Konference pro varhany: je jich u nás 6 až 10 tisíc

V Respiriu Lichtenštejnského paláce v Praze se tuto středu 30. listopadu 2016 konala Konference pro varhany. Sérii přednášek na téma varhan, jejich postavení ve společnosti, ale i financování a kvality oprav, pořádal spolek PROVARHANY ve spolupráci s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění v Praze.

V úvodu všechny přítomné přivítal děkan Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze Vlastimil Mareš. Poté následovalo úvodní slovo hlavního iniciátora této konference Pavla Svobody. Tento varhaník a doktorand HAMU také celou akci moderoval.

Na konferenci postupně vystoupili Petr Koukal – hlavní organolog Národního památkového ústavu, Stanislav Přibyl – generální sekretář České biskupské konference, Jaroslav Tůma – varhaník a pedagog pražské HAMU a Štěpán Svoboda – organolog pražského arcibiskupství. Mezi návštěvníky převážně z řad studentů byla řada osobností spjatých s varhanní kulturou, například dlouholetý pedagog pražské AMU Jan Hora, pedagog pražské HAMU a brněnské Janáčkovy Akademie múzických umění Pavel Černý, pedagog plzeňské konzervatoře a umělecký vedoucí Ensemble Inégal Adam Viktora, někdejší organolog pražského arcibiskupství Marek Čihař nebo děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové František Vaníček.

Dopolední blok přednášek zahájil Petr Koukal, který poutavě seznámil posluchače se současným stavem varhan, a to nejen z pohledu památkové ochrany historických nástrojů v naší zemi. Hned úvodní statistika byla velmi zajímavá. V České republice je podle odhadů šest až deset tisíc varhan. Na jedné nedávno konané zahraniční varhanní konferenci bylo provedeno srovnání, z něhož vyšlo najevo, že v České republice připadají jedny varhany přibližně na tisíc obyvatel (bráno podle výše zmíněné horní hranice odhadu), což je nejvíce v Evropě. Na dalších místech se pak umístilo Rakousko, Německo a další země. V tomto ohledu jsme skutečně velmocí. V referátu Petra Koukala byl dále zmíněn vztah k varhanám v různých zemích. Podrobněji byly probrány „tři sudičky“, tedy tři skupiny, které jsou bezprostředně spjaty s varhanami – vlastníci, varhanáři a varhaníci. K těmto skupinám doktor Koukal ještě připojil památkový ústav a kulturní veřejnost. Zmíněny byly náměty k diskuzi, mezi něž bezpochyby patří financování oprav varhan, jejich kvalita, ale i legislativní problémy týkající se oprav a restaurování.

Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl navázal na předchozí příspěvek, a to z pohledu „první sudičky“, tedy vlastníka varhan. Osobní zkušenosti načerpal především při svém předchozím působení v litoměřické diecézi. V jeho prezentaci i mnohokrát během celé konference byla zmíněna osobnost diecézního organologa, který má dohlížet na dění okolo varhan v každé diecézi. Na jeho roli bylo nahlíženo z různých úhlů pohledu a jeho působení bylo několikrát zmíněno i během závěrečné diskuze.

Třetím referujícím byl Jaroslav Tůma. Jeho výstup se odvíjel trochu odlišným způsobem. Připravený text odložil, protože (jak sám uvedl) by v mnohém opakoval své předřečníky. Místo toho zvolil formu diskuze, kterou rozproudil svými dotazy, zejména ohledně propagace varhanní kultury. Tato část anticipovala závěrečnou diskuzi, která uzavřela celou konferenci. Ve svém vystoupení také zmínil výzkum probíhající v rámci Studentské grantové soutěže HAMU, jehož cílem je porovnávat kvalitu různých varhan v kontextu vybraných evropských akademií a vysokých hudebních škol.

Odpolední blok otevřel organolog pražského arcibiskupství Štěpán Svoboda. Jeho vystoupení se skládalo ze dvou příspěvků. Wolfgang Amadeus Mozart a jeho vztah k varhanám v Praze byl spíše historickou sondou, sestavenou převážně z Mozartovy korespondence, a připomínal výročí tohoto skladatele a jeho vztah k varhanám. Vývoj varhanářství v České republice po roce 1989 byl již mnohem aktuálnější. Toto druhé téma do jisté míry navazovalo na předchozí referáty a týkalo se současných problémů, s nimiž se přednášející potýká ve funkci diecézního organologa. Posluchači se například dozvěděli, že v České republice působí od roku 1990 okolo tři sta padesáti varhanářů, ale není zde žádný soudní znalec pro restaurování varhan.

Na závěr konference proběhla rozsáhlá generální diskuze, do níž se zapojila řada přítomných. Nejčastějším tématem byly opravy varhan a jejich financování, kvalita varhanářů, ale také licence Ministerstva kultury, které vlastní jen vybraní varhanáři. Z debaty vyplynulo, že i mezi vlastníky této licence jsou propastné rozdíly, co se týče kvality odvedených oprav.

Rozsah diskuze ukázal, že téma varhan a varhanní kultury je velmi obsáhlé a zaslouží si pozornost širší veřejnosti. Konference také upozornila na potřebnost diskuzí a předávání zkušeností. Organizátoři prozradili, že obdobná konference se uskuteční i v příštím roce a pozvány budou další osobnosti spjaté s tímto královským nástrojem.