Významný maďarský basista László Polgár, host řady předních operních scén, zemřel ve věku 63 let 19.září 2010 v Curychu.
László Polgár (1.1.1947 Budapešť – 19.9.2010 Curych), odchovanec Lisztovy hudební akademie a také Jevgenije Něstěrenka, debutoval roku 1971 v Maďarské státní opeře jako hrabě Ceprano ve Verdiho Rigolettovi. Jeho úspěšná mezinárodní kariéra odstartovala v roce 1981, kdy v Covent Garden slavil úspěchy jako Rodolfo v Belliniho Náměsíčné. Záhy se stal pravidelným hostem Vídeňské státní opery, Bavorské státní opery v Mnichově a také pařížské Národní opery, zván byl ale i řadou dalších významných operních domů a prestižních festivalů. Od roku 1992 byl László Polgár věrný především curyšské opeře, kde ztvárnil celou řadu velkých postav basového oboru, z nichž řada je uchována na zvukových i obrazových nahrávkách. Výrazný byl například jeho Filip ve Verdiho Donu Carlosovi, Rocco v Beethovenově Fideliovi či hlavní role v Bartókově opeře Modrovousův hrad. László Polgár byl se svým osobitě zabarveným nádherně znělým basem a příkladnou deklamací také vynikajícím interpretem písní a oratorní tvorby, vyhledáván byl i jako hlasový pedagog.
