesly potěšení nejen účinkujícím, ale i posluchačům.

Michal Nejtek a Michal Wróblewski – Dogmatické miniatury
9. listopadu 2021, 19:30 hodin
Atrium na Žižkově

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments