Na hře Jonathana Fournela je kromě precizní techniky a mimořádného spektra barev nejpozoruhodnější vyvážená kombinace rafinovanosti a divokého instinktu. Osloví také jeho přirozená lyričnost a jasná interpretační čistota, osvětlující detaily s velmi vyzrálým pochopením díla. V Domě umění zahraje skladby Beethovena, Francka a Szymanowského. Klavírní recitál se uskuteční v úterý 5. září v 19:00 hodin v Domě umění.
Jonathan Fournel se narodil ve francouzském Sarrebourgu. Od osmi let studoval na konzervatoři v Sarreguemines, později na konzervatoři ve Štrasburku a soukromě u Patricie Pagny a Gisèle Magnan. Na Hochschule für Musik v německém Saarbrückenu ho učili Robert Leonardy a Jean Micault, na pařížské konzervatoři Bruno Rigutto, Brigitte Engerer, Claire Désert, Michel Dalberto a Jean-Frédéric Neuburger. V letech 2016–2023 byl rezidenčním umělcem Queen Elisabeth Music Chapel, kde byli jeho mentory Louis Lortie a Avedis Kouyoumdjian.
Fournel je držitelem několika ocenění z mezinárodních soutěží – Concours international de piano d’Épinal, Ettore Pozzoli International Piano Competition, Music Competition Thomas Kuti, Gian Battista Competition a vítězem Viotti International Piano Competition, Scottish International Piano Competition a také prestižní Queen Elisabeth Piano Competition.
Mladý umělec je pravidelným hostem etablovaných hudebních festivalů. Koncertoval v prestižních sálech, jako jsou Gustav Mahler Auditorium v Miláně, Teatro Comunale v Modeně, L’Arsenal v Metz, Glasgow Royal Concert Hall, Usher Hall v Edinburghu a další.
Vystupoval se Sinfonia Varsovia, Czech Virtuosi, Orchestre Royal de Chambre de Wallonie a Jiangsu Symphony Orchestra. Absolvoval turné po Itálii a Skotsku s Chorvatským rozhlasovým a televizním orchestrem Záhřeb, Dubrovnickým symfonickým orchestrem a Královským skotským národním orchestrem, kde provedl Brahmsův Koncert č. 2, Chopinův Koncert č. 1 a Beethovenův Klavírní koncert č. 3 pod taktovkou Fana Tao, Nicoly Giulianiho, Mladena Tarbuka a Petera Oundjiana.
Jako komorní hráč spolupracoval s umělci, jako jsou Gautier Capuçon, Augustin Dumay, Victor Julien-Laferrière, Vassilena Serafimova a soubory Trio Les Esprits, Quatuor Varèse, Quatuor Hermès, Quatuor Akilone a Modigliani Quartet.
Ludwiga van Beethovena vnímá široká veřejnost především jako symfonika, ale významným milníkem v dějinách hudby je také jeho 32 klavírních sonát, které jsou považovány za „Nový zákon“ klavírní literatury. Sonátovou formu postavil na úroveň symfonií a povýšil ji na umělecky náročný žánr, v němž prezentuje nejzávažnější myšlenky a zprostředkovává nejhlubší pocity. Beethoven byl také mistrem variací, které uplatnil ve svých cyklických dílech – symfoniích, sonátách a smyčcových kvartetech. Kromě toho psal i samostatné variační cykly, například 32 variací c moll, WoO 80. V klasicismu oblíbenou variační formu zde dovedl téměř k dokonalosti.
Ve druhé polovině koncertu přednese mladý virtuos dílo Césara Francka Preludium, fuga a variace h moll, op. 18, původně určené pro varhany. Franck skladbu věnoval Camillu Saint-Saënsovi, který byl stejně jako Franck vynikajícím varhaníkem. Recitál uzavřou překrásné Variace na polské lidové téma Karola Szymanowského. Jedná se o dílo mladého skladatele, kterým získal uznání polské kritiky po svém prvním uvedení v roce 1906.
