Kontratenorista Vojtěch Pelka: Zpěv je pro mě největším darem

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Vojtěch Pelka se s velkým odhodláním „upsal“ kontratenorovému oboru. Ač je teprve student Konzervatoře Jana Deyla v Praze u profesorky Barbory Klozové Velehradské, prosadil se v řadě pěveckých soutěží a vedle koncertních vystoupení sbírá i první jevištní zkušenosti – v opavském Slezském divadle vytvořil Cherubína v Mozartově Figarově svatbě a v Plzni císaře Nerona v Monteverdiho Korunovaci Poppey. Třebaže to u nás nemá kontratenorista snadné, má smělé plány.

Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)

Od dětských let hrajete na klavír, housle, na cimbál, zajímal vás folklor, ale i pop (v letech 2013 a 2014 jste byl semifinalistou tehdy populární soutěže Česko zpívá). Proč jste se rozhodl pro klasický zpěv?
Pop i folklor mě tehdy bavil a do dneška mám lidovou hudbu, zvláště pak tu od nás z Moravy, velmi rád. S odstupem času však vidím, že nejblíže mému srdci byl právě klasický zpěv, který nad těmito žánry bezpochyby zvítězil. Klasické umění jako takové mi bylo vždycky velmi blízké, snad i proto, že pocházím z rodiny, která je plná profesionálních umělců, táta je vedoucím violové skupiny v Shenzhen Symphony Orchestra, maminka, sopranistka Dita Brlicová, je také hudební pedagožka.

Proč jste si z hlasových oborů zvolil právě kontratenor?
Když se nad tím zamyslím, tak velkou úlohu sehrálo to, že jsem denně slýchával doma i na koncertech svou maminku. Vždy mě její zpěv a barva hlasu velmi fascinovaly a již v útlém věku jsem se ho snažil napodobit. Ta si všimla mého nadání a začala jej rozvíjet. Jako malý chlapec jsem samozřejmě zpíval dětským sopránem a díky pozvolné mutaci a dobrému pěveckému vedení jsem si tuto hlasovou polohu udržel.

Je třeba mít pro kontratenorový obor nějaké vrozené predispozice?
Musíte mít asi takové jako pro každý jiný hlasový obor. To znamená: správně vyvinuté hlasivky, špetku talentu, přirozenou muzikálnost. No a samozřejmě potřebnou píli, vytrvalost a odhodlání. Nejzásadnější je však pedagogické vedení.

Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)

Může se kontratenoristou stát zpěvák, jehož přirozenou hlasovou polohou je bas?
Tímto jste mě opravdu zaskočila, mohli bychom o tom dlouho spekulovat. Nicméně kdybych se k tomu měl vyjádřit jen tak ve zkratce, tak si myslím, že tento hlasový obor je pohodlnější pro muže s přirozeným tenorem a barytonem. Nedokážu si představit basistu, který by se dokázal hlavovým tónem dostat do dvoučárkované oktávy. Zpěv je jak fyzická tak i psychická záležitost a v tom se meze nekladou. Proto to nemohu jednoznačně vyloučit.

Jaké má adept kontratenorového oboru u nás možnosti vzdělání?
V současné době bohužel není možné v České republice studovat obor kontratenor jako takový. Všichni adepti tohoto studia jsou odkázáni na pěvecké pedagogy, kteří mají snahu se tímto „neobvyklým“ oborem zabývat. V mém případě mi rodiče vybrali konzervatoř s ohledem na dostupnost z mého bydliště, kdy jsem ještě jako šestnáctiletý nebyl jaksi zralý k odchodu do Prahy. Tak volba padla na konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži, kde jsem si studium tohoto oboru doslova prosadil a musel jsem si ho těžce obhajovat. Nebylo úplně jednoduché získat potřebnou podporu a porozumění. Obrovskou úlevou mi pak byl přestup na Konzervatoř Jana Deyla v Praze do pěvecké třídy profesorky Barbory Klozové Velehradské. Situace se rázem změnila k lepšímu.

Vojtěch Pelka s profesorkou Barborou Klozovou Velehradskou (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Vojtěch Pelka s profesorkou Barborou Klozovou Velehradskou (foto archiv Vojtěcha Pelky)

Co všechno bylo jinak?
Konzervatoř Jana Deyla a paní profesorka mě velmi podpořili ve všech mých aktivitách, což mi dodalo potřebné sebevědomí a konečně jsem měl pocit pevné půdy pod nohama. Kdybych měl být konkrétnější, s paní profesorkou si skvěle rozumíme jak po stránce lidské, umělecké a především po stránce hlasového vedení. Naučila mě, jak zlepšit výraz, mít vlastní interpretaci a v neposlední řadě zpívat „celým tělem“.

Když se u nás na konzervatořích ani na vysokých uměleckých školách obor kontratenorového zpěvu nevyučuje, jaké jsou u nás jiné možnosti vzdělávání se přímo v tomto oboru?
Mrzí mě a přijde mi trochu líto, že česká hudební scéna nebere tento obor až tak vážně, jako je brán třeba v zahraničí. Možná je to jenom můj subjektivní dojem, nicméně občas to tak na mě působí i právě díky tomu, že se musí zájemci o tento obor obracet na kurzy, soukromé hodiny nebo odjet za hranice protože jim není u nás umožněno studovat oficiální cestou jako všem ostatním hlasovým oborům. Měl jsem štěstí, že paní profesorka se této výzvy nezalekla a přijala mě s otevřenou náručí.

Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)

Pokud jde o kurzy zaměřené na starou hudbu, v Holešově probíhá Letní škola barokní hudby, kterou v roce 2003 založil Roman Válek, ve Valticích pak od roku 1989 Mezinárodní letní škola staré hudby pod vedením Marka Štryncla. Zkusil jste je?
Absolvoval jsem je v roce 2017 a 2018 a rozhodně bych je doporučil každému mladému hudebníkovi, který má zájem se vzdělávat a rozvíjet svůj um v oblasti staré hudby. Na kurzech jsem se setkal se spoustou zajímavých osobností, ponořil se hlouběji do studia tzv. poučené interpretace, zdokonaloval jsem se v pěvecké technice a v neposlední řadě jsem poznal spoustu nových kolegů a získal mnoho dobrých přátel. Spolupráce s dirigentem Romanem Válkem je vždy na profesionální úrovni a vyznačuje se pečlivou přípravou detailního charakteru. Je mi velkou ctí, že jsem byl po absolvování kurzů pozván Romanem Válkem k další spolupráci s ním a s jeho souborem Czech Ensemble Baroque na pravidelných koncertech v rámci jejich koncertní sezóny.

Odrazovým můstkem pro mladé sólisty bývají pěvecké soutěže. Jsou i pro kontratenorový obor?
Možnost účastnit pěveckých soutěží v České republice je pro kontratenora velmi omezená, je často obtížné dostát požadavkům soutěže a snad ještě horší je ten fakt, že některé soutěže výslovně neumožňují a neotevírají kategorii pro tento obor. Obecně vzato, musíme ještě k přijetí tohoto oboru dozrát, abychom se mohli po umělecké stránce spojené s tímto oborem rovnat zahraničí.

Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 5 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments