Konec jednoho slavného operního domu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století prožívalo město New York značný boom. Celých dvanáct let, kdy starostou byl potomek německých přistěhovalců Robert F. Wagner jr., město prudce měnilo svou tvářnost. V severní části ostrova Manhattan, na západ od Central Parku vyrostlo v kdysi nepříliš hostinných končinách, do jejichž blízkosti byl situován děj West Side Story, na rozloze více jak šest hektarů velkoryse plánované středisko institucí, jejichž posláním je pěstovat takzvané živé umění, divadlo ve všech jeho formách a hudbu, které dostalo název Lincoln Center for Performing Arts. Bylo vybudováno na místě někdejšího Lincolnova náměstí. O původu jeho názvu se Newyorčané přou. Jedni tvrdí, že to bylo na počest Abrahama Lincolna, jiní zase, že jejich majitelem byl majitel pozemků, který se jmenoval Lincoln.Ať už to bylo jakkoli, skutečností je, že vznikl znamenitý, architektonicky výtečně a funkčně řešený prostor, který hostí řadu významných uměleckých institucí a škol. Prostoru vévodí proslulá piazza s vodotryskem, lákající k příjemnému oddechu. V čele je impozantní budova Met, po její pravé straně z pohledu návštěvníka piazzy další honosná budova, sídlo Newyorské filharmonie. Ta nese jméno milionáře a mecenáše Avery Fischera, který výrazně přispěl k modernizaci budovy, především k vylepšení její akustiky, jež byla od počátku pokládaná za spornou.Po levé straně Met stojí další velká a výstavná budova, která donedávna po velkou část večerů zářila svými světly na prostor piazzy podobně jako dvě výše jmenované. Několik let už ale je v této budově, původně při svém otevření v roce 1962 nazvané New York State Theatre, po většinu večerů za jejími velkými skly tma. Od roku 2008 nese jméno Davida H. Kocha, naftového a olejářského multimilardáře, ultrapravicového politika, pro něhož Barack Obama je „zarytý socialista“, ale také jednoho z nejvýznamnějších žijících filantropů v USA, který má nesmírné zásluhy především v boji s rakovinou. Pojmenování, které bylo budově přiděleno na padesát let, si zasloužil tím, že poskytl na opravu a renovaci budovy 100 milionů dolarů.Toto divadlo bylo otevřeno jako druhá ze tří centrálních budov Lincolnova  centra v roce 1962. Avery Fischer Hall je o dva roky starší a Met byla, jak známo, slavnostně otevřena 16. září 1966 světovou premiérou opery Samuela Barbera Antonius a Kleopatra. Budova New York State Theatre byla koncipována jako velkoryse řešené baletní divadlo, od počátku sloužila ovšem i dalším aktivitám. V prvních letech se tu hrála řadu úspěšných muzikálů, které se sem přemístily z Broadwaye, jako byl Carousel, Annie Get Your Gun, Jižní Pacifik, Král a já a další. 22. února 1966 poskytla tato budova především přístřeší instituci zvané New York City Opera. Stalo se tak při premiéře opery soudobého argentinského skladatele Alberta Ginastery Don Rodrigo, jejíž děj je situován do Španělska v osmém století. Titulní tenorovou roli hrál a zpíval tehdy začínající Plácido Domingo.

Dějiny newyorské městské opery jsou ovšem o dost starší. V té době byla už i podle amerických měřítek, podle nichž je za dosažení dospělosti považováno jednadvacet let, plnoletá. Vznikla v roce 1943 jako alternativa k Metropolitní opeře. Velkou zásluhu na jejím založení měl tehdejší neworský starosta Fiorello La Guardia, jedna z nejpozoruhodnějších osobností v dějinách moderního New Yorku.Tento velký malý muž (měřil jen nějakých 152 až 155 centimetrů) byl starostou Velkého jablka plných dvanáct let, od roku 1934 do konce roku 1945, tedy v době prezidentství Franklina D. Roosevelta. Ačkoli Roosevelt byl demokrat, La Guardia byl příslušníkem republikánské strany a protestantským synem italsko-židovských přistěhovalců. O New York se významně zasloužil, jeho jméno připomíná název ulice a pomník v centrální části města, muzikál Fiorello! autorů Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina II., ale především newyorské vnitrostátní letiště, které rovněž nese jeho jméno.

La Guardia chtěl jako protiklad světové orientované a dle jeho názoru yankeeské Metropolitní opery vytvořit městské operní divadlo, jež by nebylo přepychovou institucí jako Met, ale lidovou operou, jak ji nazýval, operou, která bude určena především pro obyvatele New Yorku, pro mladé lidi a pro rozvoj amerického operního umění. A tomuto účelu New York City Opera od svých začátků věrně sloužila. Jejím prvním působištěm byla divadelní budova na 55. západní ulici a zahajovacím představením byla  21. února 1944 Pucciniho Tosca, po níž následovala Flotowova Marta a Bizetova Carmen.Všechny tyto opery byly provedeny pod taktovkou prvního ředitele a uměleckého šéfa, dirigenta Laszlo Halasze. V roce 1945 se New York City Opera stala první významnou americkou operní scénou, na níž v klasickém repertoáru vystoupil zpěvák barevné pleti. Byl jím někdejší první představitel Porgyho při premiéře Porgyho a Bess v roce 1935, barytonista Todd Duncan, kterého si pro titulní roli ve své opeře vybral sám Gershwin. V NYCO zpíval v roce 1945 Tonia v Leoncavallových Komediantech. O rok později ho následovala v titulní roli Madamy Butterfly Camilla Williams, jež se později proslavila jako představitelka Bess při četných zahraničních zájezdech inscenace Gershwinovy opery a tím, že na legendárním shromáždění 28. srpna 1964 před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu, na němž Martin Luther King pronesl svůj památný projev „I have a dream“, zpívala hymnu Spojených států.

0 0 vote
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments