Královská vlámská filharmonie: Trojitá porce Dvořáka

S mimořádně vřelým přijetím se v úterý (31.8.) na festivalu Dvořákova Praha setkala Královská vlámská filharmonie a její sympatický dirigent Martyn Brabbins. A cellistka Sol Gabetta publikum přímo zhypnotizovala.

Jako první byla na programu Dvořákova symfonická báseň Polednice, kterou orchestr hrál s velkou citlivostí a smyslem pro barevnost. Některé pasáže (stísněné nálady a ponuré témbry) zněly na Dvořáka až nezvykle moderně.

Pak se na pódiu zjevila drobounká dívka s violoncellem, útlá blondýnka v ostře červených šatech (stejně jako před pár dny Nicola Benedetti, že by nějaký nový módní trend na pódiích?). Mladá argentinská violoncellistka Sol Gabetta se ujala sólového partu Elgarova cellového koncertu e moll. Náročný virtuozní kus, který kdysi proslavil Pablo Casals, jí nečinil nejmenší potíže. Zvláště v rychlé části 2. věty Allegro molto ukázala nesmírnou mrštnost prstů, jistotu skoků do vysokých poloh a technickou zběhlost. Hraje lehkým tónem a někdy se ztiší až na hranici slyšitelnosti – ráda zřejmě napíná své publikum. A vychází jí to – posluchači při její hře byli jako pěna, jakoby ani v Rudolfinu nikdo nebyl, žádné pokašlávání a padající programy a kabelky na zem. Zvláště pak v sólovém přídavku (od soudobého lotyšského skladatele Peterise Vaskse) publikum naprosto zhypnotizovala. V jednom okamžiku se ke hře sama přidala svým zpěvem, bylo to velmi nečekané a působivé, hlas má kultivovaný a příjemný. Asi to ale nebude skladba pro každého cellistu…

Po přestávce byla na programu Dvořákova 6. symfonie D dur. Začala zlehka, trochu v salónním stylu, zdůrazňujícím spíše hravost a radostné tóny, než dramatické. Posléze na dynamice přibývalo a s velkou energií se orchestr pustil zvláště do Scherza s divokým Furiantem. Hudebníci (i ti starší „mazáci“) hrají s chutí a velkou soustředěností a na part i na dirigenta, v jejich řadách není vidět nikdo, kdo by se takzvaně vezl nebo to odzíval. To je příjemná změna proti některým obrázkům z našich orchestrů. Martyn Brabbins je hlavním hostujícím dirigentem vlámských filharmoniků teprve rok, jinak účinkuje většinou s předními britskými tělesy. Vládne střízlivým gestem, moc se nepředvádí, ale těleso ovládá dokonale. Zvláště při doprovodu cellistky jej dokázal neuvěřitelně ztišit, hráli někdy doslova po jedné žíni, pianissima dokonalá.

Dvořákovou Šestou měl koncert skončit, ale vřelé reakce publika přiměly dirigenta k tomu, že Furianta zahráli ještě jednou. Domů se šlo až o půl jedenácté. Vlámské hudebníky takový ohlas české veřejnosti na jejich (určitě inspirativní) podání českého klasika viditelně těšilo.

 

Dvořákova Praha 2010
Dvořákova síň Rudolfina 31. srpna 2010
Královská vlámská filharmonie
Martyn Brabbins – dirigent
Sol Gabetta – violoncello

Program:
Antonín Dvořák: Polednice, symfonická báseň, op. 108
Edward Elgar: Koncert pro violoncello a orchestr e moll, op. 85
Antonín Dvořák: Symfonie č. 6 D dur, op. 60

www.dvorakovapraha.cz