Ksenia Kogan: vizitka na vystoupení v Rudolfinu nestačí
Tak jako londýnský Wigmore Hall, je i pražská Dvořákova síň Rudolfina sálem mimořádným. Pozvat neprověřeného umělce do tak prestižního cyklu, jako je Světová klavírní tvorba FOK, a na takové pódium, je velkým riskem. Vizitka zdůrazňující koncerty pro královské rodiny, vystoupení s vítězem Eurovize ani titulní stránky módních časopisů na Rudolfinum jednoduše nestačí.
Navíc volba monstrózního programu již na první pohled navodila otázku, zda subtilní klavíristka celý program zvládne. Výsledek a vlastní pocit umělce musel být, přes zřetelnou únavu krytou líbivými úsměvy, nepříjemný. Bohužel, takový výkon by neobstál ani v prvním kole jakékoliv soutěže. Lazar Berman by zajisté řekl: „Víte, co hrajete?“
Absolventka Moskevské konzervatoře má sice solidní techniku a úhozovou kvalitu, smysl pro krásu tónu a muzikalitu, ale to je vše. Zahájit koncert Schumannovou vizionářskou Fantasií op. 17, jejíž hloubka a velikost jsou předurčeny jen a pouze omezenému počtu titánů klavíru, kteří umějí proniknout do mystiky díla, bylo více než odvážné. Provedení nemělo ani celistvost, ani lehkost, ani plynulost. Navíc volná věta trpěla tempovou rozkolísaností. O Arabesce op. 18 ani nemluvě. Nic z veškeré poezie jednoduché tóniny C dur a jemných figur propojené s melancholickou touhou Schumannovy duše nebylo slyšet.
Dantovou alegorií pekla s pláčem vášnivé Beatrice se Ksenia Kogan prolistovala s velkým množstvím technických nepřesností v maximálně dvou- nebo čtyřtaktových úsecích bez vzájemné vazby. Provedení trpělo nedůslednou pedalizací znějící často do další fráze. Les Cloches de Genève ani nebyly ukolébavkou, ani k uchu posluchače neproniklo vzdálené a mlhavé zvonění zvonů.
Závěrečná Uherská rapsodie č. 2 i Rachmaninův přídavek ukázaly, že se jednalo o přecenění sil. Řada jiných mladých klavíristů by k takové příležitosti přistoupila s větší odpovědností a pokorou.
Douška na závěr: Duch Florestana a Eusebia provázející celý večer mě nabádá: Podepiš se pod recenzi jejich jménem.
Fiktivní postavy Florestana, Eusebia a Meister Raro vytvořené Schumannem 8. června 1831 se staly spisovateli a redaktory článků v jeho Neue Zeitschrift für Musik. Tyto osobnosti mu pomohly zvládnout a efektivně dokončit práci bez strachu z odvety, když dal špatné hodnocení díla. Eusebius byl uložen k odpočinku v roce 1836, Florestan až v roce 1842.
Hodnocení autora glosy: 40 %
FOK – Světová klavírní tvorba
Ksenia Kogan (klavír)
Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK
12. prosince 2015 Rudolfinum – Dvořákova síň Praha
program:
Robert Schumann: Fantasie C dur op. 17
Robert Schumann: Arabeska C dur op. 18
Franz Liszt: Léta putování, část II. – Itálie S 161/7 – Aprés une lecture du Dante, Fantasia quasi sonata
Franz Liszt: Léta putování, část I. – Švýcarsko S 160/9 – Les Cloches de Genève
Franz Liszt: Uherská rapsodie č. 2 cis moll S 244/2
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]